Předem nevíš

Díky unikátnímu spojení mezi sportovním svazem a technologickým lídrem svého odvětví představuje Kooperativa NBL nový pohár pro vítěze basketbalové ligy.

Vítěz dlouhodobé části, kterého poslední týdny sužuje nemalá marodka, se nakonec přece jen před startem play-off posílil. Do Nymburka tak míří americké křídlo Tim Finke. Čtyřiadvacetiletý 198 vysoký guard přichází ze švédské Umey, kde mu už skončila sezona.

Pravou last minute posilu z kategorie velkých doplnil v neděli, kdy půlnocí skončila lhůta na transfery, pátý tým dlouhodobé části Basket Brno. Do konce sezony angažoval druhého skórera a číselně druhého nejužitečnějšího muže Kooperativa NBL, power forwarda Martina Svobodu z Písku.

Nepopírá, že finálová porážka i po téměř dvou týdnech stále bolí. Po sezoně, v níž se dalo sáhnout na ligový titul víc než kdy dřív, ani není divu. Kdo ví, kdy taková příležitost přijde příště. Generální manažer Válečníků už ale musí žít i přítomností a zejména budoucností.

Byla to tak nečekaně velkolepá a hektická jízda, vedoucí ze sedmého místa skrze předkolo a pak přes nasazenou dvojku, jedničku a trojku, že ani nestíhali dodržovat ty nejdůležitější tradice. Třeba tu s „magickým okem” za každý postup. S o to větším zadostiučiněním pak muselo padnout „oko mistrovské”.

Jednatřicátá sezona Kooperativa NBL znamenala skutečný přelom. Po 19 finálových účastech v řadě byla letošní finálová série bez dvoudekádového hegemona z Nymburka, jemuž skončila šňůra 18 titulů, nicméně díky dobytí bronzu si na krk pověsil už 21. medaili v řadě. 

To, že se kapitán Opavy Jakub Šiřina stal MVP finálové série, kde doručoval průměry 21,8 bodu, 4,5 asistence, 2,8 doskoku, 6,5 získaného faulu a proměnil 24 z 28 šestek, už fanoušci pár dní vědí. 

Jak praví moudré přísloví - kdo si počká, ten se dočká. O druhém nejstarším muži letošního ligového pelotonu to platí beze zbytku. Svou první ligovou trofej pozvedl nad hlavu ve své jubilejní dvacáté sezoně v NBL, v devětatřiceti. Bude tak jistě jedním z vůbec nejstarších šampionů soutěže i jedním z těch, co na trofej čekali vůbec nejdéle.

Jen skončil medailový ceremoniál, vydal se jako jeden z prvních hostů do šatny. Jeho zklamání v tu chvíli neznalo hranic. Sám hrál jeden z nejlepších zápasů kariéry, ač zrovna ve finále musel suplovat pozici rozehrávače za zraněného Anthonyho Waltona. A i když rozhodně nejde o jeho komfortní herní roli, guard Filip Kroutil se jí zhostil výtečně.

Ve svých patnácti seděl jako divák v neskutečném horku ostravského Tatranu, když Opava v roce 2003 dobyla svůj dosud poslední ligový titul. V pětatřiceti to všechno zažil z úplně jiné pozice znovu - teď už jako kapitán Slezanů a MVP finálové série s Děčínem. A také jako půlroční otec vychutnávající si nejlepší období života.