ELITNÍ SOUTĚŽE

Oba české celky, které byly ve středu večer v akci na palubovkách soupeřek v evropských pohárech, si odvážejí porážku. První porážku v Eurolize si ve druhém kole na palubovce polských Polkowic připsal ZVVZ USK Praha, při premiéře v EuroCupu pak nestačily na hřišti maďarského Szekszárdu basketbalistky Chomutova.

Velmi bohatý program bude na podzim v týdnu připravený pro fanoušky evropského ženského basketbalu. Po rozjezdu Euroligy minulý týden se ve středu a ve čtvrtek naplno spustí stavidla také druhé nejprestižnější pohárové soutěže – EuroCupu a český basketbal má v ohni hned tři želízka.

Je mu šestasedmdesát a musel přijet až z druhé strany Beskyd, přesto si ani on v polovině září nenechal ujít úvodní slavnostní akci ke stoletému výročí československého basketbalu na hraničním přechodu Kohútka. S někdejší společnou federací i její reprezentací měl totiž hodně co do činění.

Jsou bohatší o řadu mezinárodních zkušeností, ve dvou zápasech kvalifikačního turnaje o Europe Cup FIBA si ale zároveň vypili kalich hořkosti až do dna. V úterý mačkali ke zdi Zaragozu, soupeře ze španělské ACB, aby nakonec duel ztratili v posledních minutách.

Pro Beksu je to určitě vyznamenání a jeden z nejslibnějších zápasů i výsledků posledních sezon.

Už jen hodiny dělí pardubickou Beksu od dvou zápasů roku. Od těch, které ji po čase mohou vystřelit do jednoho z hlavních evropských pohárů, Europe Cupu FIBA.

V české lize působil celkem šest sezon, které si rozdělil do dvou tříletek (2005 - 2008 a 2012 - 2015). Dvakrát se stal králem ligy coby její MVP (2008 a 2013), čněl jako lídr Nymburka i při jeho prvních významných evropských taženích a samozřejmě získal i šest titulů mistra NBL. 

Na hraničním přechodu Kohútka zářila minulý čtvrtek dobrou náladou a mezi svými se cítila velmi dobře. 

Bude to sezona jako žádná druhá. Dvaatřicátý ročník nejvyšší české soutěže mužů, která už desátý rok ponese název Kooperativa NBL, se ponese nejen v záři oslav století československého basketbalu, ale zejména bude napnut k prasknutí vlastním dramatickým nábojem.

Cítil se jako doma, ať už mluvil s kýmkoli. Dvaašedesátiletý kouč František Rón, který letos v létě vedl českou reprezentaci kadetů, měl za svou bohatou kormidelnickou kariéru nespočet klubových i reprezentačních angažmá na obou březích řeky Moravy a může tak plným právem říct, že se i více než třicet let od rozdělení federace stále cítí být Čechoslovákem.