Mrzí mě, co se děje. Podávání rukou v sérii? Bude to téma

Jedním úderem do soupeře Tomáše Vyorala při pozápasovém podávání rukou se děčínský tým ocitl v nemalých těžkostech. Byť se stále čeká na výsledek odvolání Tye Nicholse proti třízápasovému trestu s pokutou 25 tisíc korun, nějakou dobu Válečníkům jejich klíčový muž pravděpodobně bude chybět. 

O tom, jak na Děčín nečekaný veletoč semifinálové série s Pardubicemi za stavu 2-2 dolehl, či teprve dolehne, i o tom, co by se v lize nemělo dít, promluvil pro NBL.Basketball generální manažer klubu Lukáš Houser.

Pane Housere, je celá situace následující po utkání 4 a trest pro klíčovou oporu Tye Nicholse velkou ranou pro vaše plány, ať finálové, či titulové?
To teď nevím, ukáže to až další průběh play-off. Ale ztráta to pro nás samozřejmě je.

Pokud byste to teď do finále nedotáhli, mělo by to vliv i na vaše vyjednávání o prodloužení angažmá  guarda Nicholse v týmu?
Tímhle směrem v tuhle chvíli vůbec neuvažujeme. Tahle otázka není na pořadu dne.

Jaký je aktuální postoj klubu k celé situaci, k vaší opoře, k trestu?
Co se stalo, se stát nemělo, a Ty Nichols to ví. My v žádném případě neschvalujeme, co udělal. Na druhou stranu něco tomu předcházelo a trochu nám vadí, že to nikdo neřešil a nezohlednil. Ten trest byl v téměř nejvyšší možné sazbě (podle disciplinárního řádu NBL je u tohoto prohřešku trest do 4 zápasů s pokutou 25 tisíc korun - poznámka redakce), a i proto jsme se odvolali, protože v tom rozhodnutí úplně necítíme spravedlnost.

Jak nyní zní vaše zpráva do týmu směrem k dalším bojům v semifinále, zejména k Zápasu 5?
My prostě hrajeme dál. Už jsme letos pár zápasů bez Tye Nicholse nebo bez některých klíčových hráčů odehráli. Jsme připraveni se dál rvát a bojovat o postup.

Apelovali jste na tým speciálně, vzhledem k očekávaným emocím kolem Utkání 5 i jistě bouřlivé atmosféře během něj, aby se už nic podobného neopakovalo?
Ano, to jsme udělali.

Co od houstnoucí atmosféry série nyní čekáte, i s ohledem na to, jaké vzkazy si vyměňují přes sociální sítě fanoušci obou táborů?
Já sítě nečtu. Jistě očekávám bouřlivou atmosféru a samozřejmě čekám, že naši fanoušci nám dají velkou dávku energie. Zároveň si ale přeju, aby dali najevo respekt k soupeři, jeho fanouškům i rozhodčím na hřišti.

Je pro vás tohle nejsložitější nebo nejvypjatější situace v play-off za dobu, co jste ve funkci generálního manažera Děčína?
Nemyslím si. Já si nějak nevybavuju, co se dělo v minulosti, beru to prostě tak, že tohle sport a play-off boje někdy přinášejí. Je to vyhrocené a my teď musíme pracovat s tou situací, která je, a čekáme, jak dopadne Tyovo odvolání. Pak uvidíme, co dál.

I touto situací se na přetřes dostává téma podávání rukou po každém zápase série, což je v našich končinách nebo v Evropě běžné. Nebylo by ale na zvážení třeba klubové asociace nechat to podobně jako v zámoří až na úplný konec série? Přece jen play-off utkání jsou mnohem vypjatější než v dlouhodobé části, tím i reakce hráčů, kteří se utkávají v pěti, šesti nebo sedmi zápasech během pár dnů stále dokola, už si asi lezou čím dál víc na nervy a snáz něco vybublá i po dohrání utkání...
Pravda je, že v zámořských soutěžích se to během série nedělá a ruce se podají až po skončení posledního utkání. Určitě to bude téma k diskusi i na Asociaci ligových klubů NBL.

Hráči sami přiznávají, že na sebe hodně mluví, i pěkně štiplavě a ne v rukavičkách, čím dál víc se v utkáních reaguje i na fanoušky, hodně to tak je o udržení chladné hlavy. Je to plus minus podobné jako za vašich hráčských dob, anebo toho pomalu přibývá?
Obecně musím říct, a teď to není namířeno na nikoho konkrétního, že jsem trochu smutný a mrzí mě to, co se teď mezi fanoušky děje. Jistě, zápasy jsou vyhrocené, to je OK, s tím nikdo problém nemá. Ale těch invektiv, sprostých slov, co si hráči musí vyslechnout, vlastně i realizační týmy nebo rozhodčí, je příliš, a to je špatně. Hrozně rád slyším, když se fandí „Děčín!”, „Opava!”, „Ostrava!”, „Pardubice!” a kdokoli další a ne, aby tam bylo slyšet, co tam být nemá. A teď ani nemyslím nějaké bučení na hráče. To je nějaký tlak fanoušků. Jde mi ale o ty interakce mezi fanoušky, fanoušků směrem k hráčům a hráčů zpátky do hlediště. To není dobře.

Je vyšší četnost těchto jevů, nebo vypjatost celých sérií letos daná do určité míry i tím, že titul je po dvou dekádách tak moc ve hře pro lecjaký tým?
(lehký úsměv) Takhle jsem nad tím neuvažoval, ale možné to je. A je to i tím, že ty haly jsou plné, což je po té covidové době velký rozdíl. Všude je vyprodáno, to je skvělé, a to jsme chtěli, musíme s tím teď ale i pracovat.