Mrzí mě, co se děje. Podávání rukou v sérii? Bude to téma
Jedním úderem do soupeře Tomáše Vyorala při pozápasovém podávání rukou se děčínský tým ocitl v nemalých těžkostech. Byť se stále čeká na výsledek odvolání Tye Nicholse proti třízápasovému trestu s pokutou 25 tisíc korun, nějakou dobu Válečníkům jejich klíčový muž pravděpodobně bude chybět.
O tom, jak na Děčín nečekaný veletoč semifinálové série s Pardubicemi za stavu 2-2 dolehl, či teprve dolehne, i o tom, co by se v lize nemělo dít, promluvil pro NBL.Basketball generální manažer klubu Lukáš Houser.
Pane Housere, je celá situace následující po utkání 4 a trest pro klíčovou oporu Tye Nicholse velkou ranou pro vaše plány, ať finálové, či titulové?
Pokud byste to teď do finále nedotáhli, mělo by to vliv i na vaše vyjednávání o prodloužení angažmá guarda Nicholse v týmu?
Tímhle směrem v tuhle chvíli vůbec neuvažujeme. Tahle otázka není na pořadu dne.
Co se stalo, se stát nemělo, a Ty Nichols to ví. My v žádném případě neschvalujeme, co udělal. Na druhou stranu něco tomu předcházelo a trochu nám vadí, že to nikdo neřešil a nezohlednil. Ten trest byl v téměř nejvyšší možné sazbě (podle disciplinárního řádu NBL je u tohoto prohřešku trest do 4 zápasů s pokutou 25 tisíc korun - poznámka redakce), a i proto jsme se odvolali, protože v tom rozhodnutí úplně necítíme spravedlnost.
My prostě hrajeme dál. Už jsme letos pár zápasů bez Tye Nicholse nebo bez některých klíčových hráčů odehráli. Jsme připraveni se dál rvát a bojovat o postup.
Apelovali jste na tým speciálně, vzhledem k očekávaným emocím kolem Utkání 5 i jistě bouřlivé atmosféře během něj, aby se už nic podobného neopakovalo?
Ano, to jsme udělali.
Co od houstnoucí atmosféry série nyní čekáte, i s ohledem na to, jaké vzkazy si vyměňují přes sociální sítě fanoušci obou táborů?
Je pro vás tohle nejsložitější nebo nejvypjatější situace v play-off za dobu, co jste ve funkci generálního manažera Děčína?
I touto situací se na přetřes dostává téma podávání rukou po každém zápase série, což je v našich končinách nebo v Evropě běžné. Nebylo by ale na zvážení třeba klubové asociace nechat to podobně jako v zámoří až na úplný konec série? Přece jen play-off utkání jsou mnohem vypjatější než v dlouhodobé části, tím i reakce hráčů, kteří se utkávají v pěti, šesti nebo sedmi zápasech během pár dnů stále dokola, už si asi lezou čím dál víc na nervy a snáz něco vybublá i po dohrání utkání...
Hráči sami přiznávají, že na sebe hodně mluví, i pěkně štiplavě a ne v rukavičkách, čím dál víc se v utkáních reaguje i na fanoušky, hodně to tak je o udržení chladné hlavy. Je to plus minus podobné jako za vašich hráčských dob, anebo toho pomalu přibývá?
Je vyšší četnost těchto jevů, nebo vypjatost celých sérií letos daná do určité míry i tím, že titul je po dvou dekádách tak moc ve hře pro lecjaký tým?