Co mi nejvíc pomohlo do Nymburka

K dispozici bude mít na nymburské poměry nezvykle jen jedenáct hráčů. Nový italský kouč bronzových Polabanů Francesco Tabellini ale dokázal i ve výrazně skromnějším prostředí velké věci, když Nymburku se Sovami z USK řádně zatopil v jarní čtvrtfinálové sérii. 

Bylo to i díky faktoru, který se hned od svého nástupu snaží aplikovat i u Labe tak, aby dokázal, co se od něj čeká - vrátit někdejšího tuzemského hegemona zpět na ligový trůn. A ideálně velet i delší jízdě v - pro něj i pro klub - dosud neprobádaném prostředí Europe Cupu FIBA.

Trenére, bude pro vás po první kariérní sezoně v čele mužského profi týmu úkol vrátit Nymburk zpět na český trůn dosud tou největší výzvou?
Tak bych to nenazval. Pokud chcete v basketbalové kariéře dělat věci správně, abyste něčeho dosáhli, tak každá jedna výzva, které čelíte, se vám jeví jako ta největší. Pamtuju si, když jsem ve Virtusu Boloňa trénoval tým do 15 let, tak mi tehdy připadalo, že dovést jej do finále mistrovství země by bylo něco úžasného. A když jsme to pak dokázali, byl to skvělý úspěch. Přesunul jsem se poté do Trevisa, kde jsem jako kouč dvacítky cítil, že máme na titul a celou sezonu strávil tím, abysme na něj dosáhli. Pro mě to tehdy bylo jako vyhrát Euroligu, a když se to povedlo, říkal jsem si, že tohle byla Euroliga mé dosavadní kariéry. Když uděláte každý další krok, a jste se na sebe opravdu náročný, ctižádostivý a chcete vítězit, je to vlastně stejné jako teď v Nymburce. Dostal jsem tu jistě skvělou šanci u jednoho z nejúspěšnějších klubů české historie, navíc mohu tým vést v Europe Cupu, ovšem budu k úkolům tady přistupovat se stejnou energií a se stejným nastavením jako v USK. Tam jsme měli jiné cíle, ale moje nasazení, oddanost věci a vůle byly stejné. Je to otázka zvyku. Vždycky říkám hráčům - k získání vítězné mentality potřebujete každodenní nezměrné úsilí, bez ohledu na soupeře a typ utkání. Ať hrajete přátelák, nebo o titul, tak pokud chcete vítězit, dělejte pro to něco každý jeden den. A o to se snažím i já.

Do jaké míry vám výkony a dokonce dvě výhry USK v ligovém čtvrtfinále s Nymburkem pomohly k angažmá v Polabí?
To jistě pomohlo. Už jsme nebyli jen tím týmem, který porážel slabší protivníky ve skupině A2, ale týmem, který mohl způsobit těžkosti i těm nejlepším. Nejvíc mě sem ale podle mého názoru posunulo to, že USK hrál s velmi silnou identitou, která byla jasně rozpoznatelná. Od prvního okamžiku zápasu jsme měli čitelný styl a pravidla. A Nymburk jako klub se snažil získat svou identitu zpět. Míval ji silnou a já identitu chci mít právě takovou. Nymburská a má identita k sobě poměrně pasují. Nymburk vždy chtěl hrát ve vysokém tempu, agresivně a já měl kliku, že jsem byl teď ve správný čas na správném místě. V USK jsem, doufám, odvedl dobrou práci na to, aby se o mě mohlo uvažovat jako o tom správném trenérovi pro tenhle džob.

Jaké hráče jste v létě hledal?
Vytrvalé, neústupné, ve výkonu neochabující. Můj styl basketu je právě takový, hrát bez oddechu a pauz, v tempu, se správným mentálním přístupem, s vůlí dávat dost úsilí do každého útoku i obrany a s bleskovým přechodem do útoku i obrany. A pokud chcete být s touhle hrou úspěšní, potřebujete k ní i vhodné hráče. A my hledali hráče efektivní na obou stranách hřiště, dříče a bojovníky.

Budete hrát se stejnou rychlostí jako s týmem USK?
Ideálně ještě rychleji. A ještě agresivněji, abysme využili plný potenciál našich hráčů. Budeme mít i o něco zkušenější borce a budeme chtít využit jejich znalost hry a tak dále. Můžete toho docílit rychle, pokud dobře trénujete, anebo pokud hrajete ve vysokém tempu.

Zkuste představit méně známé posily, tedy rozehrávače Gordona a power forwarda Bella.
Bell je všestranný, může hrát i na křídelní pozici 3, dělá spoustu věcí, je to týmový hráč, který drží hru pohromadě, dobře doskakuje i najíždí a je to ten vytrvalý typ, který každý útok nebo obranu hraje, jako by byla poslední. Gordon je fyzicky silným a rychlým rozehrávačem, i on toho zastane ve hře hodně, může sám skórovat, ale umí i dobře přihrávat a také výborně brání. Bude to pro něj velká výzva - bude mít velmi důležitou roli a dostane opravdu šanci, aby prokázal, že může být připraven i na tu úplnou top úroveň v Evropě. Bude na něm, zda to dokáže.

A z NBL jste ulovili prakticky to nejlepší, co bylo k mání - jednoho z top skórerů Svejcara a číselně nejužitečnějšího muže ligy Mathona...
U obou oceňuju jejich přístup. Mathon jde za každým jedním doskokem, i on toho ve hře zvládne hodně. A Svejcar už toho tady prokázal dost. Je to skvělý, spolehlivý hráč, který má týmový přístup. Není to jen skórer, ale umí i výtečně bránit a já musím dát každého do té správné pozice, aby byl co nejefektivnější. Jistě když přijdete někam, kde je větší počet velmi dobrých hráčů, bude třeba upozadit trochu své já, což platí i pro ostatní. Pokud chcete být úspěšný a vítězný tým, musí hráči vždy něco obětovat, což je ta největší výzva pro nás. Třeba Svejcar už nebude hrát 35 minut a hrát na koš s každým míčem, co se mu dostane do ruky, protože to bude týmovější. A tito hráči jsou pro nás ti správní.

Po sedmi letech Nymburk opustil peloton Ligy mistrů a jde do Europe Cupu. Můžete se v něm dostat hodně daleko?
Upřímně, nevím. Máme dost hráčů, kteří ještě evropský pohár nehráli, ani já ne, a bude to pro nás velký úkol. Máme těžkou skupinu, kdy Bahcesehir patřil k nejlepším týmům, které měl Nymburk loni v Lize mistrů. Mornar Bar obvykle má taky dobrý celek a uvidíme, koho dostaneme jako posledního z kvalifikace. Není to ale zase tak důležité, víc to bude o nás, abysme hráli konzistentně vítězný basketbal. Cítím, že jsme dost dobří na to, abysme se všem těmto soupeřům vyrovnali, a pokud zvládneme i něco navíc, můžeme jít dál. Nechci říct, kam se dostaneme, ale věřím, že tým ukáže to nejlepší v každém jednom zápase. Nejsme nějak extra zkušený tým, snad kromě Bohačíka s Křížem, a nejde tak začít hrát, až když o něco půjde. Musíme mít dobré základy a s nimi hrát neustále.

Autor: Redakce NBL
Reklama
NT_zeny