Čekání na Godota

V kariéře vyhrála snad všechno, co mohla. Jako trenérka slavila pět euroligových titulů, pětadvacet ligových prvenství, na kotě má titul z EuroBasketu či medaili z olympijských her. Koučovala v Maďarsku, Rusku, Španělsku či na Slovensku. Přesto je na trenérce Natálii Hejkové před startem domácího Final Four Euroligy s týmem USK Praha znát lehká nervozita. „Hlavně ať už to začne,“ přeje si velezkušená trenérka. 

„Je to trochu změna u nás v hale, ale hráčky si za dva tři dny zvyknou, že je to trochu jinak. Už se těšíme, protože je to docela dlouhé čekání. Pracovně tomu říkám Čekání na Godota,“ prohlásí trenérka před jedním z posledních příprav, když se rozhlédne po vyzdobené hale Královka, připravené na příjezd hvězd ženského basketbalu.

Zásadní je pro USK před pátečním semifinále proti tureckému Mersinu hlavně zdraví opor, které vynechaly poslední zápasy. Tam má ale trenérka pro svůj tým i fanoušky pozitivní zprávy. 

„Myslím si, že nálada celého týmu se v posledních dnech vylepšila, protože v pondělí poprvé trénovaly pět na pět jak Conde, tak i Voráčková. Máme tak o dva důležité kusy navíc. Samozřejmě je otázka, jak na tom budou, když jedna nehrála měsíc, druhá tři týdny, ale snad ještě potrénujeme. S oběma ale do pátečního zápasu počítáme,“ odhalí karty Hejková.

Ta přišla k týmu USK v listopadu 2012 a jejím největším úspěchem je euroligové prvenství v roce 2015 právě na domácí palubovce. S tehdejším a současným týmem je společná pouze ona a rozehrávačka Tereza Vyoralová, jinak lze ale najít spousta paralel.

„V kanceláři mám fotku z roku 2015, na kterou se dívám každý den. Vzpomínky jsou snad u všech, které znám. Každý, s kým se bavím o Final Four mi říká, jestli to zase vyhrajeme, když je to doma. Je to ale přeci jen jiná situace, protože nás počítají mezi domácí favority, zato tehdy jsme byli tým totálních outsiderů a dokázali jsme tu pozici využít,“ zavzpomíná trenérka, která před pár dny oslavila devětašedesáté narozeniny.

Při otázce na největší favority Final Four ani na chvilku nezaváhá a jmenuje Fenerbahce, které může být soupeřem USK v neděli, když turecký tým celý program Final Four začne v pátek odpoledne duelem s italským Schiem. 

„Jasným favoritem nejsme my, ale Fenerbahce. Fenerbahce bude mít v hale skvělou podporu, navíc od minulého roku dokoupily další hvězdy světového basketbalu, takže ten tým je ještě silnější. Finále by to bylo krásné, ale před námi ještě stojí Mersin, který hrál v poslední době velmi dobře. Jsme připravení a uvidíme kdo s koho,“ uvažuje Hejková, která má však v posledních dnech plnou hlavu tureckého Mersinu, který přivezl do Prahy výběr plný hvězd.

„Pikantní je, že nejvíc informací má Thomas, jenž tam měla přítelkyni DeWannu Bonner, která hrála za Mersin a vždycky se dívala na jejich zápasy. Navíc Temi Fagbenle přišla k nám do týmu z Mersinu, takže informací máme dost. Navíc samozřejmě Chelsea Gray hrála finále WNBA proti našim Thomas a Jones. Holky toho mají soupeřkám hodně co vracet,“ pokračuje rodačka ze Žiliny, která má největší obavy právě z americké rozehrávačky Gray, úřadující MVP finále WNBA. 

„Jednoznačně je to největší osobnost týmu, ale mají i další nebezpečné hráčky jako Hays, Williams nebo Crvendakič. To jsou hráčky, které hrají skvěle. Před play off vyměnil Mersin trenéra, takže ten tým se docela nový a podle mě silnější,“ skládá poklonu trenérskému protějšku, španělskému kouči Roberto Iniguez.

Trenérka může při víkendových zápasech někdy pohlédnout do publika a spatřit známé tváře, které ji přijedou do Prahy podpořit.

„Čekám příbuzné, pár lidí ze slovenského velvyslanectví, několik bývalých hráček je nahlášených, někteří kolegové. Těším se na to. Myslím, že mě už nikdy nečeká napínavější finále, jako když jsme s Ružomberokem hrály dvě prodloužení doma. Tam nám domácí prostředí pomohlo,“ zasní se majitelka pěti euroligových prvenství.