Czudek před unikátem: Tíha je na Nenovi

Už ve čtvrtek v 17:30 nadejde čas velmi unikátního duelu. Do klubové bitvy o postup do finále kvalifikačního turnaje Ligy mistrů v Sofii povedou své týmy proti sobě reprezentační trenér Ronen Ginzburg a jeho asistent Petr Czudek. 

První bude stát na lavičce ukrajinského mistra BC Prometey, jejž izraelský stratég koučoval už v závěru minulé sezony, druhý u střídačky českého vicemistra BK Opava, jež usiluje o svou druhou účast v základní fázi top soutěže FIBA. Jak se kormidelník Slezanů na kuriózní zápas chystá, o tom už promluví sám ze Sofie, již prý už opět svírá covidový krunýř.

Petře, tušil jste už po losu, že dojde na váš interní reprezentační souboj o Ligu mistrů?
Tušil - netušil, už jsme se o tom s ”Nenem” (koučem Ginzburgem) bavili během olympiády, kdy jsme ještě nevěděli, kde se bude hrát. Nejdřív totiž byla i možnost, že by se hrálo i u nás v Opavě. Prometey je sice jen dva roky starý tým, ale s velkým rozpočtem, který je odhadem ještě vyšší než nymburský, teď vyhráli velmi silnou ukrajinskou ligu, mají hodně kvalitních zahraničních hráčů i domácích reprezentantů, přičemž na Ukrajině všichni hráči z národního týmu působí v domácí soutěži. Z toho je znát, že jde o hladový klub, toužící po dalších úspěších. A jedním z nich je i účast v Lize mistrů.

Předpokládal jste tedy, že přes domácí Sofii ve čtvrtfinále kvalifikace přejde?
Nepředpokládal. Sofie jako pořadatelský tým měla mít v mých očích enormní zájem postoupit, ale na místě jsme zjistili, že hlavní sponzor Lukoil ještě nepotvrdil podporu pro novou sezonu, takže jako vítěz bulharské ligy Sofie, která měla čtyři pět cizinců, tady byla jen s bulharskými hráči a čekala na hlavního sponzora. Byla tak schopná konkurovat jen první čtvrtinu.

Ta druhá se skore 33-3 pro Prometey až budila hrůzu.
To budila. Je pravda, že Prometey nevstoupil do zápasu právě koncentrovaně, vědom si své síly, ale byla jen otázka času, kdy soupeře přejede a porazí. To se ukázalo v té druhé čtvrtině, kdy utáhl šrouby hlavně v obraně, kde byli jeho hráči velmi nepříjemní, agresivní, a skórovali z rychlých protiútoků nebo z druhých šancí, čímž rozhodli. Navíc se přidalo i střelecké trápení Sofie, a nebýt trojky v posledních vteřinách druhé čtvrtiny, tak by to skončilo s nulou, což jsem ještě nezažil, a ani bych to jako trenér zažít nechtěl.

Mimochodem, pomáhali domácí Sofii už fanoušci?
Ne ne, tady je od prvního září tvrdý lockdown a celá akce je tak bez diváků. Navíc tady jim teprve dnes začíná školní rok, takže se všichni hrozí, co bude dál. Podle všeho se tu situace zhoršila, my jsme v klasické bublině na hotelu a vše je velmi přísné. Takže kvalifikace v obou soutěžích FIBA proběhnou takto.

Vy jste už před létem věděl, že kolega Ginzburg bude na Ukrajině pokračovat?
My jsme mluvili o tom, že potřebuje pravidelnou trenérskou praxi, kdy po mistrovství světa těch reprezentačních zápasů nebylo moc (hrála se jen evropská kvalifikace, pro český tým navíc nesoutěžně - pozn.), takže mluvil o trénování klubu. Pokračování v Prometeyi nebylo jisté, ale nabízelo se tím, že tam končil minulou sezonu. 

Co možná trochu překvapí, je to, že se do toho trenér Ginzburg pustil rok před EuroBasketem, kdy se toho bude dít poměrně dost...
To je pravda, taky jsme o tom mluvili, zrovna včera po postupu Prometeye. Posunem olympiády se toho dost přesunulo a příští rok to bude masakr. ”Neno” mi k tomu řekl, že se chce soustředit především na EuroBasket a jistě i na ta kvalifikační okna, a i když klubové působení rozhodně nebere jen jako nějaký vedlejšák, tak to chce mít i jako svou osobní přípravu na EuroBasket.

Dostalo se i na rozbor vašeho vzájemného zápasu? A zvyšuje tento interní souboj vaši nervozitu?
Bavili jsme se a Prometey je tu jako jeden z hlavních favoritů, postup do Ligy mistrů má za jasný úkol, takže tíha odpovědnosti je na ”Nenovi”. Pro nás by to byla po třech letech druhá účast, v lepším formátu se skupinou čtyř týmů, která je stravitelnější a ne tak finančně náročná jako druhý pohár FIBA Europe Cup. Nejsem z toho nějak vystresovaný, spíš to beru tak, že pro mě i kluky je to další zkušenost, a pokud se podaří zázrak a budeme tu až do soboty (a tedy do konce kvalifikace), budu jen rád.

V létě jste získali nejvyššího hráče ligy a vrátili se vám do sestavy ze Svitav i z marodky guardi Dragoun a Klečka, bude to zatím vše? A chtěl jste tým vyšperkovat ještě víc?
Před sezonou jsme si řekli, že chceme hrát v Evropě a po předchozí zkušenosti jsme věděli, že patnáct hráčů, které teď máme, je počet, ve kterém se to dá absolvovat. Hrají se dva a někdy tři zápasy v týdnu, a to nejde hrát v osmi. Proto jsme nabrali i staronové hráče, jako je i Radovan Kouřil, a hledal se také nějaký vysoký pivot, protože bota nás naposledy (v Lize mistrů) tlačila v kilech a centimetrech. Nakonec padla volba na Mattiase Markussona, což je mladý hráč, švédský reprezentant, který k nám přišel z prvodivizní univerzity. On nám chce pomoct a i my jemu a za tím si jdeme. Všechno je samozřejmě o penězích, a jestli by ten tým byl konkurenceschopný v Evropě nebo v té Lize mistrů, to se teď těžko předjímá. Bavme se o tom, že Nymburk, hrající velmi dobře, tam má reprezentanty a zahraniční hráče a u nás je to jeden zahraniční hráč a jeden reprezentant. My tak spíš budeme hrát na tu kartu, že jsme dlouho pospolu, známe se a z toho bychom měli těžit. A bude to asi i naše největší plus v zítřejším semifinále.

Po pěti letech v NCAA Markusson hned v přípravě psal body i doskoky ”hráběmi”. Je tak dobrý a je to typ, jaký jste už dlouho chtěl?
Ano. Docela jsme si s tím dali dost času a měl to za úkol můj nový asistent David Zach, který přišel posílit zaprvé mládežnickou sekci a také bude tím hlavním na skauting soupeřů. Do finálního výběru jsme měli asi tři kluky, včetně Šimona Puršla, který by se díky pohárům chtěl taky posunout dál. V té době se nevědělo, jestli Brno nějaký bude hrát, teď se ukázalo, že ano. Nakonec tak padlo rozhodnutí, které bylo na mně, že to bude Mattias.