USK Praha

62:66

12
16

32
32

50
45

BK ARMEX ENERGY Děčín

USK opět poznal sílu Faktoru Vyoral

Konečný stav série: 1-3

Když jsou Válečníci v kritické situaci, obracejí se ke svému generálovi. A ten – většinou – nezklame. Bylo tomu tak i v ultra defenzivní čtvrtfinálové bitvě číslo 4. Rozehrávač Tomáš Vyoral už potřetí za sebou zasíťoval nejméně 20 bodů, což je v zápasech s 60 body na obou stranách mistrovský kousek, a opět chladnokrevným výkonem v koncových minutách dovedl Děčín k dalšímu semifinále. Po triumfu na Folimance (62-66) Severočeši uchvátili sérii 3-1 a v boji o finále je čeká Prostějov.

Vyoral závěrečné dějství – s 3 ztrátami svého týmu za úvodní minutu - načal dvěma získanými fauly i dvěma zisky, také ale neustál jeden jemu odpískaný faul a vzápětí inkasoval technickou chybu. USK jej však – v této poslední čtvrtině příznačně – nevyužil ani k jednomu bodu, což pro domácí mělo fatální význam, neboť náskok 50-45 bývali mohli nastavit na 8 až 9 bodů. Místo toho Šiška snížil – po Vyoralově zisku – na 3 body.

Pak se děčínský playmaker 5 minut nepouštěl do žádných větších akcí, aby si vše jako obvykle schoval na poslední tři minuty. A za necelých 200 vteřin pak stihl 8 bodů (z 6 neomylných šestek a jedné trefy z pole) s jednou asistencí na Landu, což hostům stačilo. Celkově měl za poslední čtvrtinu vedle 8 bodů a oné asistence i 5F+ a 2 zisky.

Za stavu 62-62 Vyoral minutu a půl do konce upravil ze šestek na 62-64, když získanému faulu málem předcházela ztráta míče. Domácí z následujících dvou útoků vytěžili jen dvě ztráty a děčínský boss z dalších šestek už zavřel zápas, neboť v posledních pár vteřinách USK už nemohl 4 body dorovnat.

Vyoralovým posledním šestkám ovšem předcházela jeho zcela minutá trojka, po níž však Děčín znovu získal držbu míče, a právě tam Sovy přišly o zápas definitivně.   

Oslabeným Válečníkům byla štěstěna vůbec nakloněna – třeba trojka Bažanta na 4-16 bouchla o desku, ve druhé čtvrtině se zase Vyoral za obloukem zavěsil do vzduchu, před odhodem mu ještě sáhl do střely Šafarčík, ale děčínský lídr trefil stejně a ještě využil bonusovou šestku!

I Sovy se v posledních útocích zápasu obracely k jedinému muži – Jaromíru Bohačíkovi. Ten sice v závěrečných 8 minutách zvládl 7 bodů, ale nedokázal trefit žádnou velkou střelu a na jeho – i všechny ostatní - nájezdy byli hosté připraveni.

Navíc tu byl ještě jeden rozdíl. Zatímco Vyoralovi pomohli ve čtvrté čtvrtině 13 body i další spoluhráči, u Sov to bylo jen 5 bodů od všech ostatních hráčů. USK navíc ve čtvrté desítce spáchal 8 ztrát proti 3 soupeře a v době lámání chleba nevěděl, jak se dostat k bodům. Tomu nepomohla ani trestná bilance 11/7 z poslední periody (hosté hlavně díky Vyoralovi 9/8).

Zatímco do půle Sovám vycházel – při Děčínem neutralizovaném pick and rollu - jako jediná úspěšná taktika postupný útok, kdy si hráči sbíhali pro přihrávky do vymezeného území ke snadným zakončením, po změně stran už se na tyto ataky Děčín připravil a domácím při téměř absolutní sterilitě z dálky (trojky 16/2) nezbývalo než bušit do „zaparkovaného děčínského autobusu“.

Zejména v závěru se pak nájezdníci rozbíjeli až o trojbloky obránců, a protože málokdo měl odvahu zvednout střelu z dálky, Pražané neměli kudy protivníka přetlačit. Navíc už za prvních 23 minut uzavřel většinu svého účtu (13 z 18 bodů) kapitán Mareš, kterému jako jedinému to lepilo i zvenku, a k tomu se do půle prosazoval i z brejků. Na body zpod koše jeho tým po 20 minutách dominoval 18-6, po 40 minutách už vedl ale jen 24-18.

Děčín mohl mít relativní klid už na začátku, kde se 4 trojkami utrhl k vedení 4-16. Chybami však dostal USK zpět a od té doby se až do konce hrálo v opět bouřlivé atmosféře (1242 fanoušků) koš za koš.  

USK, který může vedle 19 ztrát litovat i promarněné doskakovací převahy (39-24), se kromě 18 bodů Mareše (navíc 8 doskoků) a 16 Bohačíka (8F+, TH 10/9, ale z pole 12/3) nemohl opřít už o nikoho dalšího. V týmu Děčína, který vyhrál díky 7 trojkám z 21 pokusů, Vyorala (20, TH 11/10 ze 14F+, z pole 12/4, 5 asistencí, 3 zisky) nejvíc podpořili Landa (12+10 doskoků) a také Bažant (9).

Pavel Budínský (kouč BK ARMEX Děčín): „Na úvod bych chtěl pogratulovat trenérovi USK a jeho týmu k velmi pěkné fyzické a náročné sérii. O to víc si já cením postupu. My jsme do série vstoupili s velkými zdravotními obtížemi. Při absenci Houšky a Pomikálka jsme věděli, že USK bude cítit šanci - a taky ji cítil. Proto si vážíme toho, že jsme přetlačili nejlepší obranný tým ligy. Konkrétně v dnešním utkání už bylo vidět, že se všem aktérům dostalo do hlavy. Z jedné strany, že se hraje o konec sezony, a z druhé, že se hraje o postup. My jsme do zápasu vstoupili mnohem lépe, takový úvod jsme si přáli. Z různých důvodů jsme ale za stavu +12 hráli příliš bázlivě místo toho, abychom navýšili skore. Takže USK se vrátil a poločas byl vyrovnaný. V tom druhém bylo otázkou času, jakým způsobem vezmou někteří zodpovědnost na sebe. Pořád jsme věřili, i když jsme byli v úvodu 4. čtvrtiny obalení fauly, a trošku jsme museli improvizovat v sestavě. Nicméně i když jsme prohrávali o 6, tak jsme se závěrečným vzepětím a tím, že jsme trefili důležité koše, dostali na dostřel. Poslední 1,5 minuty to byla otázka každé pozice a toho, jestli budeme ve vedení my, nebo USK. Naštěstí jsme byli vpředu my. O konečném výsledku rozhodl Robert Landa, když získal odražený míč. Byl faul, proměnili jsme šestky a dostali se na +4. V utkání jsme „zemřeli“. Pro mě je to skvělé vítězství, jedno z těch nejcennějších z nějaké série…. Kéž by byla atmosféra jako dnes každý zápas. Kéž by ti lidé chodili, to skutečně člověka baví. Je to výborná záležitost. My jsme na to doma samozřejmě zvyklí - a já tady poděkuji (vedoucímu týmu USK) Michalu Šobovi, že to takhle dotáhl.“

Mirsad Alilovič (kouč USK Praha): „Série byla velmi vyrovnaná, tvrdá a určitě zajímavá. Děčín si postup zasloužil, ale bude to pro něj v play-off ještě boj. Pokud ovšem bude hrát takto i dál, nemám o něj strach. My jsme byli v obraně téměř po celé utkání koncentrovaní. To byla jediná šance, jak porazit Děčín. V koncovce rozhodly dva naše útoky, kdy jsme měli míč ve svých rukou. Jak už jsem řekl, velká utkání rozhodují malé detaily - a tak tomu bylo i dnes. Co se týče našeho útoku, nešlo nám to příliš plynule. Chyběl větší pohyb míče a rozpohybování soupeře. A pokud se k tomu přidá 19 ztrát, hraje se rozhodující utkání těžko. Na druhé straně Děčín rozhodl hrou 1 na 1 a sebevědomím. Dali jsme jim příliš mnoho košů s faulem v posledních třech minutách. Řekl jsem hráčům v šatně, že celé play-off nevěřili, že Děčín skutečně mohou porazit. Po tomto utkání teprve začali věřit, protože už vědí, jak byli blízko, ale to už je pozdě. Je to pro nás všechny skvělé poučení, jak hrát vyrovnané utkání. Chci využít této příležitosti, protože je to poslední utkání sezony, abych poděkoval celému klubu. Ať už to byli fanoušci, prezident klubu, manažeři, trenéři, fyzioterapeuti, doktoři, kondiční a všem, kdo se na letošní sezoně podíleli. Měli jsme skvělé podmínky a mohli se věnovat pouze basketbalu.“