Jsme ready odehrát skvělý EuroBasket

I když už Tomáš Satoranský s národním týmem zažil hodně, letošní rok byl i pro něj velkou premiérou. Nejde jen o to, že Češi se po dlouhých 41 letech probojovali na olympijské hry. Jediný Čech současnosti v NBA si poprvé vyzkoušel roli kapitána reprezentačního výběru. Zaskakoval totiž za zraněného Vojtěcha Hrubana, který běžně tuto roli plní.

Tomáš Satoranský je nejzářivější českou basketbalovou hvězdou současnosti. Na hřišti vždy působil jako správný lídr, včetně zápasů za národní tým. Teď se ale zařadil po bok velikánů, kteří měli tu čest vést reprezentaci do bojů z pozice kapitána. Sám během svého působení mohl čerpat kapitánské postupy například od Jiřího Welsche či Pavla Pumprly.

Vzhledem k výše zmíněnému může Satoranský své premiérové léto v roli kapitána hodnotit jednoznačně. „Určitě pozitivně, protože jsme se dostali na olympiádu. O tom, že budu kapitán, jsem se dozvěděl až v Kanadě těsně před začátkem kvalifikace. Moc jsem si toho vážil. Byl to asi logický výběr. V nároďáku jsem už nejdelší dobu ze všech a kvůli absenci Vojty jsem se nabízel,“ vracel se o více než měsíc zpátky.

„Vždycky se snažím tým vést na hřišti i mimo něj, což mi nedělá problém. Je to určitá zodpovědnost během turnajů a soustředění. Já si to ale jenom užívám, protože máme skvělou partu kolem. Nemám ale problém to pak předat zpátky Vojtovi a působit v roli asistenta nebo vůdce na hřišti,“ nemusí se Hruban o svou kapitánskou pásku hrát.

Společně se spoluhráči z národního týmu poznal dosud nepoznané. Po vrcholu v podobě olympijské kvalifikace přišla za pár dnů další výzva. V Tokiu. „Musím přiznat, že to je náročné, když má sportovec dvě vrcholné akce. Všechnu naši energii jsme směřovali ke kvalifikaci. Nevěděli jsme, jak to dopadne, nebyli jsme favoriti. Dopředu se s olympijskými hrami nepočítalo. Myslím, že jsme to zvládli dobře,“ bilancuje letošní léto.

V Tokiu už šly české výkony v porovnání s kvalifikací trochu dolů: „Forma nebyla stejná jako v kvalifikaci, kdy jsme se zlepšovali každým zápasem. Bohužel tady jsme na to doplatili v zápase proti Íránu, kde jsme měli vyhrát o více bodů. Potom jsme hráli docela solidní zápasy se dvěma největšími favority. Je to náročné, když už pak není kde brát energii. Můžeme ale odjíždět se vztyčenou hlavou. Byla to neuvěřitelná zkušenost a na hřišti jsme nechali všechno, co jsme mohli.“

Kromě týmového úspěchu se Satoranskému dostalo i individuálního ocenění, když společně s Petrou Kvitovou nesl českou vlajku při zahájení Her. Přesto si český rozehrávač navždy ponese v paměti i jiné věci: „Soudržnost celé české výpravy, kdy se všichni navzájem podporují. Vítání medailistů… Je to něco strašně krásného, co musí každý sportovec brát jako něco víc než jeho vrchol. Atmosféra, která nám jako týmovému sportu dělá dobře, tu celou dobu byla.“

„Myslím, že jsme všichni ready odehrát co nejlepší mistrovství Evropy. Doufám, že se nám to před zraky českých fanoušků povede.“

„Například příjezd Jiřího Prskavce a Lukáše Krpálka je něco, na co do konce života nezapomenu. Máme z toho skvělá videa. Už jen to, že jsme sledovali ostatní sporty, je úžasné. Navíc tu člověk potkává jiné sportovce, nejen basketbalisty, na které jsme zvyklí. Je úžasné být součástí toho všeho,“ váží si možnosti prožít skoro dva týdny v olympijské vesnici.

Čeští basketbalisté se během pár týdnů posunuli mezi nejsledovanější sportovce v Česku. Aby také ne, když byli jediným kolektivním sportem reprezentující naši zem na letošních Hrách. Svými výkony oslovili basketbalovou veřejnost napříč světem. Před domácím EuroBasketem za rok v září si na sebe vytvořili tlak.

„Tak trošku jo. Bude to pro naší skupinu velká výzva. My jsme nikdy před žádnou akcí nebyli favorit. Teď pořádáme jednu ze skupin EuroBasketu a navíc je to nalosované i tak, že bychom měli být favorit, když bereme ohled na poslední dvě velké akce,“ uznává Satoranský, že za rok budou lvi v trochu jiné roli.

Rozehrávač však věří, že další nabyté zkušenosti týmu pomohou situaci ustát: „Už jsem to říkal po zápase s Amerikou, že to pro nás byla velká zkušenost. I díky tomu se v té roli budeme cítit komfortněji než v minulých letech. Sám jsem na to zvědavý, jak se s tím popasujeme. Moc se na to těším. Už tohle bylo bráno jako vrchol naší generace. Olympiáda byla takovou třešničkou na dortu. Myslím, že jsme všichni ready odehrát co nejlepší mistrovství Evropy. Doufám, že se nám to před zraky českých fanoušků povede.“

I po vypadnutí z turnaje a návratu zpět domů bude Satoranský dál sledovat průběh olympiády. Už jen proto, že očekává tuhý boj o olympijské zlato: „Je to podle mě nejotevřenější olympiáda za poslední dobu. Američané jsou pořád favoriti, jako vždycky, když startují na takových akcích. Myslím, že například Francie nebo Slovinsko, které teď porazilo Španělsko, je může hodně potrápit. Výkonnostní rozdíl se zmenšuje. Jsem na to zvědavý. Všechna čtvrtfinále budou pro fanoušky zajímavá. Turnaj ukazuje obrovskou kvalitu. Ještě hodně týmů do toho může promluvit.“