Budu potřebovat ještě aspoň rok

Když přebíral na podzim roku 2013 národní tým basketbalistů, velká část basketbalové veřejnosti nad jeho plány kroutila hlavou. Dostat reprezentaci, která se v tom roce radovala z účasti na EuroBasketu, kde nepostoupila ze skupiny, na mistrovství světa a olympijské hry? Nejvíc věřil právě on – trenér národního týmu Ronen Ginzburg.

Stačilo pár let a jeho smělé plány se staly skutečností. Parta hráčů výjimečné generace kolem Tomáše Satoranského ve spojení s izraelským stratégem dokázala do té doby nevídané. Desetiletí čekal český basketbal na podobné úspěchy.

„Teď už jsem si uvědomil, že jsme byli šestí na světě. Abych pobral, že jsme postoupili na olympijské hry, budu potřebovat další rok,“ směje se trenér Ginzbrug. „Každopádně si myslím, že teď píšeme historii. Tohle období si bude každý pamatovat dalších 30, 40 let. Když jste uvnitř toho kolotoče, tak si to ani neuvědomíte, ale jakmile se dostanete mimo něj, vidíte to,“ uvědomuje si.

A to se přitom na začátku léta řešilo, že čeští basketbalisté přišli o dva klíčové hráče. Zranění a následné operace připravily o reprezentační léto Martina Kříže a kapitána Vojtěcha Hrubana. Celou sezonu navíc stál kvůli zranění kolena Vít Krejčí. Byl by s nim národní tým o hodně silnější?

„Na to se nikdy nedozvíme odpověď. Cítím ale, že kdybychom měli Vojtu, Krojce a Vítka, mohli bychom být více konkurenceschopní při dvou vrcholech během jediného léta. Je těžké uspět v kvalifikaci a pak jít hned na další vrchol s chybějícími hráči. Možná bychom s nimi dosáhli na čtvrtfinále, ale i tak jsme toto léto odvedli skvělou práci,“ nechtěl se Ginzburg pouštět do velké polemiky.

Český sen o olympijském čtvrtfinále se rozplynul včera po utkání s USA. Vzhledem k dnešním výsledkům by je z rozehrané skupiny posunula dál kromě výhry jen prohra o jediný bod. I tak po zápase slyšel trenér Ginzbrug slova chvály o svého legendárního protějšku Gregga Popovice.

„Řekl mi v podstatě něco podobného, co při minulé příležitosti na mistrovství světa – ‚Jako obvykle jste hráli skvělý basketbal, výborně provedený týmový basketbal. A my jsme jen hráli, co jsme mohli.‘ Říkal, že viděl náš zápas s Kanadou i ten včerejší a vždy jsme hráli skvěle. Potom na tiskovce mně a Satymu řekl, že by rád přijel do Prahy na pivo,“ směje se.

Letošní léto bylo pro všechny členy národního týmu opravdu hektické a náročné. Nejvíce našlapaný program doléhal na hráče, kterým už za pár týdnů začíná klubová sezona. V jsou navíc na reprezentanty přichystány čtyři kvalifikační okna o MS a zářijový EuroBasket, jehož jedna ze skupin se odehraje v Praze.

„Myslím, že teď hráči opravdu potřebují dobrý odpočinek. Bylo to pro ně dlouhé léto. Když máte jednu akci, tak se na ní připravíte, odehrajete a máte volno. Teď udělali obrovský úspěch, měli chviličku volno a zase se vrátili do práce. Potřebují si kvalitně odpočinout. Bude to individuální, jak se náročné léto projeví v jejich klubových sezonách, ale většinou hráči, kteří hrají v národním týmu, hrají pak dobře i v klubu. Věřím, že to letos bude stejný případ,“ přeje si Ginzburg, aby se náročné týdny projevily pozitivně v dalších kariérách reprezentantů.