BK KVIS Pardubice

61:69

14
20

30
32

44
47

BK ARMEX Děčín

Potřetí v řadě v Ježkově večeru!

Ještě první čtvrtina žádné kanonádě nenasvědčovala. Válečníci v ní proměnili jediný z 9 trojkových projektilů. Pak ale spustili svůj nezastavitelný stroj – ve druhé čtvrtině trefili 4 z 9 pokusů a ve druhém poločase šli ještě o štok výš – 12/7. Tucet trojek v tak těsném utkání, jaké se dalo i v téhle semifinálové bitvě očekávat, bylo pro domácí Pardubice zkázonosnou cifrou. A Děčín díky ní po triumfu 61-69 dochvátal už v pátém duelu k pro mnohé překvapivému postupu. 4-1 na zápasy skolil tým, který byl jasně nejlepší po Nymburku v dlouhodobé části, a víc než kdy dřív si mohl věřit na kýženou finálovou metu, která mu v české lize nadála uniká.

Východočeši v enormně vyrovnaném souboji dřeli, a když se vzpamatovali z 9 útočných doskoků Děčína v první čtvrtině, vyhráli v utkání i doskok a při další trojkové bídě (18/2) až do konce chovali naději na snížení v sérii díky dvěma činnostem – solidní obraně vymezeného území, odkud navíc Děčín nevyužil řadu stoprocentních šancí, a pak neúnavným napadáním koše. To se však s postupem zápasu stávalo stále těžším, neboť Válečníci viděli, že domácím se do trojek nechce a zabednili svůj niterný prostor maximálním způsobem. Beksa tak na každý koš musela vynaložit ohromné úsilí, nebo si body vydřít z tresné linie.      

Děčínu však na druhé straně nevysychal trojkový pramen, a to ani v rozhodné poslední čtvrtině. V ní se zpoza oblouku nejdřív trefili Jakub Houška a Vyoral, který necelé dvě minuty do konce přidal i svou čtvrtou trefu na 57-61. Rozhodující hřebík pak zatloukl do pardubické rakve Šiška, jehož trojka na 59-64 44 vteřin do konce už měla ničivou sílu. Když hned po timeoutu opět vyšlápl při driblingu do autu pardubický guard Burnett (4 ztráty), který nakonec do utkání i po zranění z třetí bitvy nastoupil, bylo už i po poslední domácí naději a oslavy v děčínském sektoru mohly začít naplno.

Válečníci se třetí rok v řadě dokázali probít do finále, letos to však byl postup nejnečekanější, a proto možná i ten nejsladší. Soupeřem vicemistra bude i do třetice Nymburk, který rovněž v pěti zápasech zavřel sérii s Opavou.

Ač o roli MVP pátého duelu si v Pardubicích téměř tradičně říkal 18bodový playmaker Vyoral, jehož trojka z jedné nohy při pohybu do strany v konci časového limitu byla jednou z těch nejbolestnějších pro domácí tým, kouč Pavel Budínský se rozhodl pro oprávněnou volbu Šimona Ježka.

Nebývale nízko driblující doprovodný guard hostů si schoval svůj nejlepší střelecký výkon krátké ligové kariéry (12, druhý střelec hostů, do půle se 7 nejlepší) i svou jedinou dvojcifernou užitečnost (13) na ten nejlepší večer a vrchovatě vrátil kouči i dosud nejvyšší svěřenou minutáž (26:18). V utkání třetí nejvytíženější hráč týmu nasbíral i 6 doskoků a 3 asistence, byl plus 11, beze strachu najížděl a skóroval zpod koše i ve hře 5 na 5, trefil dvě trojky, neselhával v obraně, a když i Pavel Houška raději odložil míč místo střely do jeho rukou, okamžitě nabídnuté možnosti využil.

Děčín byl i díky němu jasně lepší v bodech laviček (18-30). Pak už mu patřily „jen“ trojky (2-12), jimiž vynahradil deficity v ostatních statistikách, jako byly dvojky (42/20 – 35/10), doskoky (41-36, v útoku 17-15, body z druhých šancí 17-17) a zpod koše (26-10).

Nejlepšími střelci domácích byli Pandula (11+7 doskoků), Švrdlík (10+8 doskoků), Autrey (10) a Burnett (10).

Pavel Budínský (trenér BK ARMEX Děčín): „Chtěl bych předně poděkovat hráčům i trenérům Pardubic za velmi korektní sérii. My jsme si ji moc užívali, mezi námi panuje sportovní rivalita, to se ví a myslím, že to byla velmi dobrá propagace basketbalu. V utkání už na některých akteréch byla vidět únava, nicméně my jsme měli mentální výhodu v tom, že jsme věděli, že kdybychom prohráli, tak se pořád série dá vrátit zpátky, případně do sedmého utkání. Já bych u nás v prvním poločase vyzdvihl aktivitu na útočném doskoku a hlavně náhradníky, kteří nám vybudovali dílčí náskok. My jsme si chtěli v poločase udržet naději, protože jsme očekávali, že Pardubice budou chtít hrát jako o život, ale ve druhém poločase rozhodla už naše vůle a vnitřní mentální síla. Hlavně jsme tam trefili velmi šťastné střely, které soupeře zalomí, zvláště v takové situaci, kdy je v sérii 1-3. Nám prostě přála štěstěna, ale chtěl bych vyzdvihnout všechny svoje hráče za to, jak se s tou sérií popasovali, jak jsme se prezentovali, jak jsme hráli. Samozřejmě je to překvapení, že to skončilo 4-1 pro nás, nicméně si myslím, že nás celou sérii provázela dobrá defenzíva a tím, že to byly víc defenzivní zápasy, jak to v téhle fázi bývá, jsme dokázali prvním utkáním i tím prvním vítězstvím dostat celkovou pohodu a víru do naší hlavy, a když jsme si sem přivezli vedení 3-1, bylo vidět, že Pardubice jsou už trochu pod dekou a my už jsme dokázali naši euforii využít a zavřeli sérii. Děkuju všem fanouškům, nejen našim, ale i pardubickým, děkuju hlavně svým hráčům za předvedené výkony v play-off. Pro nás je to třetí finále v řadě a ani nevím, co bych k tomu řekl, protože jsem teď plný dojmů, ale děkuju znovu za parádní basketbal, co jsem mohl vidět z pozice kouče Děčína.“

Tomáš Vyoral (rozehrávač BK ARMEX Děčín): „Jelikož jsme vedli 3-1, už jsme to tady chtěli ukončit. Ačkoli Pardubice hrály doma, tak nám nikdo asi moc nevěřil, ale my jsme si věřili, dobře jsme bránili, doskakovali jsme v útoku, bojovali jsme. A myslím si, že tohle je hlavně práce nás všech. Odvedli jsme na hřišti maximum, krom jednoho zápasu jsme vždycky dokázali udržet Pardubice pod 70 body, což je výborné. A pak nám taky padly nějaké těžké střely zároveň s klaksonem, takže jsme šli štěstí naproti. Myslím, že jsme vyhráli zaslouženě.”

Levell Sanders (asistent BK JIP Pardubice): „Gratuluju trenéru Budínskému a týmu Děčína k výkonům, které předvedl v celé sérii. Byla to velice fyzická série, a i když to skončilo 4-1, tak to bylo mnohem těžší než 4-1, a určitě to byly dobré zápasy na sledování. Nechci tady sedět a říkat, co jsme udělali a neudělali, ale ta správná věc je dát kredit Děčínu, protože vyhrál sérii. Bavíme se tady o tom, že Děčín trefoval šťastné střely, ale já věřím tomu, že štěstí si vytváříte tvrdou prací a že to nebyla náhoda. Určitě bych chtěl vyzdvihnout i naše hráče, protože jsme šli na hřiště a nechali tam vše, co jsme měli. Určitě jsme zklamaní, protože jsme se v některých zápasech nedokázali vyrovnat fyzičnosti Děčína, a to byla jedna z klíčových věcí této série. Když se podívám na video, tak to ale není tak, že bychom neodstavovali na doskoku, ale Děčín prostě ty míče chtěl a také je získával a to byl další z klíčových faktorů série. Pro mě osobně je to věc, ze které se chci poučit. Pamatuju si z Děčína i z Pardubic, že si musíte projít nějakými nepříjemnými zkušenostmi, třeba Děčín se nemohl dostat do finále a teď tam je potřetí v řadě. Samozřejmě jsme zklamaní, ale sezona pro nás nekončí, ještě máme před sebou zápasy o 3. místo, takže se musíme sebrat. V životě se stává, že přijdou nepříjemné momenty, ale musíme se zvednout, protože život jde dál.“

Radek Nečas (power forward BK JIP Pardubice): „Určitě jsme si nepředstavovali, že tady budeme po 5 zápasech sedět a hodnotit sérii. Zápasy rozhodl útočný doskok Děčína, snaha o to získat míč, s kterou jsme se vyrovnali, ale možná nám to trošku změnilo mušku, protože jsme se celou sérii nedokázali trefit z větší vzdálenosti, což byla voda na mlýn zhuštěné děčínské obrany. My jsme se pod košem špatně prosazovali a to byly ty zápasy, které končily nízkým skore. Ať už to byl ten, kdy jsme v závěru prohráli o bod a já měl šestky 2/6, nebo první zápas, kdy dal Ondra Šiška rozhodující trojku - skončil taky o dva body, takže zápasy byly hodně těsné a Děčín tomu šel naproti. Zklamání je obrovské, ale jak řekl Ell, musíme se z toho vyspat, protože ještě není konec sezony.“