Za kanálem La Manche do divadla na ligu

Král zvířat ho provází na každém kroku kariéry. Snad kromě těch úvodních let, kdy byl sovou. Vojtěch Hruban, aktuální kapitán českých lvů byl dlouhá léta spjatý s nymburským basketbalem, který má ve znaku lva. Teď při svém prvním zahraničním angažmá hájí barvy londýnských Lions. I když v novém roce si basketbalových zápasů moc neužil.

Vojtěch Hruban si po minulé reprezentační pauze prošel drobným zraněním, které ho prakticky na měsíc vyřadilo ze hry: „Už je to všechno dobrý. Kolem Vánoc jsem si zlomil kůstku v ruce. Byl jsem cca tři až čtyři týdny mimo. Snažil jsem se vrátit aspoň do EuroCupu, ale nebylo to ono. Už je to ale pryč.“

Třiatřicetiletý kapitán národního týmu si mohl oddechnout a znovu se zapojit do zápasového kolotoče. Kdyby se řešilo pouze jeho zdraví, mohl být na palubovkách zpět o něco dřív, jenže…

„Kvůli BBL a registraci hráčů jsem přišel o víc zápasů, protože se to tam nedělá podle zápasů, ale na období dvou až tří týdnů. Což je pro mě zvláštní systém a sám to ani nechápu. Vždycky před zápasem mi řekli: Dneska hrát nemůžeš. A já řekl: Tak fajn,“ usmívá se Hruban.

Na první trénink s národním týmem do Poděbrad přijel v dobré rozpoložení, i když jeho letadlo přistálo v Praze necelé tři hodiny před jeho začátkem. „Tak nějak mě ukecali trenéři a Michal Šob, že bych měl asi ještě přijet. Nakonec jsem ale přijel rád. Stejně bych do Česka jel, protože jsme měli volno. Tak jsem si říkal, že si ještě zahraju,“ vysvětloval s pošetilým úsměvem na rtech.

Svou roli sehrál i soupeř, který už zítra na český výběr v pardubické aréně čeká: „Byl to jeden faktor, ale ne ten nejdůležitější. Pořád je to tým, který má obrovskou tradici. Nemůžeme ho ale srovnávat s tím z olympiády. Jména budou často neznámá pro fanoušky a třeba i pro nás. Francouzská vlajka ale budí respekt. Bednu s hráči, ve které můžou hrabat a vytáhnout pořád dobré hráče, mají hodně velkou. V kvalifikaci už postoupili, takže to bude zápas o čest a slávu.“

Novináři nevynechali možnost zeptat se prvního českého basketbalisty, který válí na britských ostrovech, jak vnímá pro nás stále ještě trochu exotickou soutěž.

„V britské lize je individuální kvalita hráčů poměrně vysoká. Chybí systémy a propracovanost hry, což je vlastní evropskému stylu. Taky trochu chybí standardy ligy co se týká hal a rozhodčích a celkově toho, jak se o profesionální klub starat. Myslím, že tam mají ještě hodně co zlepšovat. Na druhou stranu od doby, co tam jsem, tak to hodně zlepšilo. Věci se rychle posouvají, přišlo několik investorů. Liga patří velké developerské skupině z Miami. Myslím, že teď bude hodně stoupat vzhůru,“ nechává Hruban nahlédnout za kanál La Manche.

Přidává i vtipnou historku: „Jedna ze zajímavých věcí je v Playmouthu, kde se hraje v divadle. Na beton jen položí něco jako lino s nakreslenou palubovkou. Balon skáče tři metry nad hlavu a všechny po zápase bolí kolena. Samotní organizátoři tomu říkají nejlepší hala v Británii. To jsou ale maličkosti a člověk to musí brát s humorem.“

Britové jsou ale sportovní národ, a tak si čím dál větší oblibu získává i basketbal. Obzvláště pokud mohou na vlastní oči vidět vládce své BBL. „Asi to mám zkreslené tím, že na Lions jsou všichni zvědaví. Letos jsme v lize nehráli zápas, který by nebyl vyprodaný. V neděli jsme hráli souboj o první místo u nás doma a měli jsme 4 200 diváků. Návštěvy jsou velice slušné. Všechny haly jsou na nás plné. Pohybují se od osmi stovek do tří tisíc,“ chválí diváky na ostrovech Hruban.

London Lions bojují na dvou frontách. Kromě domácí soutěže hrají ještě EuroCup. „Jsou zápasy, které jsme mohli a měli vyhrát. Byli bychom pak o dvě, tři místa výš. Takhle půjdeme do play-off ze sedmého místa. Já osobně jsem začal dobře, ale udělal pár chyb. Tak už to se mnou bývá. Celkově bych to zhodnotil, že to jde, ale mohlo by to být lepší,“ shrnuje působení v evropském poháru.