You are kidding me, Lukas Palyza!
S HVĚZDOU DNE LIGY MISTRŮ Když už i Petr Benda se vyhecuje k tak velkým slovům a nazve jeho výkon životním, je jasné, že reprezentačnímu křídelníkovi Lukáši Palyzovi se muselo povést něco zcela výjimečného. A nymburský veterán skutečně nemluvil do větru. Jednatřicetiletý forward byl v Lize mistrů zatím bodově spíš skromnější, většinou úměrně svým minutám. A třeba doma s Bambergem se na hřiště dostal jen na šest minut a skončil bez bodu.
Včera proti stejnému a od podlahy bránícímu soupeři na neutrální bosenské půdě explodoval ke kariérnímu večeru s 26 body, z nichž 19 přišlo v rozhodné čtvrté čtvrtině při velkém obratu týmu, který ještě v úvodu druhé půle ztrácel propastných 18 bodů.
Palyza dokonce za posledních 12 minut zvládl vyprodukovat nadpoloviční počet bodů svého mužstva (23 ze 42) a díky dvěma asistencím měl v tomto úseku prsty celkem v 27 bodech, což dělá úctyhodných 64 procent.
A když trefil svou poslední trojku asi metr a půl za obloukem, už se neudržel anglicky hovořící komentátor zápasu, který do éteru vykřikl ”You are kidding me, Lukas Palyza!”, To už si děláš srandu, Lukáši!
Přesto ani famózní nástřel 26 bodů za pouhých 25 minut pořád není tím, co v případě nymburského náhradníka udivilo nejvíc.
Ze sestřihu, v němž je celý jeho hvězdný večer v Laktaši zaznamenán, vyniká to, že jen tři z osmi jeho úspěšných střel z větší vzdálenosti následovaly okamžitě po chycení míče. Ostatní přišly z driblinku, nejednou i se zaclánějícím obráncem v obličeji. Střelecky disponovaný forward byl přitom jak v reprezentaci, tak ve svém prvním nymburském angažmá znám především jako na trojce vyčkávající střelec, který má za úkol udeřit okamžitě, jak se mu do ruky dostane míč. Druhé působení v Polabí už ale, zdá se, hodlá dvoumetrové křídlo zužitkovat o dost akčněji, aktivněji a kreativněji, k čemuž tentokrát hodně napomohly dvě zásadní absence v týmu. Tomu chyběl ústřední playmaker Obasohan a při jen sedmi odehraných minutách i křídelník Hruban, který musel odstoupit pro svalové zranění.
Nyní už ale promluví i klíčový strůjce úterního obratu, na jehož konci byl už osmý 90bodový výkon týmu v řadě, znamenající další vylepšení rekordu soutěže.
”Pokud by naše výhra měla i postupové obrysy, tak bych ten výkon možná taky nazval životním, ale zatím to tak nevnímám. Ještě nemáme nic jistého. Je to jenom další výhra a euforii se snažíme krotit. Sled zápasů v Lize mistrů teď budeme mít brutální a je třeba se dál soustředit, protože by byla škoda si to nechat protéct mezi prsty. Je ale pravda, že na té nejvyšší evropské úrovni to byla ojedinělá situace, že to takhle sedlo a ještě ve čtvrté čtvrtině a otočil se díky tomu takhle důležitý zápas. Za daných okolností to byla skvělá výhra,” oddechl si Palyza.
Průběh zápasu sám označil za zvláštní. A není divu. Vyhrát znovu po takovém obratu, když většinu první půle notně oslabený tým vypadal na ručník, prostě není jen tak.
”Prvních 15 minut jsme vůbec nestíhali. Bamberg na nás v obraně neskutečně tlačil. A i z našich kvalitních signálů, z nichž se dlouhodobě prosazujeme, nás vytlačoval takovým způsobem, že jsme nebyli schopní se ani uvolnit pro balon. Míče pak lítaly do autu a 14 ztrát za poločas, to byla na naše poměry úplná katastrofa. Už pár minut před poločasem se nám ale podařilo zastavit ukrutný nástup soupeře a díky Bohu to o půli skončilo jen o dvanáct. Původně to totiž vypadalo, že to skončí o 25 nebo o 30 a už nebude o co hrát,” přiznává forward.
Díky stažení manka před poločasem nicméně tým odcházel do šaten už o něco klidnější. ”Řekli jsme si, že na ten průběh to není tak hrozné. A ve druhé půli jsme položili velký základ úspěchu vedle té ostropalby i obranou, a především na obranném doskoku. Bamberg je pod košem vysoký a fyzický, ale my pak doskok kontrolovali a to se hraje úplně jinak,” vyzdvihl úsilí týmu, který nakonec na doskoku vyhrál 42-32, z toho na útočném 17-11.
Zápas se začal pozvolna lámat po důležitém timeoutu ve třetí čtvrtině, v němž trenér Oren Amiel vyzval hráče, aby zkolektivnili svou hru.
”Od nás to bylo v určitých momentech hodně nervózní a tím, že chyběl jako náš hlavní lídr Retin a ještě vypadl Vojta, jsme hledali jiné možnosti, jak s tím zápasem něco udělat. Místy to dost sklouzávalo k individualismu a ten timeout byl jedním z momentů, kdy jsme si uvědomili, že nám to půjde líp, když budeme spoléhat jeden na druhého. A musím pochválit kluky, že když jsem dal dvě tři střely rychle po sobě, tak i Omar Prewitt nebo Jerrick Harding, kteří hrají hodně s balonem a hodně ním tvoří, mě najednou intuitivně začali hledat, což svědčí o vzájemné důvěře a dobré chemii v týmu. Druhý poločas byl pak z naší strany povedený a ta výhra je úžasná,” podotkl reprezentant.
Ten bude mít další šanci zazářit už zítra v Zaragoze, neboť Nymburští při dohánění programu po covidové pauze budou hrát venku hned dvakrát během 48 hodin včetně jednoho autobusového (850 kilometrů z Bosny) i leteckého přesunu (do Španělska).
”Ve třech dnech to budou dva těžké zápasy venku. Pro spoustu z nás to bude premiéra takové situace, kdy se bude hrát hned v den leteckého přesunu. To, myslím, ještě nikdo v klubu nezažil, protože se vždycky lítá den, nebo i dva předem. Věřím ale, že se to na nás neprojeví a tu vítěznou mentalitu a formu si přeneseme i do Zaragozy,” hlásí nymburský snajpr.