Vyrovnat Jirku Welsche je pro mě velká motivace!

Lídr týmu se po roce vrací do reprezentačního lůna. A je za to rád.

Klubová sezona se pro zraněními zmítanou Barcelonu playmakera Tomáše Satoranského zatím nevyvíjí právě v růžových barvách, když čerstvě vypadla už ve čtvrtfinále Španělského poháru, v lize se dělí o sedmou pozici s bilancí 11-9 a v Eurolize o osmou (14-12) a bude tak mít plné ruce práce s dobytím bran play-off. Pořádná fuška proto čeká i na 33letého lídra katalánského velkoklubu. Totéž ovšem v ještě větším vydání bude platit o nadcházejícím dvojutkání posledního okna kvalifikace o EuroBasket.

„Těším se na to moc. Věděl jsem, že v tomhle okně ten prostor bude, protože Euroliga má pauzu, a tím, že jsem začal už v prvním okně, jsme se chtěli s kluky zase sejít a vybojovat to mistrovství Evropy. Proto jsme všichni tady, proto jsme přijeli ze svých klubů a doufejme, že to vyjde, nejlépe po prvním, nebo i po tom druhém zápase,” pravila česká jednička na dnešním setkání se sedmou velmocí v Poděbradech, kde lvi už tradičně rozbili přípravný tábor.

Tomáši, jak vnímáte aktuální situaci týmu, kdy jedna výhra by jej měla posunout téměř jistě na EuroBasket?
My bychom se měli zatím soustředit jen na domácí zápas proti Řecku, což je silný soupeř. Máme velkou výhodu a sebevědomí díky tomu, že hrajeme doma v Pardubicích, kde je pro soupeře velice těžké hrát. Je to ale neobvyklá situace, kdy v těchto oknech je jen čtyřdenní soustředění, kdy se musí vše doladit. Tým je už ale zvyklý na styl trenérského vedení Diega Ocampa, navíc nějaká práce se udělala už během prvních dvou oken.

Jakou motivací pro vás je dotáhnout národní tým popáté na EuroBasket?
Vyrovnal bych tím Jirku Welsche, což je samozřejmě velká osobní motivace. Jistě ale postup na mistrovství je velice důležitý pro celý český basketbal. Prodloužili bychom tím období, kdy se mu docela daří. Ta naše starší generace by k tomu teď chtěla přitáhnout i tu mladší a to je velmi důležité pro celý náš sport - abychom na těchto velkých akcích pravidelně byli.

Kde k tomu všemu berete energii při vaší náročné sezoně se vším cestováním kolem?
Je to dané i tím, jak moc mě těší a baví hrát za národní tým. Reprezentovat svou zemi je podle mě pro každého sportovce to nejvíc. Je určitě náročné, že Euroliga a španělská ACB jsou dvě nejtěžší soutěže a ten program je opravdu nabitý, s tím cestováním a počtem zápasů. To, že můžu hrát za nároďák, je pak pro mě vítaným zpestřením během sezony. A to, že můžeme něčeho dosáhnout, je určitě velká motivace.

Řekové jsou velmi silní, jak vnímáte kvalitu jejich sestavy, v níž bude podle čerstvých informací chybět důležitý rozehrávač Walkup?
Vždycky je to otázka, kdo bude v takovém týmu v nominaci, kdy Řekové mají dva euroligové kluby a další celky, které hrají kvalitní evropské poháry. K tomu mají skvělého trenéra Spanoulise, který tým vede v celé kvalifikaci. Budou tedy sehraní, jsou fyzicky vybavení a můžou v obraně přebírat všechny clony. Bude to tak fyzicky náročné utkání. Nám první zápas u nich nevyšel, ale v odvetě budeme mít sebevědomí, protože hrát doma je pro nás plus v tom trochu atypickém prostředí pardubické arény.

Když Řekům chybí na rozehře Sloukas a nyní i Walkup, který byl pro soupeře klíčový v prvním měření sil, berete to jako vítané plus?
Upřímně - pro mě je celkem výhoda, že Walkup chybí, protože to je jeden z nejlepších obránců Euroligy posledních let. Tím, že většinou proti nám brání v dresu Olympiacosu naše nejlepší střelce, tak já si od něj můžu odpočinout, ale před rokem v Pireu mě bránil v zápase s Řeckem právě on a bylo to hodně nepříjemné. Svou fyzickou hru dokáže vtisknout celému svému týmu a pro Řeky to bude velká změna. Oni ale mají i tak velikou zkušenost, hráče na vysoké úrovni a můžeme čekat velký boj.

V Barceloně jste včetně dvou let před NBA už pátou sezonu, jaká je pro vás osobně?
Určitě ta nejtěžší. Všichni to sledujete, že nám během celé sezony chybí určitá kontinuita výkonů, které jsou nahoru dolů. Jsme schopní porazit nejlepší týmy a naopak prohrát s posledním celkem ACB. To se stále snažíme změnit, ale zranění v týmu tomu taky nepomáhají. Obrovskou ztrátou bylo v úvodu sezony zranění Nicolase Laprovittoly, Honza Veselý se potýká se zraněním kolena, přesto jsme v situaci, kdy bychom týmový výkon mohli pozvednout.

Jaká je nyní vaše role v Barceloně?
V pozici jednoho z nejstarších hráčů a spolu s Alexem Abrinesem i hráče, který působí v klubu nejdéle, musím být lídrem nejen na hřišti, ale i v kabině. O to víc mě mrzí, že ta sezona zatím není vydařená. V klubu se ale cítím komfortně, protože znám to prostředí. Vím samozřejmě, že je náročné, protože fanoušci chtějí jen výhry, což se nám zatím nedaří, ale pořád je dost času na to, abychom se v Eurolize i v ACB o něco zvedli.

Bylo pro tým velkou ranou čerstvé vyřazení už ve čtvrtfinále velkoturnaje Copa del Rey, tedy Španělského poháru, s Tenerife?
Určitě bylo. Byl to první velký titul, o který jsme hráli, na druhou stranu upřímně - celá naše ligová sezona až dosud nebyla vydařená. Do Copy jsme se kvalifikovali až na poslední chvíli a už pro jednu španělskou televizi jsem řekl, že Tenerife bylo v tom zápase favoritem. Hrají spolu dlouho, hrají velice dobře a tuhle sezonu mají vydařenou. My tam ale určitě jeli s tím, že bychom mohli titul vyhrát, takže zklamání to bylo.

Na Copu se v dresu Manresy podíval i pivot Ondřej Husták, který je v aktuální nominaci národního týmu. Jak berete to, že je v ACB další český hráč?
Je to veliký přínos pro celou reprezentaci i pro Ondru osobně. Manresa má pod vedením Diega Ocampa výbornou sezonu, poslední dva roky ještě pod Pedrem Martinezem postoupila do Copy a je úžasné, že Ondra s týmem může nejen hrát, ale celou sezonu i trénovat.

Když do Barcelony loni v létě přišel kouč Penarroya, bylo to pro mnohé překvapení. Jak byste ho po osobní zkušenosti popsal?
Kouč nemá situaci právě jednoduchou. Zraněný Laprovittola byl náš nejdůležitější hráč v útoku, kdy na sebe vázal obranu v klíčových momentech, k tomu přišla spousta nových zahraničních hráčů. Je to velice zkušený trenér a mně osobně vyhovuje jeho styl hry, ale výsledky zatím neodpovídají očekávání a ten tlak i na kouče je veliký... Po zranění Laprovittoly se nepodepsala hráčská náhrada a teď při zranění Honzy by k tomu taky byla příhodná situace, klub se ale potýká s určitými interními věcmi, které hráč jen tak nevyřeší (nedávno pořízený Brazilece Neto se hned po příchodu zranil a čerstvě je na několik týdnů mimo i top skórer mužstva Punter - pozn.).

Když se nedaří, berete si jako ti nejstarší v kabině víc slovo právě vy s Janem Veselým?
Myslím, že jo. V mé situaci pomáhá to, že jsem působil šest let v NBA, odkud k nám přišla řada hráčů, navíc mluvím anglicky i španělsky, takže se snažím být takovým mostem pro ně. Honza je jedním z nejzkušenějších hráčů celé euroligové historie a snaží se organizovat hru hlavně na hřišti. Jsme tedy dvěma hráči, kteří mají v kabině největší slovo, i tím, že Laprovittola jako nejstarší z nás se zranil.