To hrozné klišé pro nás platí dvojnásob! A TýVí?

Při absenci Tomáše Jansy nyní zaskakující kapitán Fruko-Schulze Lukáš Feštr je ve třiceti letech poměrně s přehledem nejstarším mužem nováčka z Jindřichova Hradce. 

A po až v koncovce ztraceném duelu 13. kola v Ústí, kdy jeho tým padl potřetí za posledních pět kol do pěti bodů, byl tak jasným hlavním kandidátem na rozbor dění v mužstvu, jež ze 13 zápasů ukořistilo stále jen jednu radost.

Lukáši, třikrát za posledních pět zápasů jste byli krůček od úspěchu, co stále chybí k tomu to zlomit?
Upřímně si musíme přiznat, že první poločas v Ústí (51-48 pro domácí) jsme sice hráli dobře v útoku, ale zároveň jsme měli problémy v obraně. A my si nemůžeme dovolit dostat za poločas 50 bodů venku. Nemůžeme počítat s tím, že vyhrajeme 105-100, my se tak musíme odpíchnout hlavně od obrany, ne od útoku. A co tomu chybí v těch koncovkách? Tam už rozhodují detaily a nějaké mikro chyby a my se jich asi dopouštíme víc než soupeř.

Teď to bylo pár neproměněných šestek kolegy Fairweathera. Nebýt tří jeho minel v koncovce, mohli jste být nečekanému triumfu velmi velmi blízko...
Může se nad tím přemýšlet i takhle, ale taky se dá zvažovat to, že Ústí hraje v koncovce Spain pick-and-roll (do nějž se kromě dvou hlavních hráčů zapojí i třetí, který staví zadní clonu na obránce pivota), který jsme špatně vyřešili, a Tomáš Vyoral pak dal jednoduchý dvojtakt. To jsou chyby, které uděláme v první i druhé čtvrtině, ale na konci té čtvrté je to víc vidět. A za mě jsou chyby ve druhé čtvrtině stejné jako v té koncovce.

V obraně jste s 95 body nadále nejhorší ze všech 12 týmů. Chybí tam větší vyhranost a zkušenosti s ligou?
Zmínil bych tu slovo konzistence. V některých úsecích utkání jsme schopní bránit velmi dobře, ale nejsme v tom konzistentní, a v dalších úsecích jsme příšerní. Musíme být všichni na stejné vlně a nebránit tak jen některé úseky, ale celých 40 minut. To je pro nás klíčové.

Útok se postupně bodově zvedá, máte v něm dost doskoků, ale taky vás stále trápí ztráty, kde průměr 16,7 je druhý nejhorší v lize, a stejně tak není závratné ani procento trojek. Tlučou se v ofenzivě tyhle faktory?
Když vezmu ty ztráty, tak kolikrát uděláme nějakou hloupou, což znamená, že soupeř získá míč a může z toho mít i jednoduché koše. A tím nám naskakují i ty obdržené body. I v útoku musíme být na stejné vlně a stejně konzistentní. Potřebujeme hrát rychle, ale ne bezhlavě, taky nesmíme volit nesmyslné střely. V Ústí ta útočná složka byla za mě velmi dobrá   

Také se vám nedaří mít pravidelněji pohromadě kompletní opěrnou osu. V Ústí chyběl první pivot Pope i kapitán Jansa. Na jak dlouho zejména Pope vypadl?
Tohle nedokážu říct. Pokud nejsme kompletní, není snadné na vítězství dosáhnout, ale taky to není nemožné. V Ústí jsme i přes ty absence odehráli dobrý zápas a do posledních minut jsme sahali po výhře. Pro mě tohle není výmluva, že když někdo chybí, tak to automaticky bude těžší. Záleží na ostatních hráčích, abysme tu šanci chytili za pačesy a zabojovali o víc minut a příležitostí.

Jak váš pozdě se skládající tým, který byl navíc doplňován i v průběhu sezony, zatím funguje chemicky? A jak se na něm projevuje ta narůstající zátěž porážek, z nichž řada byla navíc těsných?
Chemie v týmu je velmi dobrá. Je známo, že já tu patřím mezi starší a jsme hodně mladý tým, ale s kluky jsme si sedli skvěle. Samozřejmě to pro nás není jednoduché, ale víme, že když budeme hrát dobrý basket, tak v těch zápasech jsme a je to o tom ukázat ještě kvalitu v koncovkách. Není to tak, že bysme měli šňůru osmi porážek v řadě a všechno o dvacet pětadvacet bodů. To by podle mě bylo horší. Jistě, prohrát v koncovce je většinou horší pocit než dostat o pětadvacet, na druhou stranu víme, že kvalitu na to máme a v těch zápasech dokážeme být. A to je lepší zjištění než vědět, že dostáváme o třicet a že na to nemáme.

Pardubice máte v tabulce stále na dosah jedné výhry a od deváté Ostravy jste o tři, přesto jak už v této chvíli začíná být stresující, že nějaké výhry budou potřeba, abyste se udrželi nablízku od nejbližších sousedů v tabulce a ta díra se nestala nepřekonatelnou?
Samozřejmě si už nějakou dobu uvědomujeme, že ty výhry jsou potřeba, ale i když je to hrozné klišé, tak já to vnímám tak, protože to pro nás platí dvojnásob, že jdeme zápas od zápasu a nedíváme se na to, co nás bude čekat za dva měsíce. Soustředíme se na to podat dobrý výkon v nejbližším utkání a získat tu výhru tam a ne si říkat, že tady máme šňůru pěti zápasů a musíme získat tři nebo čtyři výhry. Takhle ani přemýšlet nemůžeme.

Výkony z vašeho týmu v poslední době zaujal slovenský křídelník Tomáš Valentíny, který se vyšplhal už na průměry 11 bodů a 7 doskoků, na doskoku je už devátý v lize a také už byl sedmkrát v řadě bodově dvojciferný. Jak vidíte jeho potenciál a další rozvoj?
Nechci ho tu přechválit, protože si to určitě přečte, ale za mě je „TýVí” (hláskování iniciálů hráče v angličtině, zároveň jde v angličtině o zkratku pro výraz televize) jeden z nejatletičtějších hráčů, se kterými jsem kdy hrál. Jeho výskok ze dvou nohou je neuvěřitelný, k tomu má dlouhé ruce a na doskoku tak dokáže být agresivní a dost nepříjemný. Doufám, že se bude zlepšovat každým zápasem, bude co nejlepší a pomůže nám.