Věříme ve dvě výhry. Čínská liga? Musí se vám povést první čtvrtina

V Česku pobývá už od osmého listopadu, takže adaptaci po časovém posunu z Číny už má před kvalifikačním dvojutkáním s Nizozemskem zdárně za sebou. Ještě důležitější však pro reprezentačního křídelníka Tomáše Kyzlinka je fakt, že se mu v novém angažmá v devítimilionovém Čchang-čchunu daří.

Ač je od začátku sezony ve stresu, zda mu prodlouží působení v Northeast Tigers o další měsíc, etabloval se jako druhý střelec mužstva s 22 body za 30 minut. A to ani při specifických pravidlech čínské ligy CBA nemá šanci hrát čtvrté čtvrtiny.

Tomáši, jaký je plán pro nadcházející zápasy s Nizozemskem?
My bychom byli rádi, kdybychom to mohli v tomhle reprezentačním okně dvěma výhrami „ukončit” a už se kvalifikovat na EuroBasket. Jako vždycky to nebude o soupeři, ale hlavně o naší přípravě a o tom, jak budeme schopní aplikovat týmovou identitu, která nás provázela v posledních letech. Věříme, že si ty dvě potřebné výhry můžeme odnést.

Na první zápas doma jste hodně natěšený?
Já se vždycky těším ohromně, protože člověk nikdy neví, kdy to bude naposledy. Jsem rád, že vůbec můžu být součástí tohoto týmu a podílet se na dalším reprezentačním úspěchu. Doufám, že to doma zvládneme a zvítězíme.  

Jak spokojen jste v novém a velmi nezvyklém čínském angažmá?
Zatím je spokojenost velká. Podařilo se mi tam zatím zůstat ještě o měsíc déle, protože v CBA jsou kontrakty na první dvě období jen na měsíc a až při třetím prodloužení je to až do konce sezony. To se týká všech cizinců v lize a myslím, že to zavedli především kvůli špatným zkušenostem klubů z minulosti, kdy hráč podepsal smlouvu na celou sezonu a neodváděl pak očekávané výkony, ale bylo třeba mu při odchodu vyplatit celý garantovaný kontrakt. Určitě se tam rád vrátím, takhle na sklonku kariéry je fajn vyzkoušet si odlišný styl basketbalu i odlišné prostředí.

Jakým způsobem vám k angažmá dopomohl kolega Ondřej Balvín, který letos v Číně zakotvil o něco dřív?
Bez této Ondrovy „malé domů” bych se na asijský trh nikdy nedostal. Je tam extrémně konkurenční prostředí, kde je důvěra většinou v americké hráče. Pak už to bylo na mně, abych předvedl adekvátní výkony a řekl si o šanci v lize CBA. Abych to ještě upřesnil, Ondra mi pomohl dostat se do čínské Letní ligy, kdy mě doporučil do jednoho týmu, a tam pak bylo důležité navázat vztah s čínským hráčským agentem, který zastupuje i Ondru, a který mi pak dopomohl ke smlouvě v CBA. Tady musím dodat, že většina účastníků Letní ligy nehraje CBA. Letní ligu mají zřejmě i proto, že sezona samotné CBA není moc dlouhá, takže aby především domácí hráči zůstávali v odpovídající formě, zavedli i dvouměsíční Letní ligu.

Jak to v soutěži vypadá s cizineckou situací?
Tým smí mít čtyři zahraniční hráče s tím, že první tři čtvrtiny smějí být na hřišti naráz dva, přičemž se můžou jakkoli točit. A ve čtvrté už může hrát jen jeden.

Dostane se v ní někdy i na vás jako druhého střelce týmu?
Úplně minimálně, protože máme v mužstvu legendu CBA Dominiqua Jonese, který má 35 bodů, 12 asistencí a 10 doskoků na zápas, takže většinu utkání dohrává on. Ale tím, že se hraje na 48 minut, tak je tam dostatek prostoru.

Vy tedy svých 22 bodů musíte nasypat do konce třetí čtvrtiny.
Přesně tak, přičemž když se vám nepovede hned první čtvrtina, tak hrozí, že budete hrát maximálně deset patnáct minut. Dá se říct, že z těch prvních tří čtvrtin hraju většinu, ale ta situace je extrémně nevyzpytatelná. Může se stát, že klub najednou podepíše jiného dominantního zahraničního hráče a tím se čas radikálně zredukuje.

Jak sám pociťujete tlak na výkon ze strany kouče nebo vedení?
Ten tlak je neustálý. Když se pár zápasů nepovede, prohraje se, automaticky se hledá náhrada za stávající opory. Měsíc můžete podávat dobré výkony, pak se chvilku nevede a okamžitě jsou v hledáčku noví borci. Postihlo to i Ondru, který měl dominantní vliv na hru svého týmu, ale stejně nedostával takové příležitosti a podepsali jiné hráče.

Jaké ambice má váš tým, který je po deseti zápasech s vyrovnanou bilancí ve středu dvacetičlenné tabulky?
Jde o v lize etablovaný tým, který má snad už dvacetiletou historii. Cíle nejsou přehnaně ambiciózní jako třeba v Ondrově Shanxi. Vždycky je ale dobré se udržovat v play-off zóně a sezonu dohrát důstojně.   

Ač je sezona kratší než v Evropě, frekvence zápasů je vysoká. Jaký to je zápřah?
Hraje se prakticky každé dva dny, a když se hraje venku, tak ten den mezi je na cestu tam nebo zpět, není tak moc prostoru na taktickou přípravu a to tempo je opravdu brutální. V některých zápasech se to pak projeví na kvalitě hry, ale úroveň domácích hráčů je pořád velmi slušná. I tréninků je minimum a jsou většinou zaměřené jen na střelbu s menšími taktickými pokyny.

Hra je hodně rychlá a zakončuje se často v osmé deváté sekundě?
Je to tak, stylem se to podobá G-League (farmářská liga NBA) a má to blíž k NBA, i když jistě ty individuální výkony nejsou tak dominantní. Zápasy tak často končí 140 ku 130 a je to hodně ofenzivně laděné.

Na přepravu mají kluby i soukromá letadla, nebo se využívají hlavně linková?
Nad tisíc kilometrů se lítá normálními komerčními linkami a do tisíce díky té vyvinuté železniční infrastruktuře se dá vlakem dostat všude do dvou tří hodin.

Má liga svá specifika, která byste jinde nezažil?
Ani ne, možná jen ta bezmezná podpora fanoušků, kteří i když se prohraje, tak jsou vděční, že mohli být součástí takové basketbalové události. Předpokládají, že v utkání automaticky odevzdáte své maximum a i po porážce zatleskají a venku pak čekají na podpis, nebo s fotkou. To je asi hlavní rozdíl proti Evropě. Jinak zázemí je tam skvělé, haly jsou moderní, často vybudované někdy během covidu, takže jsou jen pět šest let staré.

Jaké jsou na ligu návštěvy a jak se fandí?
U nás je to zhruba 800 lidí a jinde záleží na místě. Někde je tradice větší, takže třeba v Nanjingu je v hale plno, i tři čtyři tisíce. A ohledně fandění to není nijak specifické. Když víc vedeme, fandí se o trochu víc, a když se prohrává, je atmosféra těžší. Chorály jako v Evropě se nezpívají, ale když je zápas vyrovnaný, tak čínští fandové umějí být dost hlasití.

Jak teď vypadá vaše rodinná situace? Dovezete si své nejbližší do Číny?
Tohle je na stole až při tom třetím prodloužení smlouvy do konce sezony. Na měsíc nebo dva by bylo zbytečné je tam tahat.

Kde vůbec bydlíte a jak se přesouváte na tréninky?
My, cizinci, všichni bydlíme na hotelu. Pokud bych tam byl s rodinou, tak by tam byla se mnou, ale byli bychom ve speciálně upravených pokojích i s kuchyní. A od klubu máme řidiče, který nás ve stanovený čas převáží. Plus tam funguje aplikace DiDi, která funguje stejně jako Uber a je uživatelsky přívětivá.