Reisingerová změnila hru a cení si důvěry

Už zabydlenou Španělkou je ve své páté sezóně v tamní soutěži reprezentační pivotka Julia Reisingerová. Za tu dobu zvládla vystřídat tři kluby a tamní soutěž tak zná téměř dokonale. Po omlazení reprezentačního kádru pod trenérkou Romanou Ptáčkovou by měla patřit k oporám, a napovídají tomu dosavadní výkony v jejím novém působišti, ambiciózní Salamance.

„Moc jsem se těšila na holky, abychom se všechny viděly po dlouhé době. Co se týče fyzické stránky, tak jsem trochu unavená, protože klubový program v úvodu sezóny byl opravdu náročný a na to, že jsme v listopadu, tak i cestování bylo hodně. Pro ty hráčky, které hrají poháry, tak je plus, že nás čeká jen jeden zápas,“ řekla novinářům Reisingerová po jednom z mála tréninků, které české lvice absolvují v Praze před čtvrtečním duelem kvalifikace o EuroBasket 2023 v Amsterdamu proti Nizozemkám.

„Je to určitě nejdůležitější zápas celé skupiny. Myslím, že byl klíčový už před vyřazením Běloruska a teď to platí dvojnásob. Všechny dobře víme, o co hrajeme. Tím, že jsme skupina tří, tak jde o každou výhru a o každý vstřelený koš, podle mě se nebude hrát na žádné počítání. Prostě musíme vyhrát a pak se uvidí v únoru,“ vyhlíží Reisingerová vzájemný souboj, který může hodně napovědět v konečném počítání. Ze skupiny totiž projde dál pouze vítěz.

„Změna proběhla nejenom na pozici trenéra, ale také u hráček, kterých je tu hodně nových. Docela se ještě poznáváme jak mezi sebou s některými hráčkami, tak i s paní trenérkou, takže to musí proběhnout rychleji, než by se to dělo běžně. Myslím, že máme herní systémy a akce takové, abychom se je rychle naučily, protože člověk si s tím během pár dní nemůže úplně hrát. Všichni do toho jdeme naplno, a to by mělo převážit fakt, že se neznáme,“ odpovídá Reisingerová s pohledem na zbytek šestnáctičlenného kádru, který po červnovém nástupu trenérky Ptáčkové doznal velkých změn.

Ke změnám došlo pro čtyřiadvacetiletou pivotku i na klubové sféře, když podruhé v kariéře odešla z oblíbené Girony do týmu dalšího z aspirantů na titul ve španělské lize, celku Salamancy. 

„Musím říct, že jsem velmi spokojená. Zatím se plní to, proč jsem šla do Salamancy, protože jsme si skvěle sedli s trenérem. Týmově ještě nejsme tam, kde bychom chtěly být, protože holky doléčují zranění z úvodu sezóny a celá komplet sestava spolu nejen nehrála, ale ani netrénovala. Věřím, že po reprezentační pauze budeme kompletní a začneme se zvedat,“ chválí si nové působiště Reisingerová s tím, že i její hra doznala během letní pauzy změn.

„Oproti loňskému roku jsem se hodně změnila. Celkově ve hře pod košem. Vím, co chci hrát, jak to chci hrát, v obraně i ve čtení hry. Věřím, že postupně rostu i co se týče věku, takže se postupně sčítají ty herní zkušenosti a odráží se na mé hře. V Salamance se cítím opravdu dobře a věřím, že se to projevuje i na hře,“ potvrzuje komentář trenérky Ptáčkové, která svou pivotku v předchozím rozhovoru chválila, že v dresu Salamancy vyzařuje víc energie než v předchozí sezóně.

„Lidsky jsme si sedly skvěle, ale tam ten problém nebyl. I v Gironě jsem měla skvělé spoluhráčky, ale tady je to jiné. Sice se říká, že trenér vás nemůže tak ovlivnit, ale od něj se vyvíjí důvěra a energie, kterou na hřišti mám. Cítím, že to chci hrát pro toho člověka, který stojí na lavičce na vaší straně. Opravdu nás podporuje, věří nám v tom, co děláme na hřišti a tohle je pro nás jako hráčky nesmírně důležité. Člověk pak pro něj chce opravdu bojovat,“ vychvaluje Reisingerová pětapadesátiletého kouče Salamancy, Španěla Roberta Inigueze.

„Přesun byl složitější, protože přeci jen v Gironě už mám okolo sebe dost známých, takže Girona mi moc chybí. Jinak jsou to ale dost podobná města, co se týče centra, starého města a kultury. Salamanca žije i v neděli dopoledne, což je hezké, když jdete na procházku. Je to fajn, jen je tam větší zima, což se mi moc nelíbí (smích),“ culí se při otázce na porovnání španělské Salamancy s více katalánskou Gironou.

Co se Reisingerové nemění, je náročný program, který při účasti klubů v Eurolize znamená prakticky neustále systém dvou utkání v týdnu spojený s náročným cestováním po celé Evropě.

„Snad si ani nepamatuji den volna, takže jsem v Gironě zatím nebyla, ale věřím, že třeba po reprezentačním srazu se tam podívám. Navíc s nimi hrajeme brzy v Eurolize a hned potom i v lize, takže se těším na vzájemné střetnutí. Vím, že to bude těžký a intenzivní zápas, ale hrozně se těším na ty lidi a na rodinu, kterou tam mám,“ pokračuje Reisingerová s tím, že ani náročný program ale nemění klubová očekávání jak v lize, tak Eurolize.

„Očekávání v Salamance jsou vysoká. Trenér v nás sice hodně věří, ale zároveň od nás i hodně očekává a od důvěry je to blízko k tlaku. Salamanca má přeci jen cíle ještě o něco výš, tenhle klub vyhrál asi třicet ligových titulů a Girona čtyři. Tým se hodně změnil, musíme brát v potaz ty změny, které si musí sednout. Osm nových hráček si musí najít svou roli a budeme se do toho v průběhu sezóny dostávat,“ uvědomuje si důležitost týmové souhry.

Bohužel se však s velkou pravděpodobností nedočkáme klubového zápasu Reisingerové v Praze, neboť i ve třetí sezóně, kterou hraje Euroligu, byl její klub vylosován do druhé základní skupiny než české mistryně. Šance tak zbývá jedině v play off.

„Já mám na USK smůlu, že se s nimi nikdy nepotkávám. Už je to má třetí sezóna v Eurolize, vždycky jsem byla v druhé skupině a potom v jiné části pavouka. Věřím, že to jednou vyjde a třeba to bude letos. Bylo by super přijet se svým týmem do Prahy,“ zasní se.

Reisingerové navíc přibyla ve Španělsku od nové sezóny česká parťačka. Křídelnice Petra Holešínská podepsala v Gran Canarii a prožívá skvělou sezónu, ve které je zatím na čele tabulky ligových střelkyň.       

„Mám za Peťu velkou radost. Věřím, že pro nás bude i v Nizozemsku důležitou hráčkou. Pro své rozehrání si vybrala skvělý klub a myslím si, že tohle bude důležitý krok kupředu v její kariéře,“ pochválí Reisingerová o rok starší spoluhráčku.