EuroBasket Women

Čeští basketbalisté jsou zase o krok blíž svému snu. Už vyhlížejí odlet do Tokia. Dnes to bylo přesně deset dnů, kdy si dechberoucími výkony na olympijské kvalifikaci v Kanadě vybojovali právo účast na turnaji pod pěti kruhy. Po krátkém času na odpočinek se nyní sešli v Praze, aby se připravili na olympijské zápolení nejen s týmem Spojených států.

Durant, Tatum, Beal, Lillard, Draymond Green, LaVine,  Adebayo, Love, Grant, Garland a Bey. Těchto jedenáct - většinou slovutných - mužů z nejlepší ligy planety, kteří odehráli alespoň pár minut, zůstane podepsáno pod řádnou americkou ostudou olympijské přípravy. 

Seděl u televize a fandil. Možná o něco víc než běžný fanoušek. Předseda České basketbalové federace Miroslav Jansta věděl, jak blízko je historický úspěch českého basketbalu. Postup na olympijské hry jako jediného českého kolektivního sportu znovu posouvá význam a postavení basketbalu v tuzemsku.

Od podzimu roku 2013 zažívá všechny památné momenty českého basketbalu jako hlavní trenér mužského národního týmu. Dovedl reprezentaci k sedmému místu na EuroBasketu, šesté příčce na mistrovství světa a teď po neskutečně dlouhých 41 letech i na olympijské hry. Trenéru Ronenu Ginzburgovi vyneslo působení na české lavičce slávu i v rodné Izraeli.

Před startem nové sezony mohl mít alespoň pár dní, možná i týdnů trochu klidu. Ten se ale nekoná. Z dobrých důvodů. Manažerovi reprezentačních basketbalistů Michalu Šobovi, který stojí u velké většiny úspěchů národního týmu z posledních let, začíná chystání na největší akci jeho profesní kariéry - olympiádu v Tokiu, kam se lvi dnes časně nad ránem senzačně kvalifikovali po velkém triumfu nad Řeky.  

Jako by to snad Patrik Auda tušil. Před sezonou vyměnil Francii za Japonsko a teď se do země vycházejícího slunce podívá i s národním tým. Do Tokia. Na olympijské hry. Český pivot pro to dělal na olympijském kvalifikačním turnaji ve Victorii maximum. Po úspěšném finále byl poslední na palubovce. Ještě dlouho stál ve vymezeném území s hlavou skloněnou.

Kdo zná Ondřeje Sehnala, tuhle akci prostě čekal. Píše se posledních pár vteřin finálového duelu olympijské kvalifikace mezi Českem a Řeckem. Po dobrém českém nástupu Řekové postupně vyrovnali hru a téměř i skóre. Závěry čtvrtin navíc nebyly silnou českou stránkou. Tentokrát to ale změnil rozehrávač USK Praha. Jeho stepback slavil úspěch i na nejvyšší mezinárodní úrovni.

Chvílemi se zdálo, že se v průběhu olympijské kvalifikace hledá. Především v ofenzivě od sebe chtěl víc. A pak to přišlo. Ve finále byl Jaromír Bohačík jednou z hlavních ofenzivních zbraní českého národního týmu. Řekové si s ním nevěděli rady – trápil je nájezdy i střelbou za tři body. Na českého legionáře byl spoleh.

Znovu to byl on, kdo táhl českou reprezentaci. Nesvazovala ho ani role kapitána, kterou zastával poprvé ve své reprezentační kariéře. Faktor Tomáše Satoranského znovu zafungoval na výbornou. Nejen že český rozehrávač získal cenu pro MVP kanadské části kvalifikace, ale především nasměroval český tým směrem na Tokio.

ECHO FINÁLE OLYMPIJSKÉ KVALIFIKACE Mysleli jste si, že semifinále s Kanadou už zážitkově nelze překonat? Ale ano a navíc o galaktickou míli. Legendární univerzitní kouč Rick Pitino na lavičce Řeků jen v němém úžasu sledoval, jak ve své All-Star třetí čtvrtině finále olympijské kvalifikace (31-11) s jeho skvadrou zametá český tým snů. Snů, jež se 5. července 2021 proměnily ve skutečnost.