Postupové ambice

Právě dnes odlétají české reprezentační basketbalistky 3x3 na úvodní turnaj letošní sezóny a hned je to hodně důležitá akce. V izraelském Eilatu totiž čtveřice Kateřina Galíčková, Anna Rylichová, Karolína Šotolová a Veronika Voráčková touží zabojovat o postup na blížící se světový šampionát, který za necelý měsíc uspořádá rakouská Vídeň. Reprezentační trenér Radek Šnábl bere jen postup „Jsme reprezentace státu a kvalifikace o Mistrovství světa se nehraje pro zábavu,“ hlásí před odletem.

České Lvice byly nalosovány do skupiny A, kde se střetnou v sobotu od 16 hodin s Madagaskarem a následně od 19:55 s Austrálií. Oba duely odvysílá v přímém přenosu kanál ČT Sport Plus. Ze dvou tříčlenných skupin postoupí dva nejlepší celky a utkají se křížem s druhou skupinou, ve které jsou celky Švýcarska, Kolumbie a domácího Izraele. Jaké jsou tedy české šance?

 

„S trochou nadsázky můžu říct, že Australanky znám všechny a hráčky z Madagaskaru ani jednu. Ale mám k nim obrovský respekt. Připravit moje hráčky mentálně na zápas s fyzicky nadupaným Madagaskarem považuji za možná hlavní úkol celého turnaje. Když dáme první zápas, budeme strašně blízko postupu,“ uvědomuje si důležitost prvního duelu na turnaji Šnábl. Z turnaje postupuje ze šestice účastnických týmů polovina. Vítězové semifinále mají postup jistý rovnou, poražení semifinalisté si to rozdají v přímé bitvě o poslední „lístek“ na MS. Ač to tedy na první pohled nevypadá, mít nejsilnější Australanky v základní skupině může být paradoxně výhodou.

„Je to výhoda, pokud postoupíte ze skupiny, protože projít lehkou skupinou a pak v zápase o všechno hrát proti Austrálii může chtít jenom blázen... S veškerým respektem ke Kolumbii, Švýcarsku i domácímu týmu, Austrálie je úplně jiná váhová kategorie. Viděl jsem je minulý měsíc na Mistrovství Asie a je to neskutečný tým.  Dostat v osmi zápasech 48 bodů a vstřelit 165 mluví samo za sebe,“ vychvaluje aktuální kontinentální šampionky Šnábl.

„Austrálie je úplně jiná váhová kategorie“

Hodně pozornosti vzbudila pak sestava české reprezentace, kde se relativně na poslední chvíli objevila opora národního týmu v klasickém basketbalu a mnohonásobná mistryně české ligy Veronika Voráčková. 

„Jednání mělo dva směry, jednání s kolegyní paní Romanou Ptáčkovou a jednání s Veronikou, jako samostatnou bytostí a myslící hráčkou. Paní kolegyni trenérce 5X5 jsem ve všem ustoupil, ale ukázalo se, že Veronika si je velice dobře vědoma skutečnosti, že za poslední dvě sezóny (a zejména pak za tu poslední) hodně dovedností ztratila. Zatím s ní pracuji jenom krátce, ale je to chytrá holka, která přesně ví, co chce. Myslím, že chápu, kde je problém a vím, jak jí pomoci. Je úplně jedno, jestli se bavíme o 5X5 nebo 3X3, Veronika je největší klenot našeho ženského basketbalu a tahle holka si fakt nezaslouží, aby se s ní podle toho nezacházelo. Ve druhém zápase turnaje se postaví proti Miele Goodchild, na jejich přímý střet jsem hodně zvědavý (a zjevně nejen já, tenhle minisouboj zajímá hned několik Euroleague týmů a minimálně i jeden WNBA tým). Právě tyhle zápasy 3X3 jsou pro Veroniku cesta, jak se zlepšit. V sobotu se neschová ani za Marii Conde a ani se nebude z lavičky koukat na reprezentantku Francie nebo kohokoliv dalšího. Prostě si vezme balón a bude muset hrát. Dříve nebo později se ukáže, že i na násobnou medailistku z Mistrovství světa Veronika v pohodě má,“ pokračuje Šnábl.

Voráčková doplnila na tréninkových kempech v Brandýse nad Labem trio Galíčková, Rylichová, Šotolová, které má z 3x3 přeci jen výrazně větší zkušenosti.

„Se sestavou jsem spokojen, byť se tým vzhledem k programu hráček v klubech sešel až na poslední chvíli. Ale soupeři jsou na tom dost podobně,“ myslí si trenér, který zdůrazňuje, jak je první krok v reprezentačním létě důležitý.

„Mojí ambicí je nepochybně s týmem postoupit. Jsme v roce, který rozhoduje o postupu do kvalifikace o Olympijské hry v Paříži, holky mají v sobě dva roky mezinárodních soutěží a období "pouhého" sběru zkušeností pomalu končí. Na druhou stranu, když se podíváte na soupisky soupeřů tak asi těžko někdo může říct, že jasně míříme za postupem. 3X3 je zápas na deset minut a nikoliv čtyřicet. Je to vlastně sprint a já doufám, že moje holky už ví, že naše klasicky české "prochrápání" začátku je cesta do pekel, tady žádný druhý poločas na opravu není,“ dodává Šnábl.