Legenda mezi hráči i trenéry slaví 80 let

Československý basketbal by bez něj nebyl tím, čím je dnes. Jako hráč patřil k nejlepším své doby, mezi trenéry si vybudoval napříč Evropou neutuchající úctu a respekt. Jan Bobrovský v basketbalové historii zanechal nesmazatelnou stopu a patří mu obrovský dík a obdiv za vše, co pro český a československý basketbal i nadále dělá. Legenda v pravém slova smyslu slaví další životní jubileum – 80. narozeniny.

Zlatá éra hráčské kariéry

Bobrovský patřil k nejvýraznějším osobnostem československé basketbalové scény. V dresu Zbrojovky Brno, Dukly Olomouc a Slavia VŠD Žilina získal celkem sedm mistrovských titulů, šestkrát skončil druhý a jednou třetí. Právě město pod Špilberkem se mu v jeho celoživotní kariéře stalo osudovým. V brněnském klubu se podílel na šesti ligových prvenstvích a byl klíčovým hráčem jeho nejslavnější éry.

Jeho střelecký instinkt byl obdivuhodný, čtrnáctkrát byl vybrán do nejlepší pětky československé ligy, dvakrát (1971 a 1973) byl vyhlášen nejlepším československým basketbalistou. Na mezinárodní scéně se Zbrojovkou čtyřikrát startoval v Poháru evropských mistrů, kde dvakrát dosáhl na stříbrnou medaili. V letech 1964 a 1968 Brno ve finále podlehlo Realu Madrid, ale přesto patřilo k evropské basketbalové elitě. Druhé místo přidal i v Interkontinentálním poháru v roce 1969, kde československý celek zdolal slavný Real Madrid, ale podlehl americkému Akronu Goodyear Wingfoots.

Výkony samozřejmě zavedly Bobrovského do národního týmu,  267 utkání a nasbíral 748 bodů na nejvýznamnějších turnajích. Na olympijských hrách 1972 v Mnichově pomohl k osmému místu. Startoval na dvou mistrovstvích světa – 1970 v Lublani (6. místo) a 1974 v Portoriku (10. místo). Největšího úspěchu dosáhl na mistrovství Evropy, kde s reprezentací získal dvě medaile – stříbro v Helsinkách 1967 a bronz v Neapoli 1969. Jeho kvality byly oceněny i na mezinárodní scéně, když byl v roce 1965 nominován do výběru Evropy, který sehrál dva zápasy proti Realu Madrid a Wisle Krakov.

Trenérská legenda

Po ukončení hráčské kariéry se Bobrovský vydal na trenérskou dráhu, kde dosáhl stejně fenomenálních úspěchů jako na hřišti. V letech 1985–1988 vedl muže Zbrojovky Brno a dovedl je ke třem ligovým titulům. O několik let později přešel k ženskému basketbalu a začal budovat dynastii Žabin Brno.

V letech 1993–2010 stál v čele brněnského týmu (tehdy BK IMOS Brno) a vyhrál neuvěřitelných 14 ligových titulů. Klub pod jeho vedením patřil mezi nejlepší v Evropě, v prestižní Eurolize získal pět medailí, z toho v roce 2006 tu nejcennější. V současnosti působí v Žabinách jako spolumajitel a asistent trenéra Viktora Pruši.

I na reprezentační úrovni zanechal Bobrovský velkou stopu. V roce 1985 pomohl jako asistent trenéra ke stříbru na ME ve Stuttgartu, v roce 1991 dovedl československé muže k 6. místu na ME v Římě. Největší úspěchy však přišly s českou ženskou reprezentací. V roce 2003 získaly jeho svěřenkyně titul vicemistryň Evropy, o rok později obsadily 5. místo na olympijských hrách v Athénách a v roce 2005 se český tým stal mistrem Evropy.

V roce 2001 byl Jan Bobrovský vyhlášen 5. nejlepším českým basketbalistou 20. století. V roce 2013 byl uveden do Síně slávy České basketbalové federace.