Pokud to má být konec, chci dobrý

Nelehkou sezónu má za sebou kapitánka českého národního týmu Renáta Březinová. Během ní vystřídala dva kluby v polské a italské lize, na závěr ročníku zažila sestup a v jejím průběhu ji trápily zranění. Nyní je ale třiatřicetiletá basketbalistka v pořádku, plná energie a chce pomoci vést omlazený český tým na červnovém EuroBasketu k co nejlepšímu výsledku.

„S rozhodnutími ohledně podpisů smluv jsem spokojená. Jak to pak následně probíhalo, to už je horší. Chtěla jsem to považovat za poslední sezónu, v zahraničí určitě. Hned na začátku jsem se zranila, po reprezentační pauze se to ve Wroclavi zlepšilo. Chtěla jsem odejít už dřív, nabídka z Itálie přišla pár týdnů po reprezentační pauze, ale nechtěli mě pustit, což bylo smutné. Nakonec to beru jako super krok. Itálii mám hrozně ráda, před deseti lety jsem tam začala v zahraničí, takže to beru jako takové rozloučení a ukončení kariéry v zahraničí,“ popisuje Březinová, která začala sezónu v polské Vratislavi, po reprezentační přestávce se ale na konci března stěhovala do italského Valdarna.

Tamní celek byl už v té době na chvostu tabulky nejvyšší italské soutěže a z trápení se nedostal ani po příchodu Březinové. S ní v sestavě vyhrál jediný zápas, nezvládl ani play out a míří po roce zpět do druhé ligy. 

„Ten tým hrál první rok první ligu, takže bylo vidět, že profesionalita ještě není na takové úrovni. Je to spíš druholigový tým. Co jsem slyšela, tak i sestavování týmu nebylo úplně ideální, příprava začínala pozdě. Bylo to pro mě obtížnější v tom, že holky neměly tak vysoký basketbalový level, který třeba v Polsku byl. Člověk se s tím musí poprat a play out to už je spíš boj než basketbal,“ pokračuje Březinová, která si však angažmá díky oblíbené lokalitě nemůže vynachválit.

„Itálii můžu každému hráči doporučit, když jde hrát ven. Je to stanice, kde je opravdu dobré se zastavit. Život, jídlo, lidi kolem jsou super, basketbalová liga je dobrá, takže všechno kolem je nádherné,“ říká hráčka, která si letos vyzkoušela italskou ligu už v pátém klubu. Mezi roky 2013-2016 působila v Catanii, Orvietu a Parmě, o rok později hrála ve Spezzině. Nyní už ale na zahraniční angažmá nemyslí.

„Chtěla jsem se vrátit do Česka, ale asi o mě není zájem, takže to teď vypadá na konec kariéry. Ještě uvidím, možná budu směřovat jinam, ale zahraničí už asi ne,“ zvažuje různé možnosti Březinová.

„Pokusím se holkám dostat do hlavy, že skupina je hratelná“

Teď se ale její pozornost upíná hlavně k národnímu týmu, který vede jako kapitánka do přípravy na EuroBasket. Na něm se Češky v polovině června v Tel Avivu střetnou postupně s Itálií, Belgií a domácím Izraelem. Do play off projdou tři nejlepší celky.

„Zatím nejsme ještě v přípravě všichni. Musím si ještě zvyknout na mladé holky, aby to braly a nevypadalo to, že tady někoho šikanuji (smích), ale chci pomoct udržet dobrou týmovou vlnu, aby tu byla pohoda a sranda. Je jasné, že to bude náročné na psychiku. Pokusím se holkám dostat do hlavy, že skupina je hratelná a pojďme předvést to nejlepší,“ věří Březinová.

Z té je cítit velká energie a chuť omlazenému a podceňovanému týmu pomoci uspět.

„Pro mě byl impuls už únorové kvalifikační okno. To mě hrozně nakoplo, protože už jsem měla ohledně basketbalu černé myšlenky ohledně basketbalu celkově a mé kariéry. Říkala jsem si, jestli to ještě pořád umím hrát. Pak to ale všechno šlo nahoru. V Polsku jsem dostala prostor, začalo se mi dařit a Itálie byla fajn. V sobě mám pořád energii a když už mám skončit, tak chci skončit dobře a EuroBasket pro mě má být dobrý vrchol. Doufám, že to holky budou chtít se mnou,“ uzavírá zkušená pivotka.