Pokud se soustředíte jen na vítězení a přežívání, něco vám uniká

Kouč národního týmu mužů Diego Ocampo žije basketbalem dnem i nocí. A to i během většiny léta, jako by ani nepotřeboval odpočinek. Vedle více než dvoutýdenního soustředění s českým výběrem do 23 let stihl i návštěvu evropského šampionátu U20 v Polsku, trenérskou kliniku v Manrese, kde v srpnu zahajuje přípravu se svým novým klubem, a ještě organizoval vlastní dětský kemp.

Až někam mezi tyto akce musel vměstnat i dva týdny dovolené s rodinou. A také následující rozhovor mapující jeho letní misi v Česku.

Trenére, začněme horkou aktualitou, velmi nečekaným šestým místem mužské reprezentace do 20 let na A-divizním evropském šampionátu, kde jste se sám byl podívat. Jaký dojem jste z týmu měl?
Užil jsem si to. Zaprvé jsem tým viděl už v přípravě, jak trénuje, a pak i dva zápasy přímo na turnaji. Mohl jsem si tak o hráčích udělat dobrý obrázek, což je pro mě do budoucna důležité. Bylo úžasné, jak se do hráči zápasů vkládali, jak hráli pro tým a jak dobře bránili a doskakovali. Realizační tým Lukáše Pivody odvedl kus práce. Je velmi těžké to zvládnout za ten krátký čas, který měli v přípravě. Jsem tak na ně a i na hráče hrdý a ještě víc než na výsledky na způsob jejich hry. Dali dohromady konkurenceschopný tým a rád bych vyzdvihl, jak bránil, doskakoval a sdílel míč.

Jaké byly hlavní plusy letošního léta a podařilo se naplnit se soustředěním národního výběru do 23 let vaše očekávání?
Hlavním cílem bylo pomoct hráčům, aby se zlepšili, díky tréninkům i soutěživosti a zápasům, což se určitě povedlo. Makali opravdu tvrdě a jsem přesvědčen, že jak individuální, tak týmové cíle byly naplněny.

Ordinoval jste dost namáhavé dvouapůlhodinové tréninky dvakrát denně - bylo to třeba a jak na to hráči reagovali?
Ano, tréninky byly náročné, ale na druhé straně jsme měli odpovídající čas na zotavení. Vždy po třech dnech tréninků následoval volný den a tak to fungovalo po celou dobu soustředění. Nutné to ale bylo. Dopoledne jsme se věnovali individuálním činnostem a odpoledne byly týmové věci. Díky tomu jsme se snažili hráče víc poznat a tlačili jsme na to, aby se zlepšovali a také aby se vybudovala týmová souhra ke kvalitním výkonům v zápasech na turnaji v Melille.

Prý jste se setkal i s realizačními týmy ostatních mužských reprezentací, kdy mělo být vaší snahou sjednotit některé herní principy všech týmů. Jak by to mělo fungovat?
Říct, že jsem chtěl představit naše principy trenérům ostatních reprezentací, by bylo příliš ambiciózní. Spíš bych byl rád, aby náš tým a trenéři byli dobrými příklady pro mládežnické reprezentace a jejich hráče. Chceme jít krok za krokem. Nejdůležitější je, abychom se všichni snažili makat a prosadit se tak jako Satoranský, Veselý, Hruban, Balvín nebo Kyzlink. To jsou naše zrcadla, na která bychom se měli dívat. Abychom měli stejnou úroveň úsilí a soutěživosti a aby to platilo i pro naše mladší národní týmy. Tohle je první věc, potom můžeme mluvit o těch dalších. Je to postupný proces, chceme, aby kouči ostatních týmů cítili volnost, ale abychom společně zajistili prostředí, kdy se každý bude cítit v národních týmech dobře, měl z toho radost a byl konkurenceschopný.

Jak tedy vypadaly vaše vizity u národních týmů U20 a U18?
Ano, navštívil jsem oba tyto národní týmy a potěšilo mě, jakou práci odvádějí. Maká se tam a je vidět snaha hráčů, kteří mají zápal, se zlepšovat. Chci je podpořit a pomoct jim, jakkoli budou potřebovat.

Funguje takto i Španělská federace?
Španělská federace má program vytvořený už před dlouhou dobou, kdy to nezávisí na personálním obsazení, protože mantinely a pravidla jsou jasně nastavená. My se tady o to snažíme naší vlastní cestou. Jedna věc je dělat něco ve Španělsku a jiné je to v Česku. Prostředí, soutěže i kultury jsou v obou zemích různé. Důležité je být si vědom toho, že klíčovým pojmem je HRÁČ. Během necelého měsíce toho v létě nejde s hráči stihnout moc, proto je důležité, že je vedeme k určité úrovni práce a nasazení. Klíčem ale je samotný hráč a jeho práce v klubu, kde hraje během sezony.

V zápasech výběru do 23 let v Melille bylo patrné vaše velké úsilí v obraně, byl jste s její kvalitou spokojen?
Chtěli jsme hrát ve jménu motta - méně minut, více kvality. První zápas v Melille byl z pohledu obrany, ale i útoku velmi dobrý. Po prvním utkání se Španělskem jsme ale přece jen přišli o nějakou energii a nešlo totéž zopakovat v dalších zápasech. Opět na té vyšší úrovni to bylo na závěr v Poděbradech v utkání proti reprezentaci do 20 let. Hlavní je, že hráči se snažili plnit vše, co jsme po nich chtěli, a vždy jako tým. A s tím jsem velmi spokojený.

Na druhé straně týmu se příliš nedařily trestné hody. Je to u mladších basketbalistů přece jen pochopitelnější?
Tohle je důležité téma. Šestky jsou věc dobrých návyků, tréninku a koncentrace. Musíme na tom pracovat, protože v kritických okamžicích, ve stresu, právě trestné hody dělají rozdíl. Když budete příliš řešit, proč jste minul šestky, nakonec se pro vás míč stane ještě větším. Lepší je tak mluvit o tom, jak budeme trénovat a jak do budoucna pomůžeme hráčům lépe střílet - s větším sebevědomím, s lepší technikou.

Zlepšili se podle vás hráči vašeho výběru jako Bálint, Böhm nebo Hanzlík, kteří poslední sezonu strávili ve Španělku, kdy u prvních dvou to byl vůbec první takový rok?
Zlepšili se díky této zahraniční zkušenosti. Zažil jsem to sám a je to opravdu dobrá zkušenost, abyste se zlepšili jako člověk i sportovec. Všichni jsou v dobrém věku k nabytí této zkušenosti a očekávám, že díky tomu a tvrdé práci se dokážou do budoucna ještě hodně zlepšit.

Bohužel Richard Bálint byl během léta z Alicante propuštěn. Zaskočilo vás to?
Tohle bylo pro nás všechny velké překvapení. Čekali jsme, že bude v týmu pokračovat. Takový je prostě sportovní život. Jsem si ale jistý, že Richard najde dobrý klub, protože aktuálně je na dobré cestě se dál zlepšovat.

Kde byste třeba tuto trojici chtěl vidět za dva roky a jaká je její perspektiva v národním týmu?
Budou součástí týmu v dalších sezonách, ale máme i další hráče, jak z letošního výběru do 23 let, tak z reprezentace do 20 let. Národní tým je otevřený a je v něm prostor pro hráče, kteří si to zaslouží.

Na soustředění v Poděbradech jste také hodně mluvil s Vítem Krejčím, který se tam na několik dní zastavil. O čem jste hovořili?
Jsme teď velmi rádi za jeho nový kontrakt v NBA. Řekl nám, že jeho snem je hrát tam v nejbližších sezonách. Pracuje na sobě opravdu moc a dokázal překonat různá zranění, takže jsem rád za příležitost, jaké se mu teď dostane. Určitě má talent a v budoucnu se v NBA prosadí.

Nejspíš hlavním překvapením léta je výkonnost pivota Adama Kejvala, který se zjevil jako by odnikud. Jak jste ho viděl vy?
Adam byl velkým překvapením. Nečekali jsme, že bude na takové herní úrovni. Poslední sezonu se ve Švýcarsku hodně zvedl a doufám, že má před sebou velmi dobrou budoucnost.  

Od basketbalu jste si neodpočinul ani po české zastávce. Prý jste vzápětí pořádal i vlastní kemp pro děti. Vy v létě nemáte žádný oddech?
Slíbil jsem to už před sezonou. Začali jsme s tím před dvěma roky, máme tam kolem stovky kluků i holek a moc jsme si to užili. Věřím, že se děcka zase o něco zlepšila. Potom jsem ještě udělal jednu kliniku pro profesionální kouče v Manrese a až pak přišel čas na dvoutýdenní dovolenou s rodinou v Galicii. A dvanáctého srpna začínáme přípravu v Manrese.

Tam odstartujete svou další štaci v nejvyšší španělské soutěži. Nevezmete si s sebou i nějakého českého reprezentanta?
Můj přístup je takový, že jim chci vždy chci pomoct. Někdy to může být dobrý nápad je přivést, jako jsme to udělali s Davidem Böhmem v druholigovém Burgosu. Jindy to ale není možné. Důležitější pro mě je mluvit s hráči během sezony a pomáhat jim s tím, co potřebují. Když jste v klubu se všemi na stejné vlně, je vše snadnější, ale hlavní je být hráčům k dispozici, když to potřebují.

Jak náročný život to je pro kouče v prestižní ACB a jakou mentalitu potřebujete k přežití toho tlaku?
Ano, ACB liga je v tomhle hodně náročná. Máme v ní 18 týmů a ve hře je tak jen 18 trenérských pozic. Vedle toho hrajete i náročný evropský pohár a vy samozřejmě musíte všude vyhrávat. Přesto se ještě víc soustředím na to, jak různé věci dělat a jak díky nim dobře hrát. Velmi se soustředím na sestavení kvalitního týmu, který bude mít svou identitu, aby nás každý při hře poznal. A jsem si jistý, že budeme vyhrávat. Pokud se ale soustředíte příliš jen na tohle a na přežívání, tak vám uniká to, jak věci děláte. Pro mě je ale tohle důležité - myslet na to, jak dělat věci, a nemyslet na to, jestli vyhrajete, nebo ne.