Peterka na věky ve Wikipedii. I na Srby si věříme!

Národní křídelníci Vojtěch Hruban s Lukášem Palyzou vědí, jaké to je hrát v pražské O2 aréně zápas VTB ligy proti CSKA Moskva. Ovšem jen jeden člen současné lví skvadry kouče Ronena Ginzburga zažil v největší tuzemské hale i turnaj na reprezentační úrovni.

Dokonce mistrovství světa, do jehož kroniky se i přes rychlý konec lvíčat do 19 let zapsal nesmazatelným písmem. V létě roku 2013 byl Martin Peterka na startu své profesionální kariéry a zároveň na vrcholu své hvězdné mládežnické éry. Jen to tehdy pod střechou tohoto sportovního chrámu nedopadlo vůbec podle představ českých barev.  

Martine, jaká je vaše hlavní vzpomínka na devět let starý šampionát U19 v Praze?
Vzpomíná se na to hezky, akorát to nevyšlo výsledkově. Nehráli jsme právě tak, jak jsme si představovali, a nepostoupili jsme ze základní skupiny, kde jsme na úvod odehráli dobrý zápas s Litvou, byť jsme padli, a potom jsme měli naše nejhorší utkání s Argentinou, kdy jsme prohráli o hodně, a až na závěr jsme porazili Írán. Celkově na to ale vzpomínám dobře, tu generaci si pořád hodně pamatuju (Peterkovými spoluhráči tehdy byli Kouřil, Feštr, Pecháček, Slanina, Jan Křivánek, Matěj Svoboda, Grunt, Šoula, Aušprunk, Švandrlík a Šafarčík - pozn.).

Byl nepostup do dalších bojů pro tenhle tým velkým zklamáním?
Byl, minimálně pro mě určitě. I my hráči jsme od toho měli velké očekávání, protože se hrálo v Praze, tým jsme neměli špatný a ze skupiny jsme mohli postoupit.

Tehdy by vás asi těžko napadlo, že se sem jednou vrátíte na megaturnaj, jakým je EuroBasket, i v dospělé kategorii...
No, to ne, ale je to hezký. Doufám, že tu bude co nejvíc lidí, atmosféra bude výborná a my uděláme lepší výsledek než v devatenáctkách. Že to tak odčiníme.

Kolegové Bohačík nebo Hruban i v těchto dnech přiznávají, že by si dřív nikdy neuměli představit, že by mohli jednou hrát EuroBasket v Praze. Měl jste to stejně?
Pár let zpátky bych ještě taky řekl, že by to bylo nepředstavitelné, ale teď už ta síla našeho basketbalu je větší a federace dělá dobré kroky, umí pracovat a my jsme rádi, že se něco takového podařilo a je to realita.

Jak se vám vůbec před devíti lety v O2 aréně hrálo?
Dobře. Mně se před našimi fanoušky hraje vždycky dobře a docela se mi i dařilo. A ta aréna je opravdu fajn.

Mimochodem, díky výkonům v základní skupině jste i ve Wikipedii zvěčněn jako top doskakovač turnaje a kolega Radovan Kouřil jako nejlepší asistent. To je aspoň malá náplast na ten nepostup.
Jo, myslím, že jsme se na to taky někde koukali (směje se). Jasně, je to super tam ten osobní zápis mít.

Jednou z top hvězd turnaje a členem All-Star pětky byl rozehrávač srbských vicemistrů Vasilije Micič, nyní už dvojnásobný MVP Final Four Euroligy, její letošní top skórer a také Nejužitečnější hráč celé sezony 2020/21. Dalo se čekat, že se takhle prosadí i mezi dospělými a časem povede i reprezentaci dospělých, s níž se utkáte už v sobotu?
Tehdy bych to netušil, ale když se ohlídnu zpátky, bylo tu tehdy hodně hráčů, z nichž se později stali i hvězdy NBA. V americkém týmu byli třeba Aaron Gordon (zvolen MVP turnaje), Marcus Smart, Elfrid Payton, Montrezl Harrel nebo Justice Winslow (a také pivot Mike Tobey, který je nyní oporou Slovinska - pozn.), Chorvati měli Daria Šariče, který tu měl dobrý turnaj, proti nám hrála hvězda současné litevské reprezentace Marius Grigonis a za Argentinu pro změnu Gabriel Deck, který teď hraje za Real Madrid. To mistrovství bylo našlapané spoustou jmen.

Naopak málokdo z pamětníků si teď vybavil, že v Praze tehdy hrál i jistý 18letý kluk, který se jmenoval Nikola Jokič.
Tyjo, asi ani já bych si nevzpomněl. Tehdy byl možná ještě nenápadnější, ale pak vystřelil a teď je z něj už dvojnásobný MVP NBA.

V pátek, na začátek EuroBasketu proti Polsku, bude v hledišti celá vaše rodina?
Samozřejmě přijedou, i všichni důležití známí nebo rodina snoubenky.

A jak to bude během základní skupiny dělat váš otec Lubomír, kouč Královských sokolů a kdysi člen širšího reprezentačního okruhu s několika neoficiálními zápasy na kontě? Přeruší přípravu svého ligového celku?
Neee, nic nepřeruší (směje se). Mají tam sice nějaké zápasy, ale věřím, že ty tréninky nějak upraví, aby zápasy v Praze stihl. Je to přece jen velká akce, kterou by chtěl zažít na vlastní oči.

Na Polsko v posledních letech umíte, ale v přípravě se postupně zlepšovalo, v Aténách o bod zdolalo dokonce Turecko, poté i Gruzii a čerstvě doma jen o tři body podlehlo v předkvalifikaci ME 2025 nabitému Chorvatsku s několika borci z NBA. Jaký očekáváte zápas, který se původně mohl zdát jako jeden z těch snadnějších?
Já si ale nikdy nemyslel, že by to tak mělo být. Je to nicméně tým, na který si věříme, máme na něj motivaci, neprohráli jsme s nimi dlouho. Mají ale dobrou soupisku, jsou nevyzpytatelní a vedle tradičních opor, jako jsou Ponitka nebo Slaughter se teď víc prosazuje třeba pivot Balcerowski. Měli bychom je porazit, ale rozhodně to nebude lehké.

V sobotu pak budete mít co vracet Srbům za kvalifikaci o olympiádu v Riu či za mistrovství světa v Číně. Soupeři sice chybí zraněný Bogdan Bogdanovič, ale i tak je našlapaný až po střechu.
Určitě. Už kdyby měli Jokiče a zbytek týmu jen z dorostu, tak budou nabušení. Jsou favority skupiny, ale je to jen jeden zápas, my budeme doma a půjdeme do toho s tím, abychom porazili i je. Jistě, musíme jít krok po kroku, ale je to mistrovství Evropy, každý zápas je o všechno a my si budeme věřit i na Srby.

Když říkáte, že si věříte i na tento tým, platí to i za případné absence Tomáše Satoranského?
I tak. Teprve se uvidí, jak to s ním bude, ale i kdyby chyběl, nechci, aby naše cíle šly dolů. Jsme hodně silný tým, s ním i bez, byť o Tomášově obrovské roli nemá smysl se bavit.

Pokud by jej museli nahradit především Vít Krejčí a Ondřej Sehnal, máte po posledních trénincích i odehraných zápasech větší víru, že i s pomocí vás ostatních by to zvládli?
Jasně, to by se nedalo nic dělat. Nemohli bychom kvůli tomu přestat hrát naši hru, museli bychom na to zareagovat, byl by na rozehře víc Víťa, asi nějaké minuty i „Boči” (Jaromír Bohačík) a vyvézt míč může i leckdo další. Hodně už to dělali i pivoti jako Veselka (Jan Veselý) nebo Paťa (Auda).

Jak se dá hrát na borce typu Nikola Jokič?
To uvidíme. Budeme něco muset vymyslet. Je to jejich klíčový hráč, a když je na hřišti, tak přes něj jdou všechny útoky. Já se na to ale těším, máme nějaké zbraně, které na něj můžeme nasadit.

Vy už s eliminací úřadujícího MVP NBA máte solidní zkušenost z mistrovství světa v Číně, kde jste až k vyfaulování v klíčovém utkání s Řeky dovedli Giannise Antetokounmpa.
Ten to tehdy nesl hodně těžce. Byl proti nám už trochu frustrovaný, měl pár útočných faulů a moc se mu nedařilo. My ho dobře pokrývali, zacpávali mu „bednu” a ty roky nebyl ještě tak nebezpečný z dálky. Zdá se ale, že na tom už hodně zapracoval a letošní přípravy, kdy dával třicet čtyřicet bodů, už bylo strašně těžké ho zastavit.

A koho pasujete na hlavní favority na titul z EuroBasketu?
Nejlepší by bylo, abychom tam někde byli my. Myslím, že na předních místech budou Francouzi, Slovinci a Srbové. Je to ale těžké, protože vždy jsou silní Španělé, Němci letos vypadají dobře, teď porazili o dvacet Slovince, a Řekové budou s Giannisem Antetokounmpem taky hodně vysoko.