Nymburk vyřadil vicemistra ACB v jeho sídle a vyhrál skupinu!

Basketbalisté Nymburka vyslali těsně před play-off po kontinentu další silnou zprávu. V Murcii naprosto deklasovali na jeho palubovce před pěti a půl tisíci fanoušků úřadujícího vicemistra španělské ACB 60-76, když posledních 30 minut ovládli jednoznačně 41-64 a svého protivníka tak připravili o čtvrtfinále.

Vyhráli svou osmifinálovou skupinu Ligy mistrů s bilancí 5-1, když opět vyloupili všechna tři venkovní kolbiště a u soupeřů tak v sezoně ještě nepoznali hořkost porážky. Celkem potřetí postoupili do čtvrtfinále soutěže, kde je čeká jeden z následujících týmů - Derthona, Galatasaray, nebo Reggiana.

Výkon českého mistra v jeho stém zápase v soutěži ozdobily i individuální výkony. Rozehrávač Ondřej Sehnal utvořil nový rekord Ligy mistrů 76 asistencemi za sezonu z pozice hráče přicházejícího ze střídačky. Křídelník Vojtěch Hruban pak všech svých 15 bodů nasázel v rozhodné třetí čtvrtině, kdy tak sám porazil domácí tým 15 ku 14!

Jeho muži se po prvotním vedení trochu zadrhli jen v první čtvrtině, kdy Murcia z 5-8 otočila několika trojkami na 19-8 šňůrou 14-0 a Nymburk se tu nedokázal trefit. Pak se ale chytil svou nesmlouvavou obranou a v útoku jej nastartoval ostrými nájezdy rozehrávač Stephen Brown, který si svým poločasovým výkonem s 13 body možná řekl o další angažmá v ACB. Polabané se ve skvělé druhé desítce (11-22) přes soupeře dostali díky atakování koše, ziskům v obraně i eliminaci klíčového playmakera soupeře Ennise.

V poločase sice měli 11 ztrát (domácí 8) a také jen jednu trojku, ale soupeř při těžkých střelách proměnil jen 4 z 15 a hlavně z pole střílel jen s 28procentní úspěšností a v bodech zpod koše zaostal 8 ku 20.

Pak už přišla třetí čtvrtina s osobní show Hrubana, po níž už Nymburk za vedení 44-61 jednoznačně směřoval k výhře. Měl tu zisky i druhé šance a domácí už pod jeho tlakem dávali hlavy dolů.

Vítěze kromě Hrubana dvojciferně napojili i Brown (13) a Birts (11). Tým byl lepší z pole (v procentech 32-41), vytěžil o 18 střel víc a naprosto dominoval zpod koše (16-46) a na doskoku (35-50, útočné 10-21, body z nich 7-19).

Francesco Tabellini (trenér ERA Basketball Nymburk): „Můj tým odehrál velmi solidní zápas. Nejen proto, že tento zápas pro nás hodně znamenal z pohledu postupu do čtvrtfinále, což je krásné pro celý nymburský klub. Ale i z pohledu toho, čeho jsme tu dosáhli. Hráli jsme proti opravdu dobrému týmu, s velmi dobrým trenérem, skvělými hráči a v krásné atmosféře. Domácí navíc hráli s opravdu velkým nasazením od úvodních minut, což souviselo s tím, že prohráli v Praze. Dnes byli připraveni se rvát a v první čtvrtině nás přebojovali, ale naši hráči se dokázali zvednout a ukázat velký zápal. Vyrovnali se až předčili agresivitu a nasazení, se kterým hráli domácí. Pomohli jsme si velmi dobrou obranou a ve druhé půli jsme to pak byli schopni přenést i do útoku naší rychlou hrou  a odskočit. Neuvěřitelné. Opravdu skvělý zápas pro Nymburk. Jsem na hráče opravdu pyšný.”

Martin Kříž (forward ERA Basketball Nymburk): „Super výsledek. Takhle jsme si to ani nepředstavovali. Potvrdilo se, co jsme si říkali před zápasem, že když budeme hrát naší hru, můžeme tu uhrát dobrý zápas. Ukázali jsme charakter, i když nám to nešlo a ztráceli jsme už 11 bodů, tak jsme se rychle vrátili zpět. V poločase už jsme vedli a do druhé půle jsme vstoupili s naší agresivní obranou a náskok se začal navyšovat. Jsme strašně rádi, že můžeme jít z prvního místa. Potvrdili jsme si, že můžeme hrát s každým. Čekal jsem, že to bude takhle vyhrocené. Od začátku tam bylo hodně sporných situací, faulů, emocí, ale to je třeba zvládnout a nenechat se rozhodit. Jak jsme se znovu začali soustředit na naší hru, tak to neslo ovoce. Letos je to prostě skvělá jízda, ale stále nekončí a tento tým může dokázat ještě větší věci. Radost tu je, ale od zítřka zas máme v hlavách, že ještě není konec. Uvidíme, koho nám přisoudí los. Je zásadní rozdíl, že jdeme z prvního místa, protože hrát proti Tenerife, AEK Aténám a Málaze by bylo rozhodně těžší. Tady už je pak jedno, koho dostaneme, jestli Tortonu, Galatasaray nebo Reggianu. Když se budeme soustředit sami na sebe a předvádět naší hru, je jedno, kdo stojí proti nám.”

Vojtěch Hruban (křídlo ERA Basketball Nymburk): „Nejsem zvyklý sebe a spoluhráče příliš chválit, ale dnes to byl od nás opravdu skvělý zápas. Především v obraně. Byli jsme soustředění a všichni do toho dali spoustu energie. Podle výsledku to vypadá jako snadná výhra, ale bylo to opravdu hrozně těžké a museli jsme si to vybojovat. Pro mě třetí postup do čtvrtfinále. V roce 2020 nám tu radost zkazil covid, o rok později jsme ten postup zachraňovali na poslední chvíli a nebyli jsme tak dominantní jako teď. Tuhle skupinu jsme zvládli opravdu skvěle a věřím, že toto není strop, čeho může tento tým dosáhnout a co bychom měli od sebe chtít. Můžeme to zvládnout. Týmy, které nás mohou potkat, nejsou nijak zásadně kvalitnější než Murcia. Hlavně se nesmíme uspokojit. Já bych raději jel do Itálie. S Galatasaray už se hrálo, tak bych raději Italy. Už i kvůli trenérovi, pro kterého by to bylo hodně prestižní. Tortona to má hodně postavené na cizincích, v Reggianě hrají důležitou roli i Italové. Tortona je v italské lize výše, tak asi bude trochu silnější, ale rozdíly jsou minimální. Navíc to čtvrtfinále je na dva vítězné zápasy, takže budou rozhodovat aktuální formy a detaily. Murcii šlo o všechno a hodně je trápila ta prohra v Praze, kdy jsme je fyzicky přejeli. Proto dnes nastoupili tak fyzicky. Ale my věděli, že když se jim v tom vyrovnáme, tak půjdeme přes ně. To je naše hra, a když s námi chce někdo hrát takto, tak máme více hráčů, kteří to tempo udrží, či ho ještě vyšroubují nahoru. Byl to hodně obranný zápas, a když se nám povedlo dát pár košů po sobě, tak jsme odskočili a bylo hotovo. Já měl naštěstí ve třetí čtvrtině velmi dobrý střelecký úsek, kdy jsme dostal několik dobrých přihrávek. Hned na začátku poločasu propadl v obraně Kurucs a já tam byl úplně volný, to mi pomohlo se chytnout. Oni navíc brání s pivotem hodně zalezlým pod košem, což mi umožňovalo střílet ty moje pull upy. Bylo to hodně o tom, že naši pivoti dobře pracovali a clonili a pak už bylo na mě, abych to trefil. Říkali jsme si, že si musíme zachovat chladnou hlavu, protože jak oni se nám snažili vyrovnat ve fyzičnosti, tak tam bylo hodně loktů a nepříjemných zákroků. Důležité je, aby se vám soupeř nedostal do hlavy a nevykolejil. Nepříjemné bylo i to, že jejich fanoušci nám seděli hned za zády a létalo tam hodně nadávek, ale naštěstí ve španělštině, tak jsme to tolik nevnímali. Pak ale najednou i tihle fanoušci ocenili náš výkon a dokonce tam chvíli skandovali Nymburk, Nymburk a ukazovali nám vztyčené palce. To potěší. Velký kredit fanouškům, že umí ocenit výkon soupeře. Asi jsme si tu získali respekt. Gratulovali nám tu. To se třeba na českých palubovkách tolik neděje.”

Ondřej Sehnal (rozehrávač ERA Basketball Nymburk): „Nikdo z nás si nepředstavoval takový průběh zápasu. zvláště po tom začátku, který nám nevyšel podle představ. Ubránit španělský tým doma na 60 bodech, to už je něco speciálního. A to ještě proměnili několik těžkých střel. Přesto dali jen 60 bodů, to je neuvěřitelné. Doufám, že tohle budeme jen dál potvrzovat. nastoupili proti nám podobně nahecovaní, jako bývají třeba děčínští Válečníci. Tu porážku v Praze si vzali hodně osobně, ale přišlo mi, že to přehnali a neustáli to. Po těch osmi minutách, kdy nás ničili, začali odpadávat a neměli na to fyzicky. Bylo vidět, že když to nemáte naučené z tréninků, tak to nejde aplikovat na celý zápas, když na to těla nejsou zvyklá. Velmi důležitým momentem byly dva koše Stephena Browna na konci první čtvrtiny, kdy nám ukázal, že i přes tu jejich fyzickou hru a obrovské pivoty jde zakončit, že můžeme dát jednoduché body. Přišlo mi, že to od Stepha byl jeden z nejlepších zápasů, které za nás odehrál jak na útočné, tak i obranné polovině, kdy byl X-Faktorem. Já jsem jen rád, že mám kolem sebe takové spoluhráče. Ve druhé půli to pak na sebe vzal Vojta Hruban. Dal rychlé koše a jejich trenér si musel brzy brát timeout. To tým vždy buď nabudí, nebo naopak složí. U nich to bylo spíše to druhé. Pak už bylo jen otázkou času, kdy se složí. Jak jsme se dostali na dvouciferný rozdíl, už přestávali věřit. Úroveň fyzičnosti v Lize mistrů je na ještě jiné úrovni než v české lize. Rozhodčí to navíc hodně pouští. V české lize by na mě dnes byly tak tři nesportovní fauly, tady to ale nebyl ani jeden. Ani se na to nešli podívat na video. Je třeba si na to zvyknout, na druhou stranu nám to spíše vyhovuje. Teď ten úspěch asi nedokážu ocenit, spíše si to budu užívat až po sezoně. Teď máme v hlavách především to, že jsme ještě nenaplnili to, na co ten tým má. Dokázali jsme něco neuvěřitelného, postoupit z prvního místa, porazili jsme obrovské týmy, takže teď se toho nesmíme zaleknout. Nikdo z nás se nechce spokojit jen se čtvrtfinále. Kvůli trenérovi bych si přál, abychom dostali za soupeře italský tým a trochu si napravili pachuť z minulé sezony, kdy jsme vypadli z FIBA Europe Cupu s Varese. Potenciál tohoto týmu je někde jinde, pár zápasů Tortony a Reggiany jsem viděl, a věřím, že proti nim máme stejnou šanci jako proti Galatasarayi, který jsem v základní skupině dvakrát porazili. Kdybych si ale měl z italských týmů vybrat jednoho, tak asi Reggianu s bývalou hvězdou NBA Kennethem Fariedem. Toho jsem dříve hodně sledoval a měl jsem ho rád. tak bych se na vlastní oči rád přesvědčil, jestli má pořád dynamit v nohách, nebo jestli přišel do Evropy kariéru jen dohrát. Ale ať nám los přisoudí kohokoli, tak se na něj budeme těšit a nedáme mu nic zadarmo.”