Nový lev z Kanady: Moje rodina je strašně hrdá!

Svět je někdy opravdu malý a nabízí pak lecjaká překvapení. 

Když vedení mužské reprezentace nemohlo stále natrefit na možného nástupce Blakea Schilba na pozici naturalizovaného hráče, a nadějné indicie naznačující českou stopu se u šesti či sedmi hráčů ukázaly jako liché, byla znenadání objevena směrovka k možnému pokladu. A to dokonce v momentě, kdy hledání reprezentačních „headhunterů” ustalo. Detektivní práci na nekonečném hráčském trhu totiž podnikal i jeden sportovní novinář, který v Kanadě nalezl chlapíka s českým otcem a českým pasem.

A dnes už se 24letý česko-kanadský power forward James Karnik zúčastnil v Poděbradech prvního tréninku národního týmu. Navíc existuje dost slušná šance, že o víkendu vyběhne i do zápasů pardubického CZ BASKETBALL CUPU proti Bulharsku či Chorvatsku.

„Když mě někdy v půlce června poprvé kontaktoval manažer národního týmu Michal Šob, byl jsem hodně překvapený. Nikdy by mě nenapadlo, že by mě někdo mohl takhle objevit,” zůstával stále v údivu Karnik, když rozdával první interview českým novinářům. Zatím v angličtině, byť česky spoustě frází rozumí. Na velké rozmlouvání to ale ještě není.

Zápal pro věc ovšem možnému novému lvovi rozhodně nechybí. „Michalovi jsem hned do telefonu hlásil, že mám český pas i českou krev. Byl jsem nadšený a hned jsem volal dědovi s babičkou. Možná mě sem zkusí přijet i navštívit a já sám se nemohl dočkat cesty do České republiky,” zdůrazní 206 vysoký basketbalista, který letos završil své působení na prvodivizní Boston College s průměry 10 bodů a 5,4 doskoku.

Karnikovým cílem nyní je, aby se dokázal začlenit do národního týmu. „Mít šanci trénovat se všemi kluky tady je ohromná věc. Moje rodina byla strašně hrdá - táta i děda s babičkou, kteří všichni pocházejí z Československa, jsou šťastní, že budu mít šanci reprezentovat naši rodinu a snad budu mít budoucnost v českém národním týmu,” doufá Karnik, jehož matka je Kanaďanka.

Děda z otcovy strany měl ještě v 60. letech minulého století textilní továrnu ve východních Čechách, ale podle manažera Šoba se kvůli politickým tlakům rozhodl v roce 1967 emigrovat i s manželkou a tehdy šestiletým synem, později otcem Jamese, do Kanady.

Mimochodem, právě děda započal velkou rodinou tradici ve světě sportu, když Československo reprezentoval v cyklistice. Jeho syn pak navázal už v Kanadě, kde to dotáhl na vrcholovou úroveň v judu. Dokonce měl jet na olympiádu, ale tenhle sen mu zhatilo zranění.
 
„Pak už se narodil James, a jelikož to nebyl sport na zabezpečení rodiny, tak táta s judem skončil. James ale nějaké judistické geny podědil, a jak sám poznamenal, byl to pro něj zajímavý doplňkový sport z hlediska správného padání a třeba i stavění clon. Sportovní kořeny rodiny jsou tedy rozsáhlé, a když se dozvěděli, že by James mohl reprezentovat taky, navíc ještě Českou republiku, všichni z toho byli nadšení a jsou na to právem hrdí. Celá rodina by se tak vlastně ob generaci vrátila do Česka,” podotýká Michal Šob.

Jím vedená průzkumná četa národního týmu už nějaký čas hledala nástupce Blakea Schilba na pozici naturalizovaného cizince. „V Česku je ale velice těžké získat občanství, musí tam být aspoň nějaká česká stopa, kdy u Blakea byla díky manželce naprosto jasná. My jsme prošli spoustu slepých uliček, kdy po kontaktování několika hráčů se ukázalo, že zdánlivá česká stopa je buď velmi vzdálená, nebo vůbec žádná, a to i přes česky znějící příjmení. Jak to ale v životě bývá, v okamžiku, kdy jsme už přestávali hledat, tak jsme našli. Jamese jsme ovšem neobjevili přímo my, ale jeden sportovní novinář, který s námi také aktivně hledal,” upřesňuje manažer lvů.

Hned při prvním kontaktu bylo podle něj zjevné, že Karnik do toho jde. „Byl opravdu hodně nadšený. A k tomu ho den nato podepsal bývalý asistent naší reprezentace Mike Taylor do svého týmu Fraser Valley z kanadské Letní ligy, což byla úplná náhoda. My jsme tak měli okamžitě někoho, kdo mohl objektivně posoudit Jamesovy kvality,” pochvaloval si Šob.

Karnik za sebou sice má soustředění s kanadskými mládežnickými výběry, ale oficiální zápas na žádný národní tým podle svých slov nehrál. „Teď probíhá jeho registrace na mezinárodní federaci FIBA a zároveň se snažíme, aby neměl statut naturalizovaného cizince a neobsadil tak jediné místo pro takového hráče,” doplnil k situaci Michal Šob, který Karnika vidí jako velmi fyzicky a atleticky zdatného hráče, který je prototypem pro evropský basketbal na vyšší úrovni, s potenciálem na reprezentaci.

Původní plán byl, aby nový lev mohl být s týmem už na prvním kempu v Mariánských Lázních minulý týden. „Abychom se navzájem co nejdřív poznali a mohli ho zapracovat. Jenže pak se jeho týmu začalo dařit v kanadské Letní lize a on mohl přijet, až když ze soutěže vypadli. Je mu 24 let a ještě deset let může hrát na nejvyšší úrovni. Otázkou teď je, jestli by mohl hrát oficiální zápasy už tohle léto, ale možné je vše a ze strany FIBA tam není žádná překážka. Je dost možné, že vyběhne už teď o víkendu na turnaji v Pardubicích a větší role může přijít v listopadovém okně světové kvalifikace, zejména při absenci některých podkošových hráčů,” informuje Šob.

Toho zároveň trochu mrzí, že Karnik už v době prvních kontaktů s národním týmem měl podepsaný roční kontrakt v Ženevě. „My se ho ještě snažili zlanařit do české ligy, to ale neklaplo z důvodu vysokého výkupného, které by naše kluby, jež byly ve hře, musely zaplatit. Kontrakt je nicméně jen na rok, a i když švýcarská liga je na nižší úrovni než česká, tak Jamesova role bude dominantní a bude se tam moct rozvíjet. Pak může pokračovat buď u nás, nebo jinde v Evropě, kdy jeho český pas bude velkou výhodou.”