Neno vzkřísitel. Ze záhrobí až do ukrajinského finále

Když mladý ukrajinský celek SC Promethey před dvěma měsíci hledal někoho, kdo dá týmu nový impuls, sáhl po úspěšném reprezentačním trenérovi Ronenu Ginzburgovi. Izraelský stratég s českým pasem si nechal do smlouvy dát klauzuli, která ho uvolní na přípravu národního týmu. Kdo tehdy mohl tušit, že ji uplatní před finále ukrajinské superligy.

SC Promethey přebíral Ginzburg na čtvrtém místě tabulky. Do konce základní části se mu povedlo tým zkonsolidovat a posunout na třetí příčku. V play-off pak přišla spanilá jízda. Jediná porážka ze sedmi zápasů katapultovala Ginzburgův tým do finále. V něm už ale bude úspěšný trenér chybět, protože zítra začíná příprava českého národního týmu na olympijskou kvalifikaci.

„S výsledky na Ukrajině jsem spokojený. Přišel jsem do týmu, který nebyl v dobré situaci a měl dost problémů. Během dvou měsíců jsme z toho s mými kolegy udělali fungující a zdravý tým. Začali jsme hrát spolu a udělali jsme skvělý úspěch. Všichni byli překvapeni, jak tým vystoupal ze záhrobí. Je to mladý klub, který letos bude poprvé ve finále,“ cení si Ginzburg dosavadních výsledků své ukrajinské mise.

„Není lehké hrát v takovém rytmu. Hráči museli začít věřit novém stylu.“

Když odcházel na Ukrajinu, měl v hlavě jasný cíl – vtisknout trápícímu se týmu styl hry, který v roce 2019 dovedl Česko až k šestému místu na světě. „Museli jsme řešit problémy, kdy Američan nebyl schopný fungovat s domácími hráči. Důležitá byla mentální stránka, abych je přesvědčil hrát můj styl basketbalu, který hrajeme v národním týmu nebo jme hráli v Nymburce. Není lehké hrát v takovém rytmu. Hráči museli začít věřit novém stylu i sami sobě,“ vysvětluje, s čím musel bojovat.

Jak se zdá, Ginzburgovi se podařilo pootočit kormidlem SC Promethey tím správným směrem. „Ve své kariéře jsem zažil spoustu úspěchů ať už s národním týmem nebo Nymburkem. Tady to bylo jiné, protože jsem přišel v průběhu sezony do špatné situace. Nakonec to dopadlo tak, že díky finále bude tým příští rok hrát kvalifikaci o Ligu mistrů. Ukrajinská liga na rozdíl od české nemá jisté místo v základní skupině,“ vypíchl úspěch, na který dosáhl ještě před prvním finálovým střetnutím.

Na vlastní kůži zažil dost zápasů ukrajinské superligy, aby mohl českým fanouškům přiblížit její úroveň: „Je to silná liga. Každý z týmů má mezi třemi a pěti zahraničními hráči. Místní hráči jsou velcí a silní, ale mají i dost dobrých atletů. Když první tým prohraje s desátým, není to překvapení. Všichni hrají na vítězství. My jsme v základní části skončili třetí a hrajeme finále se čtvrtým. Nyní na Ukrajině investují do basketbalu hodně peněz, což jim umožňuje přivádět lepší a lepší hráče.“

Trenér Ginzburg svůj klub opustil po úspěšném semifinále, aby se mohl soustředit na přípravu českého národního týmu před olympijskou kvalifikací, přesně jak bylo dohodnuto. „S tím jsem podepisoval kontrakt. Byl jsem na to připravený. Myslím, že je to složitější situace pro klub, ale ten s tím v dohodě souhlasil. Ví, že národní tým je pro mě na prvním místě,“ zopakoval to, s čím na Ukrajinu odcházel.

SC Promethey si tak bude muset ve finále poradit už bez kouče, který ho do něj svým stylem dotáhl. První finálový zápas se hraje ve středu. Série hraná na tři vítězství může skončit už za týden, nejpozději však 19. června. Původně měl být třetí zápas ve stejný den jako přípravné střetnutí mezi Českem a Finskem, nakonec byl ale z neděle přesunut na pondělí 14. června.

Ještě před svým odletem probíral Ginzburg s realizačním týmem taktiku pro finálové střetnutí. Sám ale ví, že důležitá budou rozhodnutí na základě vývoje zápasu: „Předal jsem svoje nápady a taktiku pro finále, ale nakonec to stejně bude na trenérovi v zápase, aby se rozhodoval. Mám tam dobrého asistenta, který sice ještě nebyl hlavním trenérem, ale je to Srb se zkušenostmi například z Red Star.“

Už středa napoví, jak se ukrajinský celek s absencí svého trenéra vyrovná.