Lvice mezi osmičkou Evropy

Paráda! České basketbalistky zdolaly v kvalifikaci o čtvrtfinále EuroBasketu Řecko 79:76 a slaví po deseti letech postup mezi nejlepší osmičku týmů Evropy. Český tým se v úterý přesouvá letecky do slovinské Lublaně, kde pro ně bude turnaj ve čtvrtek pokračovat duelem s Maďarskem.

Češky odstartovaly zápas lehce nervózně. Z letargie prázdné arény pouze s hloučkem neúnavných českých fandů probudila svůj tým až bleskovou trojkou z brejku Natálie Stoupalová. Český tým od začátku brzdily fauly. Ty si vynucovala zejména hlavní hvězda Řekyň, pivotka španělské Salamancy Mariella Fasoula. Po dvou minutách střídala s dvěma fauly kapitánka Renáta Březinová, o chvíli později i hlavní rozehrávačka Eliška Hamzová. A Fasoula trestala. Řecký celek vedl v první čtvrtině až o sedm bodů, stav 11:18 zastavila trenérka Ptáčková oddechovým časem. Na ten Lvice zareagovaly skvěle, zbytek čtvrtiny vyhrály 11:4 i díky třem trojkám a bylo srovnáno.

Náladu kazil českému týmu zejména třetí faul Březinové ještě v první čtvrtině, který jí tak vyřadil ze hry na většinu zbytku první půle. Ještě hůř bylo v polovině druhé čtvrtiny, kdy z palubovky odkluhala Veronika Voráčková, které se teprve ve včerejším duelu podařil návrat na hřiště po zranění kotníku. Mezitím se český tým snažil vypořádat s Fasoulou, která si na útočné polovině dělala, co chtěla, za poločas zvládla sedmnáct bodů. I tak se ale český tým držel ve hře i díky sváteční střelkyni Veronice Šípové. Těsně před poločasem šly Lvice dokonce krátce do vedení, těsný náskok si ale přeci jen do třetí čtvrtiny přenesly Řekyně, které na rozdíl od českého týmu točily na palubovce prakticky pouze šest hráček.

Po přestávce vyrovnaná bitva pokračovala. Ani jednomu z týmů se nedařilo utéct do vyššího náskoku, více ze hry měly přeci jen stále Řekyně, ale bylo vidět, že jim postupně těžknou nohy. V důležité chvíli se český tým šťastně trefil dvakrát za sebou za tři body – o desku v poslední sekundě útoku se trefila Kateřina Zeithammerová, krátce po ní prohnala síťku svou střelou Tereza Vyoralová. Ve druhé půli Češky přežily dvě zranění, bolestivé grimasy se objevily na obličeji jak Elišky Hamzové, tak Veroniky Šípové, ale obě se na hřiště rychle vrátily, Šípová dokonce ani nevystřídala, pouze si utáhnula botu. Výborné minuty odehrála Dominika Paurová, která se poprvé na hřišti objevila až ve třetí čtvrtině. Dobře bránila a když zakončila úspěšně rychlý protiútok na startu čtvrté čtvrtiny, vynutila si oddechový čas řeckého kouče. Český výkon gradoval a dvě minuty před koncem to bylo po koši s faulem Petry Holešínské o sedm. Řekyně se ale nevzdaly, a ještě zápas zdramatizovaly. Dvakrát v posledních sekundách snížily na rozdíl jediného bodu, ale chladnokrevná Holešínská šestkami odrazila nápor soupeřek a rozpoutala českou radost.

Česko – Řecko 79:76 (22:22 41:42 61:61)

Holešínská 19, Šípová 15, Stoupalová 10, Zeithammerová 8, Andělová a Čechová po 7, Vyoralová 6, Paurová 4, Hamzová 3, Březinová, Voráčková a Sklenářová 0

TH: 22/24 – 12/17

Trojky: 9 – 4

Doskoky: 33 – 44

Zisky: 4 – 5

Ztráty: 8 – 13

Asistence: 18 – 20

Fauly: 20 - 17

Romana Ptáčková (trenérka českého týmu): „Teď jsme trošku v euforii, protože jsem si asi moc neuměly představit, že budeme sedět zítra v letadle do Slovinska. A to není tak, že bychom nějak podceňovaly náš tým, ale víme, že se buduje téměr odznovu. Je tady spoustu mladých hráček. Fakt klobouk dolů, jak se toho dnes zhostily. Pod košem jsme hodně ztrácely, myslím fyzicky, výškově i zkoušenostmi, a nakonec jsme to zvládly. Myslím, že první poločas jsme to ne úplně zvládly to pokrytí, protože jsme dostaly asi 28 bodů z vymezeného území. To jsme rozhodně neměly v plánu a musely jsme tam zesilovat krytí daleko důsledněji. Bylo to ve druhém poločase vidět, že jim hráčky nedaly v druhém poločase z podkoše koš zadarmo. Samozřejmě jsme riskovaly vyhození a střelu z dálky, ale myslím, že na to ani neměly moc čas. Dokázaly dorovnávat a pokrýt si znovu obranný doskok. Bylo to těžké, ale jsme přesvědčená, že za bojovnost a týmovost si tohle vítězství zasloužíme. Řekla bych, že na závěr už byly docela zkušené hráčky, ale není to jen o tom. Je to o tom, jestli v té chvíli něco padne. Je logické, že sedm bodů není žádný obrovský náskok. Byly dvě minuty do konce, nechtěly jsme dostat trojku, nebo dva plus jeden. Pořád by nám to vyšlo, kdybych ty útoky hrály déle, ale bohužel jsme ke konci dostaly trojku, což jsme úplně nechtěly, ale naštěstí to Péca trestnými hody vždycky odvrátila. Připomnělo mi to to utkání s Itálií, které bylo hodně podobná situace na závěr s posledním útokem soupeře. Určitě, když ztrácíte na doskoku, tak pak nesmíme ztrácet míče, a naopak mít co nejvíce zisků. Někde to musíme vykompenzovat a podle mě jsme to kompenzovaly tím, že jsme měly míč pod kontrolou. Ne, Maďarky mi neběží hlavou vůbec. To je pro mě novinka, že hrajeme s Maďarskem. Běží nám jen hlavou, že zítra sedíme v letadle do Slovinska.“

Dominika Paurová (hráčka českého týmu): „Pocity jsou skvělé, jsme v top osmi týmech Evropy. Těším se do Slovinska. Ani jsem nebyla nervózní, věděla jsem, že není co ztratit, prostě jsem tam vlétla a dělala, co umím. Užívala jsem si to v závěru, fanoušci byli slyšet, dařilo se nám. Řekyně byly silné pod košem, měly dvě dobré pivotky, věděly jsme, že si na ně musíme vypomoct. Měly jsme pár situací, kdy se nám to dařilo, pak zase ne, pak jsme to zlepšily a naší obranou jsme zápas dotáhly do vítězného konce. Určitě byly soupeřky vyšší a silnější, ale já jsem tam, abych míč doskočila a hrála agresivně, tak jsem si řekla, že je prostě přeskočím. Myslím, že celý tým furt věřil, na konci to byly nervy, ale ustály jsme to.“