Kouč ve zpovědnici o ME, budoucnosti, hráčích i sudích
Při opouštění berlínské arény se v něm míchala směska pocitů různých barev.
Byl zklamaný z vyřazení z EuroBasketu, kde se ještě na startu léta doufalo alespoň ve čtvrtfinále. Byl viditelně spokojený s tím, jak jeho tým maximální exekucí stanovené taktiky po většinu osmifinálového utkání nutil jít nabitý řecký celek i s jeho mimozemským lídrem až na hranu schopností. Nezměrně jej hnětlo, kolik překážek museli lvi překonávat od začátku srpnové přípravy až do konce velkého turnaje. Nebývale jej nadchl šéf týmu, který kvůli urychlení svého návratu na hřiště obětoval spoustu úsilí i vlastních prostředků. Štvaly ho nespravedlnosti ze strany arbitrů, uměl ale pojmenovat i chyby svých svěřenců. Ač má ještě na rok platný kontrakt, bude svou nejbližší budoucnost u lvů v nejbližších týdnech řešit s těmi nejpovolanějšími. A zároveň jej těší, že klíčové reprezentační opory mají chuť ve své misi dál pokračovat.
„Nejdřív si sednu s prezidentem federace Miroslavem Janstou. Smlouvu mám ještě na rok, ale nejprve si promluvíme a pak se rozhodneme. Jistě platí, že v tuhle chvíli jsem blíž ke konci, než k začátku,” řekl po těsně prohraném osmifinále s Řeckem kouč národního týmu Ronen Ginzburg, když vystoupení na EuroBasketu hodnotil pro české novináře.
Zaprvé jsem velmi rád, že chtějí hrát na národní tým. Udělali jsme s ním úspěchy, které si lidé budou pamatovat i za dvacet let. Je super, že chtějí pokračovat. Jistě, kluci nebudou mládnout, ale Tomáš bude hrát za nároďák až do posledního dechu. Už jsem to říkal, že za 45 let u basketu jsem nepoznal hráče, který by udělal tolik, aby s tím zraněním, co on měl, zkusil hrát. 99 procent hráčů by za takových podmínek EuroBasket vzdalo. A to je odkaz, který tu po něm zůstane. Jsem opravdu rád, že tihle kluci chtějí pokračovat.
Co teď tenhle tým čeká?
Existuje pořád možnost se dostat na světový šampionát. A pokud budeme mít všechny hráče pohromadě, stále je dobrá šance.
Tenhle tým by byl silnější s Tomášem Satoranským, který by byl plně v pořádku. Když jsme začali přípravu, s Bulharskem byl náš výkon jakž takž, s Chorvatskem už jsme ukázali své kvality. S Bulharskem se ale také zranil Vítek Krejčí, což bylo pro nás zásadní, protože v létě se začal dostávat do evropské hry. Pak se přidala viróza Jaromíra Bohačíka a zranění Tomáše. S ním ve stoprocentním zdravotním stavu, nebo i v šedesátiprocentním, bych si byl jistý, že nebudeme hrát osmifinále s Řeckem, ale s Chorvatskem, nebo ještě s jiným týmem. Neměli jsme prostě letos štěstí, ale přesto jste naši kvalitu v posledních dvou utkáních už viděli.
Vyhrají Řekové celý turnaj?
Jak jste byl spokojen s obranou na Giannise Antetokounmpa?
Řecko celé léto sypalo spoustu bodů z protiútoků, vy jste ho udrželi na pěti, čím hlavně?
Ztratil se lepší výsledek na turnaji hned na úvod proti Polsku?
Byly dva zápasy, díky kterým jsme se mohli vyhnout Řecku - s Polskem nebo s Finskem, i při všem respektu ke kvalitě Finů. Pokud by Tomáš s Polskem nehrál ne na jedné noze, ale spíš pokud by nehrál jen na půlce jedné nohy, vyšlo by to. Zase ale dostal víc minut Ondra Sehnal, což se z hlediska budoucnosti vyplatí.
Myslím, že nejlepší byl na EuroBasketu 2015. Je to úžasný hráč i osobnost, pro kterou to teď byla těžká mise. Když jsme ztratili Tomáše, Jan ho měl zastoupit v roli lídra, musel být trpělivý, protože bez Tomáše ne vždy dostal míč do té správné pozice.
Proč na turnaji nedostal víc prostoru Vít Krejčí, který hrál v průměru 12 minut v pěti utkáních s téměř pěti body?
Ještě jednou - nebýt zranění, byl by jednou z vycházejících reprezentačních hvězd. To zranění ho ale zastavilo. Můj plán byl ho nasazovat na pozice 2 a 1 společně s Tomášem Satoranským. Po zranění byl ale na dlouho mimo hru, vlastně až skoro do začátku EuroBasketu. Nejdřív potřebuje víc zkušeností, které ještě nemá, protože v NBA je hra trochu jiná. Fanoušci musí být trpěliví, ale při příští reprezentační příležitosti už bude hrát spoustu minut, bez ohledu na to, kdo bude trenérem.
Velkým tématem tohoto turnaje byl metr a výkony rozhodčích, co si o nich myslíte?
Není žádné tajemství, že FIBA rozhodčí nejsou tak dobří a někdy mají přílišný respekt před těmi největšími hvězdami. S Řeckem Jan Veselý měl získat jedno nebo dvě prorážení od Giannise, ale nepískalo se a pak byl tohle problém. Oni házeli 29 šestek a my devět a v poslední čtvrtině, kdy se hrálo opravdu agresivně, tak dlouho neměli žádný faul, nebo pouhý jeden. Měl jsem kvůli tomu spor i s jedním rozhodčím, aby o tom museli přemýšlet. Byl jsem připravený to udělat (nechat si udělit technickou chybu). Neřeknu, že jsme kvůli tomu prohráli, ale hrát s jiným soupeřem, tak by ty průrazy na nás byly, stejně jako jiné fauly.
V berlínském play-off se nějak roztrhl pytel s technickými chybami, Italové za pár minut první půle dostali v osmifinále čtyři, váš tým také jednu schytal hned na začátku. Pak jednu obdržel i Thanasis Antetokounmpo či lavička Řeků a v závěru vy osobně...
Myslím, že rozhodčí dostali pokyn od jejich supervizora, aby je dávali víc, protože by mohli ztratit kontrolu nad turnajem. Obávají se, jak by to pokračovalo v dalších kolech.