Čínská linka v O2. Bude to dobré znamení?

Je možná zvláštní to slyšet. Že pražská O2 aréna připomíná českým lvům podobně rozlehlý i podobně nasvícený sportovní stánek v čínské Šanghaji. Třeba je to ale dobrý signál, když v daleké zemi vybojovali před třemi lety dosud největší úspěch v samostatné historii země - senzační šestou příčku na světovém šampionátu.

„Já mám velmi dobrý pocit. Podobný jako v Šanghaji. Jako bývalý střelec to můžu posoudit. Obroučky jsou tu taky fajn, palubovka je skvělá. Myslím, že se nemáme na co vymlouvat,” pochvaluje si asistent Luboš Bartoň před pátečním startovním duelem do EuroBasketu proti Polsku (17:30). Na něj dnes zbývaly poslední stovky lístků, jež tento týden začaly z obou prodejních portálů rychle mizet.

I bývalý reprezentant Bartoň, mimochodem druhý střelec turnaje na prvním EuroBasketu s českou účastí v samostatné éře (1999), se už po měsíční přípravě nemůže páteční rozbušky dočkat. Jako by v něm stále doutnalo hodně hráčské DNA.

„Jsme hodně natěšení. Byl to dlouhý měsíc a měl jsem z toho strach. Byl to velmi netradiční měsíc před takovým šampionátem, kdy se hrají přípravy a do toho ještě kvalifikační okno a spousta cestování. Nejsem sami, kdo má, nebo měl různé patálie. Těšíme se ale hrozně a už jen čekáme, až to začne,” hlásí pravá ruka kouče Ronena Ginzburga a od nové sezony i asistent legendárního Aita Renesese u týmu nováčka španělské ACB ze Girony.

První soupeři lvů mají za sebou v létě zajímavou horskou dráhu. Pod koučem Igorem Miličičem, Chorvatem s polským pasem dosazeným loni na podzim po odchodu Američana Mikea Taylora (dřívějšího asistenta u české reprezentace), postupně v Istanbulu padli s Ukrajinou (60-88) a Tureckem (78-94), aby poté v Aténách vysoko podlehli domácím Řekům (s 11 trojkami i 22 ztrátami). Ve stejné destinaci se ale vzápětí vzepřeli na zadní a nečekaně setnuli Turky (87-86 s 9 trojkami) a přidali zde i výhru nad Gruzií (87-76 se 14 trojkami z 36 pokusů, kdy šest projektilů trefil Michalak).



Poté už přišla na řadu předkvalifikace EuroBasketu 2025, kdy polský tým na domácí půdě jen rozdílem tří bodů prohrál s nabitým Chorvatskem (69-72 s 10 trojkami), přičemž až tady celek posílil jeho tradiční pilíř posledních let, naturalizovaný americký guard Slaughter. A v dosud posledním duelu Poláci rozprášili venku Rakousko (91-55 s 10 trojkami).

„Disponují zajímavým mixem hráčů včetně guardů Ponitky a Slaughtera. Mají i další opory, ale tihle dva budou tvořit hru a brát si nejvíc střel. Nějakou taktiku na ně máme, ale je to spíš o nás, s jakou energií nastoupíme. Určitě řešíme hlavně obranu a abychom udrželi co nejčerstvější lidi na hřišti, a to hlavně na perimetru, protože tam jsme byli dosud „krátcí” (užší rotace kvůli zraněním), a to nás nejvíc trápilo. Takže doufejme, že s větší rotací teď tyhle problémy nebudou,” nadhazuje Bartoň ke kádrové situaci mužstva.

To je aktuálně takřka kompletní. A zítra odpoledne už bude jasněji i kolem dirigenta Tomáše Satoranského, který od 19. srpna léčí zraněný pravý kotník, a čeká se, zda bude vedením mužstva zařazen na soupisku pro turnaj.

Podle Luboše Bartoně v pátek nebudou hrát žádnou roli předchozí úspěšné výsledky právě proti polskému soupeři. „Každý zápas je samostatná epizoda. Polský tým je taky trošku jiný. Ponitka má mnohem větší roli, v týmu není Waczyňski, který býval oporou,” informuje asistent, který dodal, že český tým se poučil i ze sobotní domácí porážky s Maďarskem a tentokrát by měl začít ve vyšším tempu a s větší dávkou energie.

Vstupní duel s Polskem je podle Bartoně o to důležitější, že hned další den na lvy čeká hlavní favorit skupiny Srbsko a úvodní výhra by jim dodala potřebný klid. „Neříkám, že teď klid nemáme, ale hrajeme poprvé před domácím publikem na takovém turnaji, takže pro nás to bude nové a budeme se snažit spíš nemyslet na to celkově, ale soustředit se na samotnou hru a jít pozici od pozice, útok po útoku a obranu po obraně.”

Češi disponují sestavou hemžící se spoustou protřelých mazáků s řadou mezinárodních akcí u pasu, a právě zkušenosti jsou tím, co z pohledu Bartoně je tou nejdůležitější devizou týmu.

„Kluci jsou pospolu dlouho a už prodělali spoustu těžkých bitev proti různým těžkým soupeřům. Možná polský celek není nejvíc talentovaný, ale rozhodně to je odolný tým, který může udělat problémy komukoli. Na jeho zvláštních obranách se můžeme někde nachytat. Bude to ale spíš o koncentraci a energii. Když budeme hrát s energií a koncentrovaně, tak to bude fajn,” vyzývá své muže Luboš Bartoň.