Chtěl jsem dát vzkaz. Už v únoru je velká šance

Strávil s ním stovky hodin při individuálních trénincích. Nový kouč české reprezentace mu tak hodně pomohl stát se hvězdou evropského basketbalu i v cestě do NBA. Až nyní ale Tomáš Satoranský pozná, jaký je Diego Ocampo v roli head coache, byť hned v létě to ještě nebude. 

Možná ta chvíle ale přijde už v únoru po revoluční dohodě náčelníků kontinentálního basketbalu. Tak či tak, šéf českého nároďáku má pro nového kormidelníka jen slova chvály. Více už nejen o něm, ale i o svém létě mimo národní dres, o Barceloně a své budoucnosti poví v kompletní zpovědi poskytnuté tuzemským novinářům.

Tomáši, co říkáte na jméno nového trenéra lvů?
Já jsem samozřejmě strašně rád, že volba nového kouče padla na Diega, protože pro vývoj mé kariéry i pro mě osobně byl hrozně důležitý. Měl jsem ho jako asistenta v Seville od mých sedmnácti do dvaadvaceti, což pro mě při zpětném pohledu byla ta nejdůležitější fáze. Trávil se mnou každý den na trénincích, které i často vedl. Byl to takový basketbalový učitel, a proto by teď, kdy se snažíme spojit starší generaci s tou novou, Diego měl být velmi důležitou součástí toho procesu. To, co dělal vždy dobře, byla práce s mladými hráči, které učil hru a to, jak se stát těmi správnými profesionály. A právě tohle bude jednou z nejdůležitějších částí jeho angažmá tady. Beru ho jako neuvěřitelný přínos pro celý náš nároďák. Samozřejmě ho moc dobře znám a on naopak zná hodně českých hráčů, kteří pod ním hráli. Věřím tomu, že naváže na úspěchy, které jsme měli, dokáže omladit tým a zapojit novou generaci, což bysme do budoucna měli chtít, aby se podařilo. Ta současná měla spoustu úspěchů a je důležité, aby na to ty další navázaly. Zároveň ale naše generace nekončí a doufejme, že se nám podaří postoupit na mistrovství Evropy 2025, což je jeden z nejbližších cílů.

Jak vzpomínáte na společné působení s Ocampem v Seville v době, kdy jste se špičkový basketbal teprve učil?
Diego byl se mnou od sedmnácti let, od první sezony, co jsem přišel do Sevilly. Pro mě bylo nesmírně důležité mít takového člověka vedle sebe. Byl to pro mě přesun do nejvyššího evropského basketbalu, Diego byl toho asi největší součástí. Společně jsme trénovali individuálně na všem, co mi chybělo, abych se mohl stát tím hráčem, který může hrát ve španělské lize. Proto jsem o něm hovořil jako o mentorovi, a proto vidím tu jeho roli jako velice přínosnou pro naši novou generaci.

Na čem konkrétně jste spolu pracovali?
Naučil mě přidávat si důležité věci na tréninku. Co se týče individuální přípravy, tam jsem strávil několik set hodin navíc jenom s ním v hale. Používal jsem to i do budoucna. V nějakém věku už člověk nemá jak energii, tak náladu, aby trénoval tímhle stylem. Ale pro mě to tehdy bylo naprosto primární. Dosud jsem ho ovšem zažil hlavně jako asistenta a bude pro mě novinkou, jak ho budu vnímat jako hlavního. Nicméně tím, že byl asistentem  jedněch z největších trenérů španělské historie, jakými jsou Reneses, Plaza, Martinez nebo Pešič, tak jeho zkušenost je obrovská a v co nejrychlejší adaptaci mu pomůže i znalost českých hráčů.

Měl jste na výběr nového kouče nějaký vliv?
Samozřejmě to nebylo tak, že já bych o tom rozhodoval. Ale (nový generální manažer národních týmů) Jirka Welsch s (prezidentem České federace) Mirkem Janstou za námi s Honzou Veselým byli v Barceloně. Prezentovali nám pár jmen, o kterých přemýšleli. Samozřejmě jsme i pomohli s našimi názory. Já jsem jenom rád, že pokračujeme v tomhle trendu, že to je zahraniční trenér, který zná české hráče. Já úplně zapomněl, že Diego vlastně trénoval i Víťu Krejčího v jeho posledních sezonách v Zaragoze, což je veliké plus, protože Víťa by měl patřit k těm, kdo by měl tu novou generaci vést a měl by být jedním z nejdůležitějších hráčů. Pomůže, že ví, co od kouče očekávat.

Jak jako trenér vystupoval?
Diego byl velice tvrdý, abych řekl pravdu (směje se), což je pro mladé hráče hodně důležité. Dokázal z hráčů vymáčknout co nejvíc v raném věku. Takovýhle mentor byl hrozně důležitý nejenom pro mě, ale i pro Joana Sastreho, Willyho Hernangomeze nebo Kristapse Porzingise. Jak Diego říkal: Když se trénuje, tak se trénuje. Většina těch tréninků byla tvrdých. Byla ale spousta věcí, která mně chyběla, abych se stal hráčem, kterým jsem dneska, a ta jeho tvrdost byla velice důležitá. Ale zároveň je to velmi lidský člověk a trenér. Ten mix může fungovat velice dobře i v našem národním týmu.

Sondoval i u vás osobně, jak to v českém týmu chodí?
Volali jsme si, protože se známe dlouho. Píšeme si pravidelně každý rok. Zjišťoval moji osobní situaci, ale i věci o fungování celé reprezentace. Hodně toho už ale věděl od Jirky Welsche a na prvním mítinku s vedením federace byl hodně připravený, což dokazuje, že o tuto pozici stál. Už tohle léto pro něj bude velice důležité, nejen z hlediska výsledků, ale i pro začlenění co největšího počtu kluků a poznání české mentality.

Symbolizuje příchod Diega Ocampa i střídání stráží v národním týmu celkově?
Myslím, že jo. Končí jedna éra dlouhá deset let, což je nádherné číslo, a znamenalo to pro nás hodně. Zároveň to ale neznamená, že by měla končit ta generace starších hráčů. Bezprostřední cíl je postup na EuroBasket, ale zároveň chceme pracovat i na dlouhodobějších cílech a jedním z nich je, aby nová generace trochu navázala na ty poslední úspěchy a aby to nedopadlo tak, jak to u menších národů bývá, že se čeká na úspěchy jedné generace a pak máte dlouhou pauzu. Měli bychom napodobovat situace těch největších gigantů evropského basketbalu, jakými jsou Španělsko nebo Francie, kde ta hráčská výměna probíhá naprosto přirozeně.

Český tým se za pár dní začne chystat na olympijskou předkvalifikaci, jak to vypadá s vaší reprezentační budoucností?
Tohle léto neplánuju, že budu reprezentovat. Je tam víc důvodů, ale ten hlavní je zranění z minulého roku. Já jsem o tom během sezony moc nemluvil, ale měl jsem spoustu momentů, kdy mi zraněný kotník nedovolal zapojit se do programu Barcelony. Byl jsem asi deset dní i mimo tým, snažil jsem se udělat pro kotník co nejvíc. Kotník i celé moje tělo teď potřebuje dva měsíce, abych byl připravený na příští sezonu v Barceloně. Taky ale platí, že na tiskovou konferenci k představení nového trenéra nároďáku jsem přišel i proto, že chci dát vzkaz, že s reprezentací mám ještě velké plány. Náš hlavní cíl je teď postup na EuroBasket. I tím, jak se Euroliga snaží s FIBA domluvit na tom, aby i euroligoví hráči mohli hrát v oknech během sezony, je velká šance, že nás s Honzou Veselým fanoušci uvidí už v únoru.

Bylo to složité rozhodování?
Upřímně to nebylo těžké. Byl jsem o tom rozhodnutý docela dlouho dopředu. To zranění, které jsem měl, bylo dost vážné. Bylo trošku bláznivé, že jsem do toho takhle šel. Když to zpětně hodnotím, ovlivnilo to celou sezonu v Barceloně. Hlavně začátek byl pro mě těžký. Jedna věc je hrát s tím kotníkem jednu akci a druhá je pokračovat celou sezonu bez přestávky. Pro mě bylo hrozně důležité, abych si teď co nejvíc odpočinul. Překvapilo mě po čase, jak je náročné hrát španělskou ligu a Euroligu zároveň. Opravdu to byla desetiměsíční sezona, zápasů bylo spoustu, navíc mi příští rok bude třicet dva a zdraví je v tenhle moment přednější. Doufám, že i tohle léto mi může pomoct pro budoucnost v národním týmu.

Jak hodnotíte svou sezonu v dresu Barcelony po návratu z NBA?
Jednak byla dlouhá a jednak tam byla spousta nesplněných klubových cílů. Když hrajete za Barcelonu, máte ty cíle nejvyšší, a každá porážka je velký neúspěch. Ale to, že jsme sezonu zvládli skončit výhrou ve španělské lize, bych hodnotil velice pozitivně. Vyhrát Euroligu je velmi náročné s tím formátem FINAL-4, naše forma ale měla vzestupnou tendenci po celou sezonu a vygradovala ve finále ACB, kde si všechno skvěle sedlo, a pro mě je určitě skvělé vyhrát ACB, protože je to první velký klubový úspěch mé kariéry.

A navíc jste titul mohl oslavit s parťákem Janem Veselým...
Celá ta sezona s ním byla skvělá. Šli jsme trochu do neznáma, dosud jsme spolu trávili jen léto v rámci reprezentace, kde to bývá hektické. Bylo to ale naprosto bez problémů a my si to užívali, že jsme spolu na hřišti i mimo.

Jak budete trávit zbytek léta?
Je to samozřejmě změna. V NBA jsem měl po sezoně čtyři až pět měsíců volna, kdy bylo potřeba si udělat nějaký plán. Byl i větší prostor být s národním týmem. Letos je to trochu jiné, volno bude jen měsíc a půl. Budu se snažit zaprvé vyčistit trochu hlavu, což je velice důležité, a pak se budu v Praze připravovat individuálně.

Do Barcelony přichází velké jméno a váš bývalý spoluhráč Willy Hernangomez. Půjde o důležité posílení a vyjde to už příští sezonu v lize i v Eurolize?
To by bylo samozřejmě úžasné. Tohle bude určitě náš cíl, vyhrát všechny možné tituly. Willy nám neuvěřitelně pomůže. Pivotmanská dvojice Veselý - Hernangomez je pro mě nejlepší v celé Evropě. S oběma jsem dlouho hrál, bude to už můj třetí tým po Seville a New Orleans, kde bude Willy mým spoluhráčem, a moc se na to těším. V týmu dochází ke spoustě změn, přišli tři noví španělští hráči, což je taky dobrý signál, a uvidíme, jak si to všechno sedne. Je hodně nového, nový je i trenér Roger Grimau, ale zvuk nového týmu se mi zatím velice líbí.