Čerstvá stopa Jiřího Welsche na pardubickém chodníku slávy

Velké pocty se dnes dostalo druhému českému basketbalistovi se zápisem v zámořské NBA a aktuálně generálnímu manažerovi mužských basketbalových reprezentací Jiřímu Welschovi. Úderem 15. hodiny mu byla slavnostně odhalena pamětní dlaždice na chodníku slávy pardubického sportu, který se nachází před hokejovou arénou.

Stejného ocenění se dnes v Pardubicích dostalo i tenistovi, hokejistovi a všestrannému sportovci Radovanu Čížkovi, který získával úspěchy i ve sportovně pokročilém věku.

„Je to pro mě milé ocenění, které bych zařadil do kategorie příjemných a možná i trochu nostalgických. Je to díky tomu, že pocházím z Pardubického kraje, a to, že mě lidi na mé cestě sledovali a dnes ji zpětně nějak ohodnocují, je určitě příjemné a jsem za to moc rád,” uvedl 44letý Welsch, který v NBA v letech 2002 až 2006 oblékal dresy Golden State, Bostonu, Clevelandu a Milwaukee.

Na evropském kontinentu přidal jeden z nejúspěšnějších basketbalistů samostatných českých dějin angažmá ve slovinské Olimpiji Lublaň, španělských klubech Unicaja Malaga a Estudiantes Madrid a také v belgickém Charleroi. Na domácí scéně pak hájil barvy pražské Sparty, Nymburka, s nímž získal pět ligových titulů, a Pardubic, kde se v 38 letech rozloučil s hráčskou kariérou.

Do světa velkého basketbalu se však pardubický rodák vydal ze sedmitisícových Holic, z klubu, který založil jeho otec Pavel.

„Vracívám se tak spíš do Holic než do Pardubic, kam jezdívám většinou pracovně. Holice jsou mé domovské město, rodiče tam stále žijí, tatínek pořád vede basketbalový klub, který zhruba před 35 lety v Holicích založil, a díky němuž jsem s basketbalem vůbec začal. To jsou kořeny, které mě s Holicemi pojí. Před pár lety jsem dostal i ocenění Čestný občan města a rád se tam vracím, hlavně tedy kvůli rodičům, kteří jsou stále velmi aktivní v tamní sportovní komunitě,” vyznal se bývalý reprezentant a pětinásobný účastník mistrovství Evropy, který nyní zastává důležité funkce v rámci České basketbalové federace, kde je členem Výboru ČBF a navíc i generálním manažerem mužských národních týmů.



Vzpomínky na hráčské roky jsou tak pro něj stále vzdálenější. „Občas si na tu dobu vzpomenu, ale je to spíš v přítomnosti mých bývalých spoluhráčů nebo soupeřů, víc už se soustředím na to, co se děje teď, a hlavně na nejbližší budoucnost, tedy na práci a výzvy, které mám před sebou. Někdy mi přijde dost zvláštní, že od konce mého aktivního hraní uběhlo teprve šest let, protože se mi zdá, že už je to mnohem déle,” přiznává Jiří Welsch.