Slovanka

93:85

14
25

41
44

64
64

SBŠ Ostrava

Slovanka už druhý comeback dotáhla k dokonalosti

Basketbalistky Slovanky potvrdily, že se umějí vracet do zápasů. A na druhý pokus jim to na FINAL 4 Českého poháru vyšlo přímo dokonale. Duel o bronz proti SBŠ Ostrava otočily týmovým výkonem z výrazného úvodního manka a triumfem 93-85 si zajistily první pohárovou medaili v klubové historii.

Ostrava se po explozi Smutné a Wilkinson ujala po sedmi minutách úvodní iniciativy (18-4), když na Slovance byla zprvu víc znát únava ze včerejší semifinálové bitvy. Pak se ale stejně jako v sobotu začala probouzet, tentokrát i trojkově už v první půli, ovšem po deseti minutách byla stále vpředu o 11 bodů Ostrava (25-14), hodně díky 15 bodům dua Smutná - Wilkinson, jejich tým ale zatížilo i 7 ztrát. Pražanky měly největší potíž s úspěšností střelby, když z 25 střel skončilo v obruči jen pět.

Druhá čtvrtina už se však nesla ve znamení nového náporu Slovanky, která toto dějství ovládla i díky větší vyrovnanosti střeleckého pole 27-19 a snížila po dvaceti minutách na 41-44, když v jednom úseku se dostala už na remízu.

Propad zejména na svou opěrnou dvojku spoléhající SBŠ pokračoval i ve třetí čtvrtině, kdy medaili cítící Slovanka už získala i vedení (56-52) a zadělala tak na závěr ostrý jako břitva. Ostravu dál držela fantasticky hrající Smutná, která už po třech čtvrtinách, jež kromě tří minut odehrála komplet, měla na kontě 27 bodů a zasloužila se tak nejvíc o vyrovnaný stav 64-64.

V závěrečném dějství drama vrcholilo a s tím vřely i emoce na obou lavičkách. Rašková se Smutnou držely SBŠ nablízku až do stavu 81-78 tři minuty před koncem, ale pak už jejich fauly přetížený tým (čtyři hráčky skončily vyfaulované) začal ve skore ztrácet. Trojka Domuzin utrhla Slovanku na šest a její tým už si pak zápas došestkoval k historické medaili.

Vítězky se opřely o Ondrouškovou (19+8 doskoků, TH 12/12), Domuzin, Coleman (po 18), Pilařovou (13+7 doskoků) a Svatoňovou (11). Ostravankám nakonec nestačil ani famózní střelecký výkon Smutné (34+8 doskoků, TH 13/11), již výrazně skromněji doprovodily Wilkinson (13+13 doskoků) a Rašková (11). Pražanky si o něco víc pomohly z protiútoků (16-9), body laviček (24-14) i menším počtem ztrát (7-17).

Petr Stavěl (asistent Slovanky): „Teď se cítíme super. Po začátku utkání bych našemu vítězství úplně nevěřil, ale od Nového roku se tým semknul, začali jsme fungovat trošku jinak a hráčky si za tím vítězstvím dnes šly. Byly motivované hlavně tím, že za výhru dostanou tři dny volna. (směje se) Samozřejmě to ale samy chtěly moc vyhrát. Odbojovaly to a to se cení. Dnes to bylo o morálce a my jsme v tom vydrželi celý zápas v nějakém tempu a Ostrava pak doplatila na fauly, což nám trochu pomohlo. Bylo to o tom, kdo bude mít víc sil až do konce, a to jsme byli my. Dnes bych pochválil celý tým, nebylo to jen o těch třech hlavních střelkyních. I ostatní začaly fungovat o něco líp v obraně. Na Adélu Smutnou jsme se samozřejmě připravovali, ale i tak nás rozstřílela. Naštěstí my měli tři výraznější hráčky, což nás udrželo ve hře při tom vysokém skore, které bych před zápasem nečekal, protože oba týmy byly už pobité a v malých rotacích.” 

Iveta Rašková (trenérka SBŠ Ostrava): „V naší kabině dnes bude velký smutek. My jsme počítali s tím, že ten úvodní náskok nebude nic moc znamenat a nechtěli jsme Slovanku určitě nechat rozehrát. Podala ale velmi dobrý střelecký výkon, kdy poměrně bezpečně proměňovala z dvojkové vzdálenosti. Hlavní problém tak byl, že jsme je nechali rozehrát. Pokud jde o počet našich vyfaulovaných hráček, tak na to si každý v hale mohl udělat vlastní názor. Já některé věci nemůžu komentovat, ale měly jsme čtyři vyfaulované z osmi, které byly připravené do hry, a v závěru tak musela na chvíli do hry i jedna zraněná hráčka. Bylo těžké bránit, když se zapískalo 51 faulů. Hra se kouskovala a to je, myslím, škoda.”