![]()
Polsko
99:84
29
18
46
46
69
63
Česko
![]()
Polsko
18
46
63
Úvod doma ztracený na doskoku
To, na co si fanoušci museli o rok déle počkat, se dneska stalo skutečností. EuroBasket v Praze a v akci domácí výběr. Zaplněná O2 arena fandila českým basketbalistům v souboji proti Polsku. To patří v posledních letech k tradičním soupeřům, ale tentokrát na jeho lavičce poprvé nestál bývalý asistent u lvů Mike Taylor.
Úvod se ale Čechům na domácí palubovce příliš nepovedl. V obraně je trápily podobné problémy jako v minulém utkání kvalifikace MS proti Maďarsku, tedy soupeřovy sběhy do vymezeného území. Hodně košů navíc Poláci zaznamenali i přes český faul. Dvě osobní chyby si rychle připsali Veselý s Bohačíkem. Českou defenzivu nejvíce provětrávali Ponitka se Slaughterem. Nebylo divu, že soupeřův náskok rychle nabyl dvouciferné hodnoty.
Češi potřebovali střeleckou podporu v útoku. První tříbodovou vlaštovku vyslal na koš Krejčí. Ve druhé čtvrtině pak pokračoval především Bohačík, který se dostal do laufu, ale po třetí osobní chybě odešel raději na lavičku. V 18. minutě Češi poprvé na chviličku ochutnali vedení po nájezdu Kyzlinka. I když si ho rukou Slaughtera vzali soupeři hned zpět, byla pozitivní zpráva, že Češi vyrovnali hru.
Dva fauly v poslední minutě první půle trochu přibrzdily český rozlet, a tak oba týmy šly do šatny za smírného stavu. Začátek druhého poločasu si ale pro sebe ukradl Slaughter a s ní celý polský tým. Zase to byli Češi, kdo musel dotahovat. Objevovaly se stejné hrubky v defenzivě a nejen že Češi často inkasovali, nemohli pak ani vyrážet do rychlého protiútoku, který je zdobil ve druhé čtvrtině.
Poláci šli se svým náskok znovu až na dvoucifernou hranici. Naději dala Čechům trojka Sehnala a mohlo být ještě líp, jenže Poláci hráli chytře pro rozhodčí. V posledním českém útoku byl Patrik Auda celou dobu ve vymezeném území držen, ale nakonec z toho byl jeho útočný faul. Poláci celou dobu bránili postupné české útoky na hranici faulu.
Naopak každý český kontakt dokázali prodat. Až po 35 minutách dostal Ponitka technickou chybu za simulování. Bohačík proměnil a pak se s faulem v nájezdu úspěšně vypořádal Kyzlink. Jenže také Poláci zapsali tříbodovou akci po dalším českém nedůrazu na doskoku. Reálné snahy Čechů o zvrat ukončil těžkou trojkou Salughter.
Poláci byli v transu, naopak český tým opouštěly poslední zbytky naděje. Do domácího šampionátu tak svěřenci trenéra Ginzburga vstoupili porážkou a budou muset zabrat v dalších zápasech.
Polsko – Česko 99:84 (29:18 46:46 69:63)
Ponitka 26, Slaughter 23, Balcerowski 14, Sokolowski 12, Michalak 10 – Veselý 17, Bohačík 13, Auda 10, Peterka 9, Hruban 8, Krejčí, Balvín a Sehnal po 6, Kyzlink 5, Kříž 4, Satoranský 0
TH: 15/19 – 12/19
Trojky: 10 – 10
Doskoky: 36 – 24
Zisky: 5 – 3
Ztráty: 9 – 12
Asistnece: 23 – 24
Fauly: 19 - 23
Ronen Ginzburg: „Takhle jsme nechtěli začít turnaj. Zklamali jsme všechny fanoušky, co dnes přišli, ale je to teprve začátek a máme ještě čtyři utkání. Věřím, že hráči se z toho oklepou. Na začátku jsme byli trochu nervózní a dělali proto chyby i v obraně, kde jsme inkasovali z jednoduchých seběhů za obranu a později i ze hry 1 na 1. Pak jsme se do poločasu dostali zpátky a až do 35. minuty hráli vyrovnaně, ale nefungovala nám obrana. S 99 obdrženými body se nedá vyhrát zápas.
Pokud jde o nasazení Tomáše Satoranského už do základní pětky, rozhodli jsme o tom dnes ráno. Pokud měl hrát, tak zápas musel začínat. Nechtěli jsme, aby hrál víc než 15 až 20 minut. Jistě, v některých místech nám pak v utkání chyběl, ale musel dostat odpočinek. Není na sto procent, ale co dokázal po tom zranění, je úžasné. Na konci i při vyrovnaném stavu jsme ho do hry nedali, abychom neriskovali případné zranění.”
Patrik Auda: „Poprvé jsme hráli v této velké aréně, od začátku jsm cítili trochu tlak. Bylo tam hodně dobrého i špatného, skore se přelévalo nahoru dolů a na konci jsme to nedotáhli k výhře. Udělali jsme nějaké chyby v obraně, které vedly k lehkým košům soupeře. Tam jsme měli odvést lepší práci. V dresu Polska skvělé výkony podali Ponitka a Slaughter, kteří měli dobrý rytmus a těžko se nám zastavovali.”
Vidět Martina Kříže s úsměvem na tváři je na úsvitu EuroBasketu povzbudivý moment. Zaprvé z jeho osobního pohledu.
Chlapík, který se až na poslední chvíli dokázal dát do kupy na mistrovství světa v Číně po utržení achilovky a loni přišel o historickou olympiádu kvůli utrženým kolenním vazům, šel do letošní letní přípravy konečně bez zdravotních limitů.
I když, i tentokrát jej provázela jedna drobnější bolístka. „Měl jsem lehké problémy se zády, ale to byla malichernost. Teď už se cítím dobře a jsem rád, že před domácím publikem na takové akci můžu být. Nálada je super a všichni se hrozně těšíme,” hlásí power forward národního týmu před pátečním startem na EuroBasketu v pražské O2 aréně proti Polsku (17:30).
Super nálada vyvěrá zřejmě i z víry, že tým nakonec do turnaje nepůjde bez svého lídra Tomáše Satoranského, který poslední dva týdny léčí zraněný kotník pravé nohy.
„Pevně věřím, že „Saty” hrát bude. A i kdyby nehrál, tak tohle není tým o jednom hráči, i když „Saty” má obrovskou vůdčí schopnost jak mimo hřiště, tak hlavně na něm. Kdyby nebyl, všichni bychom udělali maximum, aby ta ztráta nebyla tak citelná a podařilo se nám vyhrávat i bez něj,” říká Kříž, podle něž by rozehrávač Barcelony týmu pomohl, i kdyby zůstal jen v blízkosti české lavičky v civilu.
„Je to obrovsky energický člověk a už jen to, že tu s námi je, dokáže tým strhnout. Ale jak říkám, věřím, že tu s námi bude hrát. A kdyby se to nepovedlo, myslím si, že tady s námi bude a potáhne nás mimo hřiště. Ale o téhle variantě ani nechceme přemýšlet,” je v další výpovědi už o poznání rezolutnější podkošový tvrďák.
Svůj celek bere v úvodním duelu s Polskem za favorita. „Pořád je to stejné téma – nepodlehnout tlaku, protože tenhle tým byl zvyklý na to, že byl černým koněm nebo outsiderem a dokázaly se skvělé věci. Teď je to naopak. Jak šel český basket nahoru, favority se částečně stáváme my. Tlak a nervozitu si ale nesmíme přehnaně připouštět. Polsko se nám daří v poslední době porážet a doufám, že to tak zůstane,” podotýká Kříž, který věří, že lvi na turnaji dosáhnou na víc než postup ze základní skupiny.
Za hodně klíčový považuje vstupní duel do turnaje Křížův podkošový kolega Patrik Auda. „Bylo by dobré se hned na začátku předvést v pěkném světle. Po dvou posledních zápasech světové kvalifikace máme určitě chuť ukázat, že dokážeme hrát líp. Do prvního utkání půjdeme naplno, hrozně se těšíme na domácí atmosféru,” předesílá čerstvý třiatřicátník, který souhlasí s Křížem, že lvi si na Poláky věří.
Jako bývalý hráč několika polských ligových klubů Auda i dál dění u severních sousedů sleduje, a to i na dálku z japonské Jokohamy.
„Samozřejmě mám přehled i o tom, jak vypadá národní tým. Některé kluky znám, hrál jsem proti nim. Pro mě osobně je to asi vždycky nejvýznamnější zápas proti evropským soupeřům, hodně se těším. Tým je ale jiný než naposledy, mají hodně mladších a jiných hráčů, myslím, že to bude dost zajímavé,” soudí levoruký power forward.
První soupeři lvů se v létě postupně zlepšovali. Pod koučem Igorem Miličičem, Chorvatem s polským pasem dosazeným loni na podzim po odchodu Američana Mikea Taylora (dřívějšího asistenta u české reprezentace), Poláci postupně v Istanbulu padli s Ukrajinou (60-88) a Tureckem (78-94), aby poté v Aténách vysoko podlehli domácím Řekům (s 11 trojkami i 22 ztrátami). Ve stejné destinaci se ale vzápětí vzepřeli na zadní a nečekaně setnuli Turky (87-86 s 9 trojkami) a přidali zde i výhru nad Gruzií (87-76 se 14 trojkami z 36 pokusů, kdy šest projektilů trefil Michalak).
Poté už přišla na řadu předkvalifikace EuroBasketu 2025, kdy polský tým na domácí půdě jen rozdílem tří bodů prohrál s nabitým Chorvatskem (69-72 s 10 trojkami), přičemž až tady celek posílil jeho tradiční pilíř posledních let, naturalizovaný americký guard Slaughter. A v dosud posledním duelu Poláci rozprášili venku Rakousko (91-55 s 10 trojkami).
A zvědavý je Patrik Auda i na zřejmě napěchovanou O2 arénu, kam podle dostupných dat zbývají poslední stovky lístků. „Nějakou zkušenost z takových arén máme, ale teď je to poprvé u nás v Česku. Už jen být tu na tréninku je úžasné, hrozně se těším, až přijdou lidi, myslím, že atmosféra bude neuvěřitelná, mohli bychom ji vzít jako výhodu, že nás lidi budou táhnout dopředu a my se jim budeme snažit odvděčit,” nadhazuje rodák z Ivančic, který bude mít na celou pražskou skupinu přítomné rodiče, na první dva zápasy strejdu s celou rodinou či sestru s manželem, z rodiny z Brna má dorazit také hodně členů a k tomu kupa kamarádů z Prahy i Brna, takže zástup „Hujerových” bude řádně dlouhý.
.png)
.png){kind=logo}
.png)
.png)
.png)
.png)
