Vystřelí facka na Tatranu Beksu do nebe?

Pokud se vše událo přesně tak, jak to popsal přímý aktér událostí, v pardubických basketbalistech by se po koncové siréně sobotního ligového zápasu na ostravském Tatranu krve nedořezal. V obavách z mrazivé temnoty nadcházejících dní.

Zejména za dané situace, kdy se očekávalo, že v hale NH bude pod jejich podrážkami hořet palubovka v honu za nadstavbovou skupinou A1, jim po překvapivé tříbodové porážce reálně hrozilo, že o tuhle šanci mohou přijít. Stačilo by totiž, aby v souběžně hraném zápase Svitavy doma o jediný bod přemohly Brno a z postupu do A1 by se na úkor Beksy radovali právě Tuři. Pardubičtí ale během utkání neznali průběžný stav ze Svitav a netušili tak, že utkání tam měli relativně pod kontrolou hosté.

 

„Myslím, že ani trenéři průběh ze Svitav nesledovali. Nebo o tom minimálně nevím,“ vrací se k horečce sobotní noci power forward Beksy Prokop Slanina.

 

„A my, hráči, jsme se ani v poločase neptali, jak Brno hraje. Soustředili jsme se jen na svůj zápas, který jsme mohli ovlivnit. Chtěli jsme si to uhrát sami. Až po utkání jsme hned začali zjišťovat, jestli ještě máme naději,“ dodává k situaci, kdy ve Svitavách ještě zbývalo několik minut odehrát. Domácí už ale nenašli síly k obratu.

 

Slanina radši ani nechce pomýšlet na to, že by tým takto na poslední chvíli, na hřišti předposledního, o šestou pozici a tím i o výhodnější nadstavbovou skupinu, jejíž účastníci už mají jisté play-off, přišel. Navíc jen pár dní před startem pohárového Hyundai FINAL 8 v Nymburce, kam Východočeši rovněž míří.

 

„Asi by se nám tam pak jelo hodně špatně. Ta porážka v Ostravě byla obrovská facka. Po sérii výher jsme si možná chvíli mysleli, že to půjde samo, a je dobře, když takový zápas přišel už teď, než pak v A1. Zase nás to trochu probudí, dostaneme se nohama na zem a budeme pokračovat v započaté práci,“ doufá podkošový pilíř Pardubic.

 

A také nezapomene na jedno poděkování. „Brnu, za to, že nám k postupu do A1 dopomohlo, protože by nás to hodně hodně štvalo, kdyby to kvůli porážce v Ostravě nevyšlo.“

 

Jenže už ve čtvrtek od 15 hodin na tohle všechno bude muset zapomenout. Brno se z role spasitele převtělí do pozice čtvrtfinálového soka v pohárovém turnaji. A Beksa navíc ví, že jej v obou dosavadních duelech v lize dokázala skolit (78-70 venku a 86-73 doma).

 

„Sice s Brnem máme dvě výhry, ale je to tým s kvalitními hráči, který šel hodně nahoru, a bude to boj,“ tuší Slanina, pro nějž coby brněnského rodáka bude tenhle duel ještě zajímavější.

 

„S Brnem je to tak vždycky, je to takový vnitřní boj. Ještě v juniorech jsem tam hrál, to město mám hrozně rád, ale přímo s tímhle klubem už nemám nic společného, protože jsem působil v jiném subjektu. A teď chci prostě vyhrát,“ vyhlašuje rezolutně.

 

Zatím se zdá, že Pardubice zejména vědí, jak zastavit Brňany v obraně. Prokop Slanina však spíš cítil, že jeho Beksa měla šanci být ve vzájemných soubojích úspěšnější v útoku. „Hlavně doma jsme měli vyhrát o víc, ale ke konci jsme polevili v koncentraci. Jinak zápasy, jako je ten nadcházející, vždycky rozhoduje obrana a doskok. V útoku máme natolik kvalitní hráče, že body vždy nějaké dáme, ale bude záležet hlavně na bojovnosti, jak se popasujeme s nespornou kvalitou Brna.“

 

Beksa oba vzájemné zápasy odehrála pod jinými hlavními trenéry. Zatímco v Brně vedl celek Ken Scalabroni s asistentem Adamem Konvalinkou, doma už byl šéfem Konvalinka a asistenta mu nově dělal sportovní ředitel Radek Nečas.

 

„Teď je to mnohem intenzivnější a náročnější, ať fyzická příprava, nebo rozbory a skauting. Je to detailnější. Ken Scalabroni měl filozofii soustředit se hlavně na nás a na náš výkon, a i když skauting jsme dělali, nebyl tak podrobný jako teď,“ srovnává forward a zmínit musí i účinnou pomoc nového asistenta.

 

„Šutys (Nečas) dřív na lavičce s námi nebyl a jeho vhled na hru nebyl tak slyšet, byť z hlediště se nám často snažil radit. Teď už je s námi pořád a vzhledem k jeho zkušenostem speciálně nám pivotům vždy dokáže poradit, jak kterou situaci řešit, což je určitě přínos.“

 

Poté, co se ještě na konci roku sezona Beksy jevila v hodně temných barvách, je postup do A1 velkým plusem. A nyní může tým dojít daleko i v poháru. „Po té sérii porážek v prosinci byla A1 určitě náš cíl a jsem hrozně rád, že jsme ho naplnili. Tím to ale nekončí, v lize bude sezona ještě dlouhá a dá se s ní hodně udělat. A i v poháru chceme dojít co nejdál,“ slibuje si Slanina, jehož týmu se díky nalosované pozici do pravé „nenymburské“ strany pavouka skýtá možnost dojít až do finále Hyundai FINAL 8.

 

„Vzhledem k tomu, že se hraje na neutrální půdě, zaniká výhoda domácí půdy a šance jsou pro všechny čtyři týmy na naší straně vyrovnané. Rozhodovat tak budou maličkosti,“ brousí si zuby i na finálovou účast dlouhán, který rozhodně nezůstal zpátky ani s pohárovým závazkem pro případ dobytí trofeje:

 

„Pokud by se to povedlo, přeběhnu nahý Pernštýnske náměstí v Pardubicích!“

 

A to už je výzva, kterou by se spoluhráči měli pokusit naplnit.