Úplně jsem zapomněl, jaký je to pocit
Byla to až surreálná situace. Na časy korony zcela určitě. Když nabíhala poslední minuta, a mladí lvi se v duelu s Chorvaty začínali nořit do vítězné euforie, postupně se zvedlo celé hlediště a skandovaným potleskem vyjádřilo poklonu jeho týmu za výjimečný výkon. Junioři na European Challengeru v Brně zametli se silným soupeřem rozdílem 13 bodů a David Böhm se pod parádní výsledek podepsal stěžejním představením se 17 body, 12 doskoky a 5 asistencemi.
”Takový zápas s diváky jsem už nehrál dlouho a úplně jsem zapomněl, jaký je to pocit. I proto jsme měli takovou energii. Domácí prostředí nám určitě pomohlo a byl skvělý pocit v takové kulise hrát,” zářil český forward, který vůbec neřešil, že zhruba tři sta přítomných fanoušků by bylo za normálních okolností spíše skromnější návštěvou.
Lvi je výhrou pozvali i na svou závěrečnou nedělní bitvu s Portugalci (17:30 na TVCOM.cz), v níž jim výhra zajistí prvenství na tomto nabitém mezinárodním podniku kategorie U20. ”S Chorvaty jsme udělali k vítězství na turnaji velký krok a v neděli ho budeme chtít potvrdit,” podotkl po sobotním duelu hráč, který podle kouče Lukáše Pivody vystřihl dosud nejlepší performanci v reprezentačním dresu.
Vzhledem k Böhmovým kořenům nejspíš nebylo divu. ”Pro mě to byl docela osobní zápas. Rodiče pocházejí z Chorvatska, pan Repeša (kouč Chorvatů) byl několik let můj trenér v USK a hodně těch kluků znám. V Chorvatsku často nás a náš basket podceňovali, když jsem tam dřív pobýval. Chtěl jsem tak ukázat, že je na vyšší úrovni,” vyzdvihl forward, který mluvil poměrně v klidu na to, že za sebou měl extrémní 38minutovou šichtu.
”Bylo to těžké, ale já na to byl připravený. Trenér se mnou před zápasem mluvil, že asi budu hrát hodně.”
Böhmovou klíčovou akcí v zápase byl zisk v obraně, kdy obral o míč soupeře hrnoucího se pod koš, aby vzápětí vyslal dalekým pasem k úspěšnému brejku spoluhráče Hanzlíka, který necelé čtyři minuty před koncem smečí navyšoval vedení už na 11 bodů.
”Tam jsem si myslel, že už je to poslední hřebík do soupeřovy rakve. Z té akce jsem měl velkou radost,” řekl k úspěšnému protiútoku, po němž mocně zapumpoval pěstí.
Právě v závěru utkání se Böhm dostal do ofenzivního transu a bořil obranu soupeře velkými akcemi. ”Někdo ten tým musel vést, a já, Ríša Bálint nebo Ondra Hanzlík jsme si s tím jako lídři poradili dobře, zachovali jsme chladnou hlavu a po úvodním ztraceném zápase s Itálií jsme ukázali další zlepšení.”
Forward univerzity Northern Kentucky ovšem byl velmi platný i v obraně, kde po třetím faulu prvního pivota Martina Svobody musel většinu třetí čtvrtiny držet svůj tým pod košem prakticky sám, často i včetně doskoku. A lvi v této kritické sekvenci dokázali udržet mírné vedení.
”Určitě jsem věřil, že to tam zvládnu, i když jsme byli hrozně malí. Někdo to tam musel vzít na sebe a já budu dělat, cokoli tým potřebuje. Když bude nutné to bourat pod košem, tak budu bourat, když budu muset hrát zvenku, budu hrát zvenku,” řekl i ke své pozici centra forward, který v řadě akcí působil také jako playmaker. ”Budu hrát tam, kde mě bude potřeba, aby tým mohl vyhrát,” zopakoval ještě jednou 20letý univerzál.
I on se navíc podílel na velkolepé patnáctizásahové kanonádě českého týmu z trojkového oblouku, odkud lvi museli odbývat spoustu útoků při těžkostech s vnikáním do podkošového území. ”Hlavně na začátku nám to z trojek šlo, když soupeř v obraně zaspával. Věřili jsme tam svým střelám. Ve třetí čtvrtině nám to sice moc nepadalo, ale já všem klukům říkal: ”Střílejte dál, střílejte dál, musíme si pořád věřit a ono to padne”. A nakonec ty trojky rozhodly,” podotkl Böhm, který tým pochválil i za výtečně zvládnutou koncovku, již lvi poprvé odehráli bez větších nervů.
”Měli jsme solidní přípravu, která ale nebyla tak dlouhá, a celkově jsme spolu ještě moc neodehráli a máme docela nový tým s hodně mladými kluky. Potřebovali jsme si tak nejdřív navzájem porozumět. A je znát, že se každý zápas zlepšujeme.”