Martin Peterka, ústřední hrdina dramatické koncovky domácího duelu s Bulharskem ve světové kvalifikaci, potřeboval jen trochu času na šátrání v paměti.
Vzápětí už jasně odpověděl na dotaz, zda někdy proměnil důležitější střelu, než byla vítězná trojka sekundu před koncem bitvy, jež spustila vlnu euforie v pardubické aréně a hlavně udržela lvům naději na postup na světový šampionát. „Jinou takovou si nevybavuju, takže tahle byla zatím asi nejdůležitější,” pokýval hlavou Lev český i Lev brunšvický.
Martine, kapitán Vojtěch Hruban tvrdil, že už když jste nasazoval na svou vítěznou trojku, šel slavit, jako kdyby střílel hvězdný Steph Curry...
Tak to nevím, jestli to z mojí strany bylo takové. Vystřelil jsem a doufal jsem. Ke konci už nám trošku docházela energie a já jsem to na sobě docela cítil. Kdybychom hráli prodloužení, tak jsme možná měli šanci navýšit skore na těch potřebných deset bodů kvůli lepším vzájemným zápasům, ale taky nám mohly upadnout nohy. A já se víc blížil k té druhé variantě. Jsem rád, že to dopadlo takhle. Tahle výhra v budoucnu ještě může být hodně cenná, i když to nakonec nebylo o těch deset.
Mít na rozhodující trojku z volné pozice tolik času, to bývá i ošemetné, že?
Určitě, někdy je lepší střílet hned. „Půlpy” (Viktor Půlpán) tam dobře najel, viděl mě na poslední chvíli a vyhodil mi míč. Ta střela byla úplně otevřená, ale po devětatřiceti minutách člověk nikdy neví. Já jí ale věřil a jsem rád, že tam spadla. Nevím, jaká byla taktika Bulharů, protože trojky jsem měl volné i v předchozím průběhu, a možná mě to až překvapilo. Ta poslední byla asi nejvolnější trojkou, jakou jsem měl za poslední týdny, protože v bundeslize mě teď týmy brání daleko líp než dřív. Už si musím hledat i jiné způsoby ke skórování, třeba z nájezdů, ale trojka vždycky bude mojí nejsilnější zbraní.
Jaký je to pocit rozhodnout tak dramatický reprezentační zápas, navíc na své domácí půdě?
Až teď si uvědomuju, že to je skvělý pocit. V tu chvíli jsem ale neměl ani moc energie slavit. Navíc Bulhaři měli ještě skoro dvě vteřiny na poslední střelu, takže nebylo vyhráno. Je to ale super pocit, teď si ho užívám.
V oslabené sestavě ještě větší tíha utkání ležela na vás s Vojtěchem Hrubanem. Cítil jste to tak a je to pro vás stále ještě nový pocit?
Rozhodně jsem to tak cítil. Dělal jsem tak, co se dalo, stejně jako Vojta. Je to zodpovědnost, ale o to je hezčí pocit, když se daří, a tým ví, že se na mě může spolehnout. Nebojím se téhle role. Uvidíme, jak to bude růst do budoucna, když přijede víc hráčů. Já se ale budu týmu vždycky snažit maximálně pomoct. Tuhle sezonu mám podobnou roli i v Braunschweigu, jsem tam jedním z lídrů, takže jsem si sebevědomí trošku přenesl i do nároďáku. Cítil jsem se dobře a myslím, že to bylo vidět. Já bych ale vyzdvihl jiného hráče a to Viktora Půlpána, který zahrál fantasticky a skvěle ubránil Dee Bosta i dobře organizoval útok. Klobouk dolů před ním, jak se toho zhostil.
Jaké ty dva zápasy s Bulhary v dané sestavě bez řady podkošových hráčů byly?
Těžké. Myslím, že Bulharsko někoho i překvapilo. Je to ale dobrý tým s dobrými hráči, jsou hlavně extrémně fyzičtí a my byli především pod košem menší, zvlášť když já musel hrát na pozici pět, na což nejsem tak zvyklý. Měli jsme tak problém na doskoku, navíc oba zápasy ukázaly, že Bulhaři jsou skvělí střelci trojek, s čímž jsme měli největší problém. Myslím ale, že doma jsme dobře zareagovali na ten první zápas, některé věci zlepšili a dopadlo to dobře.
Jak jste si na své domácí půdě v Pardubicích užil atmosféru utkání, tvořenou dvěma tisíci a jedním stem fanoušků?
Atmosféra byla skvělá, užil jsem si to a byl jsem spokojený. Doufám, že příští okno by mohlo přijít ještě víc lidí.
A jak před utkáním probíhalo rozhodování, zda podpoříte Ukrajinu gestem s její vlajkou během české hymny, když k tomu zástupce FIBA nedal souhlas?
Bylo to naprosto jednomyslné. To, co se děje na Ukrajině, je hrozné a my jsme jako tým ukázali, na jaké straně stojíme, stejně jako naši fanoušci. Jen doufám, že toho bude brzy konec a že se nebude válčit, protože spousta životů je ztracena úplně pro nic.