Stovka pod devět a výskok dva metry

Musel si zvykat na nové prostředí, ligu i způsob basketbalu. Přesto Jaromír Bohačík nevynechal jediný reprezentační zápas v kvalifikační sezoně 2020/21 a Štrasburku výraznou měrou pomohl do Final 8 Ligy mistrů. To jsou základní atributy, které mu pomohly získat třetí nejvyšší počet hlasů v anketě Basketbalista roku 2020/21.

Jakkoliv Jaromír Bohačík není nováčkem na podiu pro tři nejlepší basketbalisty Česka, první místo se v konkurenci Tomáše Satoranského či Jana Veselého zdá dosti vzdáleným. To ale vyhlášeného ostrostřelce není žádná překážka. „Je to těžké, ale já na to první místo jednou dorazím,“ nasadí úsměv sobě vlastní.

Aby se také neusmíval, když se k rozhovoru s Janem Smetanou posadil k šálku dobré kávy. Tu si navíc připravil sám, protože v rámci natáčení medailonku pro pořad Basketbalista roku splnil několikrát covidem odloženou sázku. Ještě jako hráč Nymburka slíbil, že pokud na plzeňském Final Four získá středočeský celek zlato, bude obsluhovat v kavárně.

Takže i poslední závazek z nymburského angažmá má splněný. Teď už brázdí evropské palubovky coby hráč francouzského Štrasburku. Tam vloni zažíval celkem krušný podzim po letním transferu od Labe. „Byla to taková sezona na houpačce. Začátek z mnoha důvodů nebyl jednoduchý. Jsem rád, že se mi to povedlo zlepšit. Myslím, že jsem během sezony udělal pěkný progres. Týmu se dařilo, předčili jsme očekávání nás, vedení týmu i fanoušků vzhledem k tomu, že tým byl postavený od nuly,“ váží si.

Přechod to nebyl vůbec jednoduchý. Kromě nových spoluhráčů si musel zvykat i na prakticky zcela odlišný herní styl. Francouzská liga není na starém kontinentu vyhlášená zrovna svou týmovou hrou a basketbalovostí, na kterou třeba více spoléhají kluby v Kooperativa NBL.

„Liga je extrémně atletická. Když jsem tam přišel, měl jsem pocit, že všichni běhají stovku pod devět vteřin a skáčou dva metry vysoko. I když jsem na to byl připravován, tak jsem byl překvapen, když jsem to viděl na vlastní oči. Nechtěl bych to srovnávat s českou ligou. Jsou to odlišné světy. Basketbal v české lize je víc evropský, kdežto ve Francii se to hodně hraje individualisticky,“ vyjmenoval hlavní rozdíly.

Konec dobrý, všechno dobré. Česká reprezentant se rozkoukal na hřišti i ve městě. Před další sezonou se tak nemusel rozmýšlet, jestli měnit angažmá. „Byl to jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli znovu podepsat ve Štrasburku. Znám tam lidi a musím říct, že ta organizace je opravdu skvělá. Byli jsme moc spokojeni s tím, jak se k nám chovali. Doufám, že tím, že si nebudu muset zvykat na novou ligu a trenéra, bude to pro mě jednodušší a udělám zase krok dopředu,“ vytyčil si cíle pro sezonu 2021/22.

Autor: CZ BASKETBALL
Reklama
Zkouška hejty