Stačí jedna výhra a budeme se prát o medaile, burcuje Peterka po historickém uchvácení play-off

Ve sportu někdy nastanou absurdní situace. Jednu takovou poznali i čeští basketbalisté do 20 let na právě probíhajícím Mistrovství Evropy v Itálii. V posledním zápase osmifinálové skupiny slavili prohru s Německem 71:74. Ta jim totiž umožnila udržet třetí místo ve skupině a postoupit do play-off.

 

Postup do vyřazovacích bojů je historickým milníkem pro českou reprezentaci, která se v posledních letech až do závěrečných zápasů zachraňovala v divizi A. Letos je vše jinak. Svěřenci Petra Czudka na evropském šampionátu boří historické predikce a jsou odhodláni bojovat o příčky nejvyšší.

 

Výrazně jim k tomu pomohla i prohra s Německem 71:74. Češi totiž věděli, že prohra do deseti bodů jim zajišťuje třetí místo ve skupině, na které by dosáhli i při případném vítězství. Naopak porážka o 12 a více bodů by mladým lvům cestu do play-off uzavřela. „Samozřejmě jsme chtěli vyhrát a porážka nás mrzela. Nakonec nám ale i prohra o tři stačila,“ nebylo podle nejelpšího střelce týmu na ME Martina Peterky těžké se s porážkou vyrovnat.

 

Češi přitom měli možnost posledního útoku a trojkou mohli poslat zápas do prodloužení. Hlasité pokyny z lavičky však útočnou aktivitu Dragouna i Půlpána zastavily. „Ještě nikdy jsem takhle nehrál na porážku,“ usmívá se Peterka. „Když Němci předtím házeli šestky, na lavičce jsme si to říkali a snažili se pak na hřišti dát všem znamení, ať už se o nic nepokoušejí. Rosťa Dragoun po zápase přiznal, že o tom vůbec nevěděl. Naštěstí Viktor Půlpán už to pak pochytil včas,“ popisuje závěrečné vteřiny infarktového boje.

 

Proč infarktového? Češi totiž několikrát balancovali nad propastí. 14 minut před koncem zápasu za stavu 40:49 si svojí čtvrtou osobní chybu udělal ústřední rozehrávač Radovan Kouřil. Němci, kteří potřebovali zvítězit minimálně o devět bodů bojovali o každý míč a tři minuty před koncem vedli už o 11 bodů. „Byl to těžký zápas a nám se v něm vůbec nedařilo. Ke konci tam ale Jirka Dedek s Matějem Svobodou trefili dvě důležité trojky a to nám pomohlo. Plus Adam Pecháček měl body i důležité doskoky. A hlavně nám pomohla obrana,“ představuje Peterka zachránce českého snu.

 

Pecháček, jehož tým hrál finále italské nejvyšší soutěže, se přitom k týmu připojil až těsně před šampionátem a první zápas tak se svými spoluhráči odehrál až při úvodním střetnutí se Španěly. „Složité to pro něj asi bylo, ale on už je takový hráč, který se s tím dokáže vypořádat. My ani v útoku nemáme moc akcí, takže dostat to do sebe pro Adama nebyl problém. Od trenérů k tomu dostal informací dost,“ ocenil rychlou adaptaci svého spoluhráče Peterka.

 

Češi za sebou mají těžké tři zápasy v osmifinálové skupině. Dneska je čeká den volna, kdy musejí zmobilizovat všechny zbývající síly nejen na čtvrtfinálový souboj s Francií. „Musíme si hlavně co nejvíc odpočinout, protože nás čekají další tři zápasy, které bychom chtěli odehrát co nejlíp. Myslím, že máme velkou šanci udělat nějaký dobrý výsledek a doufám, že nám to vyjde,“ zasní se Peterka, že by se výjimečný český ročník 1995 mohl s mládežnickými kategoriemi loučit úspěchem.

 

Cesta do medailových bojů vede přes Francii. Nejednomu fanouškovi se tak vybaví vzpomínky na semifinále ME do 16 let před čtyřmi lety. Tehdy parta kolem Kouřila a Peterky hráče galského kohouta porazila a probila se do finále. Jaká je ale Francie v roce 2015? „ Podle pozorování jde o klasický francouzský tým, který bude hodně silový a atletický, a jejich největší předností bude útočný doskok a hra pro pivoty. Tomu budeme muset zamezit nejvíc. My je snad budeme schopní přehrát rychlostí a chytrostí, což se nám s Francií už párkrát povedlo,“ nabízí Peterka recept pro úspěšné čtvrtfinále.

 

Zkušení mládežničtí reprezentanti si uvědomují, že po stříbru ze zmiňovaného ME do 16 let a dvou účastech na MS je to pro ně poslední šance ještě jednou rozjásat český basketbalový národ sledující mládežnické šampionáty. „Sanžíme se, aby to bylo důstojné zakončení naší mládežnické reprezentační kariéry. Hrajeme spolu od nějakých 15 let a bylo to super období,“ zavzpomíná Peterka. Zároveň ale upozorňuje, že tým je doplněný o hráče ročníku 1996, kteří rozhodně na ME nehrají epizodní roli.

 

A co by vlastně byla ta sladká nadstavba k úspěchu v podobě postupu do play-off? „Stačí vlastně jenom jedna výhra a můžeme se prát o medaile. To je super, a kdyby se to povedlo, bylo by to něco neuvěřitelného, co by býval před turnajem nikdo nečekal,“ zasnil se Peterka. Ta jedna výhra musí přijít v páteční čtvrtfinále, které začíná ve 14:15.