Soví kapitán drží tradici: Přeplaval bych Vltavu

PŘED HYUNDAI FINAL 8 S MICHALEM MAREŠEM Kouč pražského USK Dino Repeša nikdy nemá malé cíle. A proto po losu pohárového Hyundai FINAL 8 basketbalistů pravil, že rozhodně chce obhájit loňské finále. To by však znamenalo překonat v případném semifinálovém souboji obhájce trofeje z Nymburka, navíc na jeho půdě.

"Náš trenér je známý tím, že pro něj žádný zápas není předem prohraný a letos se nám už Nymburk jednou podařilo porazit - i když za známých okolností. A loni jsme byli třikrát k vítězství blízko. Kouč tímhle nastavením hlavy všechny hráče hodně nakazil a i do toho možného semifinálového střetu bychom šli s tím, že se dá vyhrát," říká k sebevědomí svého šéfa soví kapitán s reprezentačním potenciálem Michal Mareš, jehož tým příští středu celé FINAL 8 odpálí čtvrtfinálovým soubojem s Hradcem Králové. A za to museli být v pražských Nuslích rádi.

 

Michale, při pohárovém losu bylo asi i pro vás klíčové, že nejdete na Nymburk hned ve čtvrtfinále, že?

Určitě to bylo dobře, i když bychom na něj pravděpodobně narazili v případě našeho postupu v dalším kole, aniž bych chtěl podceňovat Opavu (čtvrtfinálový soupeř Nymburka). Hlavně ale my musíme porazit Hradec, který je ve slušné formě, a bude to tak těžký zápas.

 

Ve vzájemných zápasech s vámi v této sezoně Hradec zaznemenal 29 a 21 ztrát. Bylo to způsobené vaší agresivní obranou?

Snažíme se bránit agresivněji, často po celém hřišti, a z toho chyby soupeřů pramení. Jak to ale platilo na Hradec, si bohužel nepamatuju, protože mám hrozně krátkou paměť. To spíš spoluhráč Ondra Sehnal je chodící statistická encyklopedie a pamatuje si všechny zápasy do puntíku. (směje se)

 

Hradec teď ale vykazuje zjevně lepší formu, navíc útočil i na elitní nadstavbovou skupinu v lize...

Těžko říct, zda je teď lepší. My se v přípravě na zápasy minulostí nezaobíráme, připravujeme se na aktuální formu soupeřů. Jistě v poháru, kde už jde o nějaký úspěch, kterého se dá dosáhnout během několika zápasů, ta motivace je vyšší, takže my určitě budeme ještě víc namotivovaní. To ale bude i Hradec. S běžným zápasem v sezoně to nejde úplně srovnávat.

 

Vy jste od ledna už bez důležitého guarda Patricka Samoury - jak se vám ho podařilo nahradit?

V první části sezony nás Patrick výborně držel hlavně v obraně, svou energií a pozitivním přístupem. A při zranění Ondry Sehnala v prosinci ukázal, že umí zahrát výborně i v útoku, kde podával vynikající výkony. Samozřejmě ale každý je nahraditelný. Navíc Ondra je zpátky v plné formě a vedle něj dostali prostor kluci, kteří nejsou kvalitou pozadu. Jsou schopní vystoupit „ze stínu“ a jsou hladoví ukázat, že na to mají. Marek Vyroubal s Marcelem Bátovským jsou asi ti hlavní adepti na Patrickovy minuty a k tomu i na nějaký bodový příspěvek.

 

Vy tedy ani nejste překvapený, jak se dočasná absence Sehnala a trvalý odchod Samoury povedlo zalátat?

Ani ne. Na ty změny se připravovalo dopředu, že po Patrickovi někdo bude muset převzít zodpovědnost.

 

Ovšem, že třeba Matěj Dáňa v sedmnácti v ligové premiéře tak zaválí proti Děčínu, to by přece čekal málokdo.

Zrovna mu to dobře vyšlo. Nechci to zlehčovat, ale měl to snazší v tom, že byl zaprvé dopředu neskautovatelný a hlavně v tom, že nás bylo málo. Věděl, že když něco zkazí, nemůže se nic stát, protože ho nebylo kým nahradit, takže z nějaké chyby nemusel být nervózní, což takto mladí kluci bývají. Popral se s tím výborně, dal důležité trojky, takže jen tak dál!

 

Když po odchodu Samoury a pivota Rikiče a ještě před příchodem Prolety hrozil i odchod Sehnala do Francie, nepolilo vás horko z toho, že se výborně rozjetá sezona může úplně pokazit?

Samozřejmě jsem o tom přemýšlel, protože by to byla škoda, a pokud by odešel i Ondra, bylo by to už těžké všechno nahradit, ale určitě bychom se s tím nějak vypořádali. Celé to navíc přišlo v situaci, kdy do týmu vnikl covid. Musela se tak řešit spousta věcí a nevěděli jsme, v jakém se vrátíme stavu. Ondra ale naštěstí v týmu zůstal a pak jsme přivedl Domagoje Proletu, kterého jsme znali z minulé sezony. A tu díru po Patrickovi jsme zacelili dalšími mladými. Navíc já věřím, že i kdyby odešel Ondra, také bychom to nějak zvládli.

 

Jak virus zasáhl vás osobně?

Já jsem byl snad ten první zasažený a asi jsem to k nám zanesl. (usmívá se) Momentálně se cítím dobře, bez následků. Jedině že po těch deseti dnech doma chyběla fyzička. Naštěstí i ostatní kluci se cítí dobře, nikdo neměl těžší průběh.

 

I na vás na závěr čeká tradiční úkol před FINAL 8 – oznámit, jakou výstřednost byste provedl v případě triumfu USK v poháru, k čemuž bylo loni tak blízko, a vlastně jen trojka Ondřeje Sehnala v samém závěru čtvrté čtvrtiny finále s Nymburkem chyběla k tomu, aby musel splnit svůj závazek a přeplavat Vltavu…

Já budu pokračovat v tradici a taky za titul dám tu Vltavu. Snad se to už letos vyplní.