Ptáčková před rozhodnou bitvou: Bude to o zkušených hráčkách
Trenérka basketbalových lvic Romana Ptáčková není zvyklá lakovat věci narůžovo, pokud si sama myslí, že růžové nejsou.
A proto i po poměrně přesvědčivé čtvrteční domácí výhře v evropské kvalifikaci nad Irskem zdůraznila směrem k osudové nedělní bitvě s Nizozemskem následující: „Počítám s maximální bojovností, ale musí tam být i kvalitativně opravdu maximální výkon. To, co jsme předvedly s Irskem, by podle mě na Nizozemky nestačilo.”
Česky před nedělní derniérou (18:00, vysílá ČT sport) kvalifikace vědí, že k postupu na 15. EuroBasket v řadě mohou i prohrát, a to rozdílem nejvýš pěti bodů. Avšak...
„O těch bodech před zápasem určitě nebudeme vůbec mluvit. Jdeme do toho jako do každého jiného utkání, že chceme zvítězit. Vím, že to bude nesmírně těžké. Jsou tam pod košem opravdu zkušené hráčky a my tady hodně postrádáme pivotku Julii Reisingerovou, která byla při zápase v Nizozemsku naprosto famózní a rozdílový hráč, takže tohle bude asi nejtěžší úkol ji společně nahradit,” vyzývá tým zkušená kormidelnice.
Byť ocenila čtvrteční výkony některých mladých lvic, tuší, že v neděli se bude muset opřít především o to nejzkušenější, co má k dispozici. „Bude to úplně jiný zápas než s Irskem. Nizozemsko je jiný tým a velmi zkušený. Vrací se jim do hry velmi zkušená euroligová rozehrávačka Cornelius, takže myslím, že tenhle zápas bude hlavně o zkušených hráčkách, co za sebou už něco mají,” soudí lodivodka českého týmu.
Tu možná trochu překvapil výkon irského soupeře ve včerejším úvodním utkání kvalifikačního okna. „Trochu jsme od Irek čekaly tvrdší hru, ale nakonec k ní úplně nedošlo, takže v tom nás neprověřily. Měly jsme to pod kontrolou, ale určitě byly úseky, kdy se nám hra moc nevedla, a spousta hráček tam má ještě rezervy. Vždycky jsme si ale pomohly kvalitní obranou po celém hřišti, z čehož jsme měly poměrně dost zisků a dostaly jsme se k několika jednoduchým košům. Ve druhém poločase už jsme se ale do zónové obrany začaly celkem trápit, a jak jsme nedaly prvních pár střel, další už hráčky přecházely a nebyla tam sebedůvěra.”
Jeden ze dvou nejvýraznějších výkonů proti Irsku sestrojila power forwardka Žabin Natálie Stoupalová, jíž k 16 bodům a 7 doskokům stačilo jen 16 minut. „S kolegy z realizačního týmu jsme si říkali, že jí možná tvrdá hra Irek nebude sedět, protože je konstitučně trošku slabší, ale má dobrou ruku a myslím, že měla dobrý pohyb po hřišti, takže tím pádem se dostala i k dobrým střelám,” ocenila Ptáčková.
„A mě asi ani nepřekvapila, protože ji z ligy velmi dobře znám, co jsou její výhody a nevýhody. Tím, že Irky nebyly tak tvrdé, „Naty” dostala víc prostoru a ona tou kvalitní hrou s dobrým pohybem vždycky k nějakým dobrým střeleckým pozicím dostane.”
To, proč právě Stoupalovou zařadila až do druhé vlny, vysvětlila následovně: „Bereme hráčky, jak se nám jevily na tréninku. Možná jeden z důvodů je, že jsme si říkali, že jí to při tvrdé hře nebude sedět. Dali jsme Veroniku Voráčkovou na podkošovou pozici 4 a myslím, že hrála velmi dobře. Hodila se na nám do toho stylu na Irky trochu víc.”
Podobně naskakovala jako střídající i třetí skórerka kvalitní španělské ligy Petra Holešínská, která nastřádala deset bodů. „Je skvělé, že se jí ve Španělsku takhle daří. Podle mě je to nad očekávání. Bude ale muset ještě přidat v obraně, tam si ne úplně stoprocentně plnila úkoly. Doufám, že příští utkání ještě přidá lepší obranu a ještě se jí tím může zadařit líp střelecky,” podotýká Ptáčková.
Je si vědoma, že v týmu má poměrně dost střelkyň, což ovšem má i svá úskalí. „I naše pivotky si rády vystřelí a moc se pak netlačí pod koš. To taky není vždycky dobře. Irky obecně zacpávají vymezené území, nechávají hodně volný střel a nám kolikrát nezbývalo něž zase dát pas ven a pokusit se o volnou střelu.”
Po 26bodovém ofenzivním festivalu v první čtvrtině, plném bleskurychlých protiútoků, i tohle zřídlo lvic postupně utichalo. A trenérka dobře věděla proč. „Ustalo to irskou zónou, protože my jsme do toho trošku zamrzly. I přesto, že jsme po týmu chtěli, aby dál bránil jako na začátku. Možná jsme i měly brzo fauly, ve třetí a čtvrté čtvrtině se začalo víc pískat a byly z toho trestné hody a nebyly z toho zisky. Samozřejmě protiútoky jsou o tom, jestli máte obranné doskoky a zisky.”
V hale na pražské Královce, kam se lvice vrátí i na nedělní rozhodný duel, se na Irsko sešla velmi kvalitní tisícihlavá kulisa, která překvapila i samotné hráčky. Mohla tak na nejmladší svěřenkyně Romany Ptáčkové dolehnout i nervozita?
„Trochu jsem ji tam viděla. Třeba (17letou) Dominiku Paurovou ale velmi dobře znám, hrála už v patnácti letech ŽBL a umí hrát tak, že odhodí jakýkoli respekt. Ale v tomhle utkání jsem ho tam trochu viděla, což je ovšem logické. Doufám, že každým dalším zápasem, možná ne hned, ale někdy v budoucnu, to už bude ještě o něčem jiném. Jestliže ale hráčka nastoupí v reprezentaci teď, v sedmnácti osmnácti letech, tak v ní určitě je velký potenciál,” dívá se i do budoucna trenérka lvic.