Příběh Milana "LAMINA" Fráni

Seriál basketbalových příběhů z regionů startujeme u Milana „LAMINA“ Fráni, bývalého skvělého basketbalisty a opora Sokola Brno I. Ten se v poválečných letech 20. století podílel na zisku čtyř mistrovských titulů a v roce 1947 byl v sestavě reprezentačního týmu, který na domácím evropském šampionátu vybojoval skvělé stříbro.

Fráňa byl skvěle kondičně i pohybově trénovaný, kromě basketbalu vynikal i v české házené. Byl silný v obraně a díky této přednosti i spolehlivosti se ocitl v elitní sestavě basketbalistů Sokola Brno I a rovněž v reprezentaci. V roli jedné z opor týmu se podílel v letech 1946-50 na čtyřech mistrovských titulech Sokola v řadě. Tím však jeho sportovní dráha skončila. V roce 1951 byl obviněný z účasti na činnosti skupiny zaměřené proti režimu a odsouzený k desetiletému vězení. Domů se vrátil díky amnestii v květnu 1960, nedočkal se rehabilitace, musel se smířit i s tím, že nemohl dokončit vysokoškolské vzdělání, a krutou tečkou za nešťastným životem byl v červnu 1970 v zaměstnání smrtelný pád ze střechy.

„Na jaře 1949 je národní tým na soustředění v Praze před odletem do Maďarska k přátelskému basketbalovému utkání. Bydlí v Tyršově domě a po tréningu tráví volno procházkami Prahou. Když se jeho spolubydlící vrátí na pokoj, je překvapen přítomností tří příslušníků StB (státní bezpečnost). Osobní věci jsou rozházeny po pokoji, estébáci hledají Lamina. Zatknou ho o něco později ve městě a bude trvat celých jedenáct let, než se spolu zase setkají. Milana Fráňu odvezou do vyšetřovací vazby. Je mu přiděleno číslo 1877, které ho pak “doprovází” po celých jedenáct let. Ironií je, že Lamin měřil 187 cm. Vyslýchají ho, je obviněn ze spiknutí proti republice a jejímu lidově – demokratickému zřízení v případu Radoslava Krčka. U Lamina má jít o přechovávání a distribuci protistátních letáků, což se obžalobě nepodařilo nikdy plně prokázat. Bylo v něm obviněno 163 osob a stal se součástí procesu proti Petru Křivkovi, který StB připravila proti národním socialistům pod krycím názvem Tábor. Hlavní obžalovaný Křivka byl důstojníkem Československé armády a vysokým funkcionářem národních socialistů. Začátkem německé okupace uprchl do Anglie a v Londýně pak dělal osobní stráž exilovému prezidentovi Edvardu Benešovi. Dalo by se s nadsázkou říci, že splňoval všechny podmínky pro komunistickou perzekuci. Petr Křivka je odsouzen v roce 1951 k trestu smrti oběšením, který byl i vykonán. Padaly vysoké tresty odnětí svobody, které měly mít i odstrašující účinek. Milan Fráňa odchází od soudu s desetiletým trestem a je převezen do věznice ve slovenském Leopoldově. Jeho advokát píše odvolání k Nejvyššímu soudu a žádá o zrušení rozsudku v celém rozsahu. Ten sice argumenty uznává, ovšem souhlasí pouze se snížením trestu z deseti na šest let. Lamin je po snížení trestu přesunut z Leopoldova do věznice v Chomutově a následně končí v Jáchymově na těžbě uranu,“ píše se v seminární práci, kterou vytvořila Fráňova vnučka Debora Kellovská.

„V práci propadl eternitovou střechou do tovární haly, což Jiřímu potvrdili očití svědci. Ze strany zaměstnavatele byly hrubě porušeny bezpečnostní předpisy, a proto se v protokolu, sepsaném Veřejnou bezpečností (policií) záměrně lhalo! Lamin prý uklouzl a spadl mimo budovu. V té době bylo navíc velmi složité ba nemožné do těchto písemností nahlížet. To se povedlo až o více než čtyřicet let později. Až více než dvacet let po své tragické smrti byl vězeň č. 1877 Milan Fráňa, díky změně politických poměrů, plně rehabilitován,“ dodává Kellovská svědectví, které má od svého strýce a syna Lamina – Jiřího Fráňi.

Proto se mu členové královopolského Sokola rozhodli při příležitosti stých narozenin vzdát hold a v loňském roce mu byl odhalen ve vstupním prostoru předsíně haly tělovýchovné jednoty Sokol Brno I v Kounicově ulici.Výtvarné řešení netradičního památníku navrhl královopolský rodák a zřejmě nejznámější český výtvarník žijící v USA Petr Sís, kterého s Fráňou pojí příbuzenské vazby. Realizace se ujal významný český sochař Petr Císařovský. Plastika představuje podstavu basketbalisty ve výskoku s míčem, kterého tisknou symboly komunistické diktatury srp a kladivo.

Vedle pamětního nápisu je na pomníčku umístěn také digitální QR kód a bluetooth vysílač, který kolemjdoucím umožňuje zobrazit si informace o životě Milana Fráni na chytrém telefonu, tabletu nebo počítači. Odhalení proběhlo kvůli covidové situaci v loňském roce bez větších oficialit, alespoň takto se zpožděním můžeme Laminovi vzdát hold.