Postup na svět je výborný, říká Pruša
V basketbalovém létě dosáhl se svým týmem z dosavadních pěti mládežnických šampionátů na druhý nejlepší výsledek. Trenér ženské osmnáctky a ligových vicemistryň Žabin Brno Viktor Pruša byl hlavním lodivodem týmu, který z řeckého Heraklionu dovezl konečné šesté místo, a tedy i podruhé v řadě postup na světový šampionát U19. „Konfrontace, která tam hráčky bude čekat, znamená další zápasy na té nejvyšší úrovni proti skvělým soupeřům a různým stylům. To cítím jako největší plus odehraného šampionátu,“ říká Pruša v rozhovoru.
Kapitánka Charlotte Velichová to označila v rozhovoru před turnajem jako jasný cíl a český celek jednu z pěti místenek na MS devatenáctiletých opravdu vybojoval (stříbrné medailistky ze Španělska jako pořadatelky MS postupovaly automaticky poz. redakce). Přesto vzadu v hlavě Prušu hlodá myšlenka, jestli tenhle tým neměl na medaili.
„Samozřejmě, pokud si vše budeme analyzovat, byla tam velká šance dostat se i mezi nejlepší čtyři celky. Někde vzadu vás ta myšlenka bude ještě chvíli hryzat. Ale šesté místo je vzhledem k postupu na mistrovství světa výborné. A především to, jak se hráčky herně prezentovaly a jak působily jako tým, je pro mě ještě nad všechna umístění. Byl bych ale hodně opatrný s větami o zapojení do špičky. To je na další téma, co nám k tomu ještě chybí a nechybí,“ vysvětluje Pruša.
Přitom šampionát pro český tým neprobíhal ani zdaleka hladce. Po úvodním slušném výkonu a výhře nad Belgií přišel ztracený zápas s Řeckem v poslední čtvrtině a pak nepovedený duel s Lotyškami, který Češky odsunul až na třetí místo v základní skupině.
„Zápas s Řeckem jsme si prohráli v poslední čtvrtině, kdy jsme naprosto vypadli z role. Po něm mi nebylo úplně dobře. Nebyli jsme odolní vůči prostředí, ve kterém jsme hráli. Bylo opravdu bouřlivé, na mládežnický basketbal nebývalá návštěva. Hráčky se z toho v závěru psychicky trochu složily. Napadá vás, jak se dá prohrát utkání, ve kterém tak dlouho vedete. A v posledních pěti minutách dáte pět bodů... Ale tohle je přesně zkušenost, kterou hráčky potřebují na takové akci poznat, tu nijak nenacvičíte. Proti Lotyšsku to pak byl zápas blbec. Měli jsme o třicet pozic více než soupeř, hodně útočných doskoků, ale naprosto bídné procento za dva i za tři body. Sami jsme se srazili. Ale byl jsem i tak přesvědčený, že hra, kterou jsme předváděli, je v pořádku. Ve všech třech zápasech jsme byli lepší, než soupeř, přesto měli na kontě jedinou výhru. Nebylo to komfortní, ale stále jsem viděl, jak tým drží pospolu, je bojovný a energický. Věřil jsem,“ zamyslí se Pruša.
Lvice se ukázaly jako mentálně silný tým, když v důležitém osmifinále přehrály jasně Turecko a po prohře ve čtvrtfinále zdolaly Polky v přímém souboji o postup na světový šampionát.
„Mám radost, že nějaké načasování formy tam bylo. Tým hrál lépe a lépe, potvrdil velký potenciál. Tyto dvě výhry pro nás byly zásadní a stěžejní vzhledem k postupu na mistrovství světa. Ale myslím, že náš nejlepší výkon přišel proti tomu nejsilnějšímu soupeři,“ vrací se trenér v myšlenkách k utkání, které Češkám může hlodat v hlavách. Ve čtvrtfinále proti pozdějším vítězkám z Litvy odehrál český tým skvělé utkání, a ještě necelé dvě minuty před koncem prohrával jen o bod. Koncovka ale patřila soupeřkám.
„Tým hrál nadstandard. Ukázal obrovskou vnitřní energii. Že to nevyšlo, to je skládanka více momentů. Konec třetí čtvrtiny, kdy jsme s klaksonem inkasovali trojku na vyrovnání, přestože jsme chvíli předtím byli plus pět bodů. V závěrečné čtvrtině jsme pak udělali dílčí chyby v obraně. Navíc v momentech, v nichž jsme soupeřky ze skautingu měli načtené a do té doby hráčky řešily situace dobře. Zásadní momenty vidím dva. Faul v poslední minutě při nájezdu, který byl trochu zbytečný. A pak 32 vteřin před koncem utkání, kdy jsme ubránili skoro celý útok soupeřek. Ztráceli jsme v tu chvíli jediný bod. Kdybychom získali míč, věřím, že bychom ve zbývajícím čase ještě zabojovali o výhru. Bohužel, špatně jsme dorotovali na straně a inkasovali trojku. Ale to jsou kdyby. V obraně jsme udělali více chyb, než je zdrávo, a to takový soupeř trestá,“ vysvětluje příčiny porážky Pruša.
Zkušený kouč jen málokdy v rozhovorech vyzdvihuje individuality, jeho hlavní motto je týmová práce a podle očekávání reagoval i na otázku ohledně vyzdvihnutí některých z opor.
„My jsme ve statistikách šampionátu byli druzí nejlepší v počtu asistencí ze všech týmů. To je jeden z klíčových aspektů naší hry, de facto každý na hřišti mohl být bodový. Kromě toho, že šlo o vysoce týmový výkon, byly holky celkem s nejvyšším počtem nastřílených bodů na zápas, nejlepším v útočném doskakování a třetím v ziscích. Což jsou faktory, které definovaly jejich styl hry. Samy na to byly hodně pyšné. Ano, v týmu figurují opory, okolo kterých se to točilo, ale všechny hráčky přijaly kolektivní mentalitu. To je důvod, proč nikoho konkrétně nebudu jmenovat,“ usměje se.
S kategorií U18 si po úspěšném šampionátu nemohli členové realizačního týmu ani přiťuknout šampaňským, trenér ale považuje ukončený turnaj jen za další krok v postupné společné cestě.
„Šampaňským jsme si nepřiťukli. I proto, že v týmu je stále hodně hráček nezletilých. (úsměv) Holky spolu určitě chvíli pobyly a užily si postup na svět. Já to mám tak, že když skončí velký turnaj, končí práce s týmem. Tady je to jinak, nemám co ukončovat. Doufám v to, že v tomto složení budeme pokračovat a přípravu budeme směřovat na mistrovství světa příští rok. Proto nic neuzavírám, máme před sebou další cíle,“ uzavírá Pruša.