Pokud by byl poslední, nemáme se zač stydět

Na to, jak zdravotně rozbitý tým v určitých fázích léta byl, se zdálo až nereálné, co dnes bylo k vidění v posledním osmifinále EuroBasketu v berlínské aréně. 

Lvi skvělým všestranným představením tlačili ke zdi favorizované Řeky a ještě šest minut před poslední sirénou byli zpět o pouhé dva body. Nakonec však padli o šest a s turnajem se tak loučí. Loučí se ale po top výkonu tohoto léta, kterému k dokonalému vyústění nechybělo zase tak mnoho.

„Asi to byl náš nejlepší zápas, taky jsme měli nejlepšího soupeře za celé léto. Byli jsme konečně v nějaké normální sestavě, nemuseli jsme to lepit, kudy jsme chodili, a bylo to vidět. Turnaj měl hodně vzestupnou tendenci. Začali jsme špatně po všech těch věcech, co se kolem týmu v letní přípravě děly. Nakonec jsme to ale zakončili dobrým zápasem. Pokud by to měl být poslední zápas téhle party na velkém turnaji, tak se nemáme za co stydět,” pravil kapitán Vojtěch Hruban, který se 17 body za 28 minut zařadil hned za 21bodového top skórera lvů Jana Veselého.

Vojto, nebude ve vás hlodat to, že tým měl na víc, kdyby mu před turnajem nepadalo pod nohy tolik překážek?
Tak to prostě je. Člověk s tím nic neudělá. Těch věcí okolo bylo strašně moc, zranění, virózy. V jednu chvíli jsme trénovali v sedmi osmi lidech a na té přípravě a vstupu do turnaje to bylo hrozně znát. I prohry v kvalifikaci o mistrovství světa nepřidaly a najednou se šlo do turnaje v mentálně nedobrém rozpoložení. Díky Bohu jsme se dokázali sebrat, postoupit ze skupiny a nakonec odehrát i velice slušný zápas v osmifinále, kdy jsme měli šanci vyhrát proti TOP 3 týmu Evropy. Ukázalo se, že jsme na turnaji měli na víc, ale tak to někdy chodí.

Co se stalo ve 4. čtvrtině, kde se zápas ztratil?
Řekové začali hrát obrovsky fyzicky, byla tam najednou spousta rukou, zatažení, těžkých soubojů. Oni jsou samozřejmě fyzičtější a my jsme se s tím ne úplně dobře srovnali. Na druhé straně tam trefili i pár trojek, což jim celý zápas moc nevycházelo. My jsme byli zalezlí v „bedně” tak, jak proti Řecku musíte, ale pak přišli nějací hráči z lavičky, trefili dvě trojky, někdo se přidal a ten zápas nám trošku ujel. Ale myslím, že ještě nějaké tři čtyři minuty do konce to bylo úplně vyrovnané. Řekové byli ti nervóznější, pak ale trefil Giannis Antetokounmpo nějaké trojky a věděli jsme, že je konec.

Cítili jste, že Řekové jsou hratelní?
Bylo důležité, že jsme na začátku dotáhli to 10bodové manko, pak jsme vedli skoro celý zápas a byla na nich vidět nervozita. Že možná mají v hlavách, že jsme je nedávno porazili. Oni byli favoriti a byli ten nervóznější tým. Pak bohužel vytáhli ty dva hráče z lavičky, kteří se dokázali trefit z dálky. Ve chvíli, kdy byli hodně dole, tak tihle borci zápas změnili a spolu s jejich lepší obranou i otočili. Tam se utkání zlomilo, bylo to moc upracované na to, abychom s nimi ještě dokázali něco obracet.

Co fungovalo tři čtvrtě zápasu, že jste vedli?
Řecko nemělo jediný jednoduchý koš, muselo na všechno pracovat. Měli jsme strategii, jak zastavit Giannise, koho nechat střílet. U koho je nejmenší procento, že se trefí. Byli jsme zalezlí v „bedně”, nechtěli jsme presovat nebo hru nějak zásadně zrychlovat. To se dařilo. Hráli pořád do plných, hlídali jsme si obranný doskok, který nám jak takž vycházel. Samozřejmě mají velké hráče, takže to bylo těžší, ale dokázali jsme se jim vyrovnat v agresivitě až do nějaké půlky čtvrté čtvrtky, kdy se opravdu hodně přitvrdilo. Tam pak i v jednu chvíli, přestože to bylo opravdu docela ragby, to bylo na fauly 0-6. Tak to prostě někdy je, když jeden tým hraje agresivněji, tak druhý sbírá fauly. Ale na to se nemůžeme vymlouvat, Řekové byli na konci lepší.

Jak jste vnímal metr rozhodčích?
Tam byl trochu problém, že metr nebyl celý zápas stejný, to je jediné. Pískalo se normálně a pak najednou Řekové hodně přitvrdili, v každém nájezdu tam bylo nějaké zatažení za ruku, nějaká sekera a najednou se to nepískalo. My jsme z toho měli tři ztráty a naše ztráty na druhé straně vyústily skoro vždycky ve dva body pro soupeře. Tam řecký náskok narostl, ale měli bychom si s tím poradit líp.

Čím jste zvládli zastavit Giannise, když měl do půle 4 body a minus 7 při pobytu ve hře?
V prvním poločase to vycházelo super, ve druhém mohlo být jasné, že se prosadí, je to jeden z nejlepších hráčů na světě, ne-li nejlepší. Myslím, že neodehrál dobrý zápas a nakonec měl 27 bodů. Udělali jsme pár chyb, párkrát se měl zastavit faulem protiútok, ale je to těžké s tím, jak se na tomto turnaji pískají nesportovní fauly. Faulovat rozběhnutého Giannise, aby to nebyl nesportovní faul, je v podstatě nemožné.

Zóna ve druhé půlce byla v původním plánu?
Byl to pokus něco změnit, protože tam naše osobka trochu hořela, tak jsme chtěli něco změnit, aby se tempo hry rozbilo. Pak přišli řečtí hráči, kteří se trefili z dálky, a tu strategii jsme mohli hodit do koše.

Útočení do řeckého kotle ve druhé půli vám nevadilo?
To jsem ani nevnímal, atmosféra nebyla zase tak hlasitá. Řekové řvali jako vždycky, ale nemyslím, že tam byl nějaký problém.

Jaká je budoucnost téhle reprezentační sestavy?
Je teď hrozně brzo o tom mluvit. Ale samozřejmě je pravda, že z toho jádra, které hraje spolu dlouho, už nikomu není pětadvacet. Čas se nezastaví. Je dost možné, že to byl úplně poslední zápas téhle party na velkém turnaji. Jestli jo, tak se nemáme za co stydět. Pokud jde o mě, zatím je to otevřené. Počítám s tím, že přijedu na další okna kvalifikace o mistrovství světa a pak se uvidí.