Od japonského basketbalu se máme co učit, říká Loibl

Na další zahraniční zkušenost se vydali hráči CZ ACADEMY, kteří na začátku února strávili týden v japonském hlavním městě Tokiu, kde odehráli během dvou dnů celkem čtyři zápasy s japonskými a korejskými programy U16 a U18 v rámci středoškolských týmů.

Součástí turnaje byla také Elite coaches clinic, které se zúčastnili i čeští trenéři a prostřednictvím workshopů a klinik pod vedením šéfa reprezentačních mužských mládežnických výběrů Torstena Loibla. Čeští trenéři Robert Landa, Michaela Drtilová, Jan Dvořáček a Martin Vyroubal pracovali společně s vrcholovými trenéry japonské federace.

„Náš trip do Tokya byl spojen s trenérským seminářem, za který byl zodpovědný Torsten Loibl a japonská basketbalová federace. Vše probíhalo podle regulí a nároků na studium trenérské licence FIBA. Spolu s týmem cestovali další čtyři čeští trenéři a sportovní ředitel české basketbalové federace, Michal Ježdík. Který byl také jedním z lektorů na semináři. S trenéry jsme se účastnili výborných přednášek a workshopů přímo na palubovce. Všechny přednášky i tréninky byly prezentovány v angličtině, což byla další skvělá zkušenost pro všechny strany. Chtěl bych poděkovat české basketbalové federaci a Torstenu Loiblovi za zprostředkování této skvělé zkušenosti,“ řekl k trenérskému semináři trenér akademie Lukáš Pivoda.

Do Japonska odcestovalo pod vedením kouče Pivody jedenáct hráčů ročníku 2008 a jeden hráč ročníku 2007. Konkrétní sestava byla Kryštof Brezík, Jan Broda, Martin Procházka, Jakub Žalud, Patrik Wanke, Nathan Daniel Messele, Michael Prokýšek, Lukáš Poulíček, Lukáš Sadovský, Ondřej Pospíchal, Dan Holický a Václav Nosek.

„Pracoval jsem 11 let pro Japonskou basketbalovou asociaci. Moje rozloučení po olympijských hrách v roce 2021 bylo smutným okamžikem pro obě strany. Od té doby jsem ale s JBA zůstal v kontaktu a vztahy jsou stále výborné. Touto akcí, The B.League Challenge Cup, jsem jen navázal na to, co začalo už dávno, když japonské týmy hrály proti týmům z Česka. Pro obě strany to vždy byla výborná příležitost ke zlepšení,“ okomentoval dohodu mezi japonskou a českou stranou Torsten Loibl.

„Hráli jsme v Yoyogi Areně - jednom z nejtradičnějších míst Japonska. Yoyogi byla arénou a tváří olympijských her v Tokiu v roce 1964. Náš tým bydlel v centru Tokia ve čtvrti Šibuja, která je známá nejrušnějšími pouličními křižovatkami světa. Měli jsme také možnost trénovat v japonském Národním tréninkovém centru, místě, kde mají povolení trénovat pouze olympijští sportovci,“ popisuje zázemí cesty Loibl.

I díky tomu, že je jedenapadesátiletý německý kouč součástí českého basketbalu, dá se očekávat, že spolupráce s východním stylem basketbalu v čele s tím japonským bude pokračovat.

„Japonsko je v posledních letech nejúspěšnější basketbalovou zemí v Asii, ale také jednou z vycházejících hvězd světového basketbalu. Japonský ženský národní tým získal stříbrnou medaili na olympijských hrách v Tokiu a oba týmy, ženský i mužský, se kvalifikovaly na olympijské hry v Paříži. Samotné Japonsko skončilo na 3. místě v pořadí olympijských medailí. Na Dálném východě se máme stále co učit. Přeji ČBF a JBA, aby i v budoucnu pokračovaly ve svých výměnných aktivitách a vzájemně se podporovaly při dalším stoupání na vrchol mezinárodního špičkového basketbalu,“ věří v další podobné turnaje i v obráceném sledu nebo v ženských kategoriích Loibl.

Výběr CZ ACADEMY ve dvou utkáních v rámci turnaje zapsal dvě výhry v základní skupině, a to 92:55 proti Susanoo Shimane Magic a 92:75 proti Nagoya Diamond Dolphins.  Tyto dvě výhry znamenaly postup z prvního místa a duel s Rizing Zephyr Fukuoka, který CZ ACADEMY přehrála 77:56 a prohra přišla až ve finále, kdy si Nagoya Diamond Dolphins vybojovali odvetné vítězství 83:70.

Statistiky a streamy zápasů najdete zde.

„Hrálo se podle japonského standardu. Čtyři utkání ve dvou dnech. Před turnajem nám bylo jasné, že tento hrací systém pro nás bude velkou výzvou a zkušeností. Pro hráče i pro trenéry. Utkaní byla hraná rychle za sebou. Bylo potřeba co nejrychleji zregenerovat. Fyzicky i mentálně. Troufám si tvrdit, že jsme si s touto skutečností dokázali v prvních třech utkáních poradit. Ve finále nám došly zejména mentální síly. Postrádali jsme soustředěnost a schopnost vymáčknout ze sebe poslední zbytky energie. To se nám ovšem povedlo dva dny po skončení turnaje. V přátelském utkání proti týmu U18. V neúplné sestavě ukázali hráči velké srdce a bojovnost. Starším soupeřům vzdorovali až do posledních vteřin. Hráči čelili tempu a intenzitě na kterou nejsou zvyklí. Na rychlou hru se dokázali adaptovat již v prvním střetnutí. K tomu byli schopni využívat svou výšku i kilogramy. Hlavně na útočné polovině. Největší limit byl bohužel tradičně vysoký počet ztrát. Ten byl zapříčiněn agresivní obranou od všech japonských soupeřů. I přesto bych chtěl smeknout před všemi hráči i členy realizačního týmu. Odvedli skvělou práci a v průběhu turnaje se zlepšovali. Což je u našich cest za zahraničními zkušenostmi naše priorita!“ okomentoval zápasovou část výjezdu trenér akademie Lukáš Pivoda.