Někdy máte den blbec. Řízlo nám to do sebevědomí

Mohl to pro něj být naprosto speciální zápas. Chlapík, který byl historickým top skórerem Ligy mistrů, se nedělním duelem v Haagu stal hráčem s největším počtem startů za český národní tým s cifrou 79, jíž překonal někdejšího spoluhráče Jiřího Welsche. Jenže tohle zásadní číslo nebude mít kapitán Vojtěch Hruban spojené s vítěznou a postupovou radostí.

Lvi v Nizozemsku nedokázali doručit očekávanou výhru, s bilancí 2-2 jsou na tom stejně jako Britové, kteří v aktuálním okně doma o bod složili Řeky, Nizozemsko je po první výhře na bilanci 1-3 a vedoucí Řecko to má 3-1. O třech postupujících na EuroBasket se tak rozhodne až v únorovém posledním okně, kdy Češi hostí Řecko a zamíří do Británie.

Vojto, místo očekávané oslavy vstřebáváte zklamání, jak to koušete?
Je to tak. Bohužel zápas nám strašlivě nevyšel, začali jsme absolutně příšerně. V podstatě neomluvitelně. Takticky jsme nezvládli jednu situaci, díky které se Nizozemci chytili. A než jsme se zvládli zklidnit, tak to bylo o dvanáct. Nebyli jsme schopní trefit nic z dálky, ani si pomoct nějakým jednoduchým košem. Pak už se taková ztráta stahuje strašně těžko. Dali jsme do toho strašně moc energie, nějak jsme se dokázali vrátit, ale dohánět to takhle na konec je už hrozně složité.

Měli jste i smůlu?
Někdy máte den blbec. Jak jsme začali špatně, tak nám to řízlo do sebevědomí. Nedokázali jsme nic vyřešit jednoduše a zbytečně jsme se cpali do věcí, které nám nejsou úplně vlastní. Bylo to upracované, ubojované. Takhle se stáhnout patnáct bodů nedá.

Budete teď muset zabojovat i v únoru...
Tak to někdy chodí, v posledním okně ještě bude o co hrát. Budou to zajímavé zápasy a doufám, že se sejdeme v dobré sestavě a o postupu se rozhodne hned v prvním hracím dnu. Buď vyhrajeme my v Británii, což samozřejmě chceme, nebo Nizozemci prohrají s Řeckem a bude taky hotovo. Naše pozice není úplně špatná. Chtěli jsme slavit už teď, ale někdy je prostě basketbal takhle nastavený.

Nizozemci měli v první půli až příliš útočných doskoků, že?
Určitě. Strašně moc to záviselo na tom, že jsme situace řešili úplně špatně. Strašně moc jsme rotovali, nedokázali jsme překonat clony, všude jsme byli o krok později. A najednou rozehrávač bránil pivota. Navíc obroučky byly hodně tvrdé, takže balony létaly daleko. V tu chvíli jste náchylní k tomu, aby soupeř měl doskoky. Ale práci jsme měli odvést lepší.

Podcenili jste soupeře, kterému jste v Pardubicích nasypali skoro stovku?
Možná. Ale spíš jsme šli do zápasu stejně jako v Pardubicích, zatímco oni byli tentokrát daleko lepší. V prvních pěti minutách opravdu hráli mnohem líp, než co jsme viděli minule za celý zápas. Asi nás to trochu překvapilo, měli jsme zareagovat lépe a rychleji. Než jsme dokázali najít aspoň nějaký rytmus, prohrávali jsme už o patnáct. Pokud zahodíte dvanáct trestných hodů a nedáte nic z dálky, tak se rozdíl stahuje strašně špatně.

Přecházeli jste pak i střelecké pozice?
Jak jsme se nikdo nebyli schopní trefit, tak jsme se snažili hledat ideální střelu, ale ne vždycky to funguje. Je to taková dvousečná zbraň. Kolikrát už pak tu palebnou pozici i přejdete, byla to taková křeč. V posledních třech minutách nám tam něco padlo, to už byl takový vabank, ale bylo pozdě. Aspoň jsme tím zachránili vzájemný zápas, což je fajn, ale bohužel. Špatný začátek a střelecká marnost, už to nešlo.

Jak se vám zamlouvala hala v Haagu?
Hala je moc pěkná, fanoušci fandili, atmosféra super. Hrálo se nám tu ale na prd, výkon opravdu nebyl dobrý. Začátek byl špatný, pak už byla obrana dobrá, ale tentokrát nás zklamal útok.

V závěru jste ani nestříleli pořádně za tři...
Spíš jsme se k tomu ani nedostali. Soupeř čeká, že budete střílet za tři, tak vezmete, co je. Bohužel já jsem v koncovce při střele z rohu přešlápl přes oblouk, mrzí mě, že to nebyla trojka. Pak jsme se snažili nějakou trojku najít, ale jejich trenér to dobře vyhodnotil, poslal tam čtyři hráče, všechno přebírali. A my ještě nechtěli jít do nějaké bláznivé střely, protože byl stále relativně čas.

Autor: CZ BASKETBALL
Reklama
Pistalka