Národní rozehru šéfuje Brno. S Bálintem v čele

Při timeoutech vedených v angličtině si ještě u starších kolegů musí někdy ověřit, co se bude hrát. To mu ale ani v nejmenším nezabránilo v tom, aby překvapivě dobře obstál ve své první větší roli v dresu dospělé reprezentace. A navíc na své aktuálně sekundární pozici rozehrávače!

Teprve před pár dny dvacetiletý guard Richard Bálint tak naplno využívá šanci, již mu aktuální reprezentační situace poskytla. A jak je u kouče Ronena Ginzburga tradicí, ani v případě tohoto rodáka z Bratislavy se to neobešlo bez bonusového překvapení. Když totiž sami hráči i kolegové z realizačního týmu očekávali, že za Viktorem Půlpánem bude role zálohy svěřena standardnímu rozehrávači Vyroubalovi či na této pozici už otestovaným veteránům Kyzlinkovi a Hrubanovi, sáhl izraelský stratég znovu po originálním řešení - Richardu Bálintovi, jejž průběh pátečního utkání světové kvalifikace s Černou Horou vynesl dokonce do role jedničky na dirigentském postu.

Zápas tak končil na 25 minutách, což byl čtvrtý nejdelší čas týmu. „Tohle pro mě bylo velké překvapení. Když jsem střídal „Půlpyho” (Půlpána) asi tři minuty před koncem první čtvrtiny a na hřišti jsem zůstal asi do půlky druhé, tak jsem si říkal „tyjo, to už je dost”. Byl jsem už celkem zahlcený, takový prostor jsem vůbec nečekal. V jednu chvíli jsem si už musel říct i o střídání, protože jsem měl celkem dost,” přiznal pro něj příjemné starosti Bálint.

I on poznal, že když se pod Ronenem Ginzburgem povede první vstup v utkání, bez ohledu na věk či zkušenosti hráče pak může u pasu přistát i velká porce minut. „Asi jsem ten začátek neměl úplně špatný, soupeř nám tam nějak neutekl ve skore a většinou se vše od prvního vstupu v zápase odvíjí dál. Snažil jsem se tam hlavně dobře bránit, abysme nedostávali snadné body, vycházelo to a v útoku to pak přišlo samo,” pochvaluje si.

Na úlohu rozehrávače od začátku přípravy v pátém kvalifikačním okně byl i nebyl chystán. „Dva tréninky před zápasem se mě „Luke” Pivoda zeptal, jak často bývám v Brně na rozehře. Já tam před nedávným návratem Petra Křivánka po „Půlpym” docela chodil, takže za mě to bylo v pohodě. I když jsem ale během tréninků národního týmu v jedné pětce na rozehře byl, pořád se z toho nedalo jistě poznat, že bych pak měl být na pozici 1 celý zápas. Přesto jsem s rozehrávkou nějak počítal,” přiznává Bálint, který pod Ginzburgovým asistentem Lukášem Pivodou zastával pozici playmakera loni v létě na mezinárodním challengeru v Brně i letos v létě na A-divizním mistrovství Evropy U20.

K tomu byl rozehrávačem po celé období v mládeži a také na konci minulé ligové sezony po zranění kolegy Půlpána v týmu Brna, což obnášelo i líté boje v play-off, v němž pomohl svůj celek dovést k historickému bronzu.

Tentokrát byl ovšem ve hře klíčový zápas o udržení nadějí na postup na světový šampionát a pozice, kterou ještě před pár dny 19letý teenager u dospělých lvů dosud nezastával. „Ze začátku jsem z toho určitě měl respekt, ale jak se člověk dostane do zápasu, je to pak v klidu,” ubezpečil.

Jeho hlavním úkolem bylo dobře bránit a v útoku nemít ztráty. To splnil na jedničku, když za 25 minut při 3 asistencích nepřišel ani o jeden míč, navíc byl spolu s forwardem Křížem z vytíženějších borců nejlepší v plus/minus při pobytu na hřišti (oba plus 2). K tomu stihl i tři body, čtyři doskoky a jeden zisk. „Po zápase jsem se nejdřív koukal na asistence a pak na plus minus,” odhaluje Bálint, na čem mu záleželo nejvíc.

Svým nečekaně platným výkonem umožnil koučovi nehýbat příliš sestavou a ponechat důležitá křídla Hrubana s Kyzlinkem na jejich obvyklých postech. „Oba hráli velké minuty a bylo by pro ně vše ještě těžší, pokud by vyváželi míč a hlásili akce. Tohle jim tak ulehčilo hru,” podotýká Bálint, jejž z publika, usazen blízko za českou střídačkou, sledoval i otec Peter, sám velezkušený ligový kouč.

„Po zápase jsme spolu chvíli mluvili a asi byl rád, že to v mém podání nebylo jako s Bulharskem v únoru, kde jsem neměl tak dobrý vstup. S Černou Horou už jsem do toho dal větší energii i sebevědomí,” těší mladého lva.

Vzhledem k tomu, že v aktuálním okně zatím pokrývá rozehrávku v tandemu s Viktorem Půlpánem (s Černou Horou 1 asistence za 15 minut), mají ji tak v ruce výhradně zástupci Brna. „Já původně spíš čekal, že budeme ve hře spolu, se mnou na křídle. To, že se budeme střídat, mě tak překvapilo,” přiznává Bálint.

Při působení pod koučem Ginzburgem musí být také připraven na vodopád anglických povelů, které se v hlučné atmosféře duelů mohou i tu a tam ztratit. „Když si mě trenér zavolá uprostřed hry, tak mu stíhám rozumět, jen někdy při timeoutech je to těžší. To se pak musím kluků radši přeptat, co se bude hrát,” říká univerzální guard.

Po pondělním kvalifikačním duelu v maďarském Szombathely se vrátí zpět do svého Brna, kde už bude zase především na svém křídle. „V lize se teď na rozehru dostanu, jedině když by „Půlpy” byl ve faulech nebo nemohl hrát „Křivy” (Křivánek). A občas zastane rozehru i Saša Mišula. Když jsem ve hře s ním, tak se na míči střídáme, záleží, jaká to je zrovna akce,” vysvětluje listopadové reprezentační překvapení.