Mobilita a stabilita - využití v tréninkové praxi

Lidské tělo je složitý organismus. Na jeho chodu se podílí mnoho systémů, vzájemně na sebe působících. Při práci se sportovci je dobré vycházet ze základních poznatků z jedné jeho části, podpůrně pohybového aparátu. 

Dnes již víme, že určité pohyby s sebou nesou jisté riziko zranění, či většího opotřebení a jiné nikoliv. Je třeba si uvědomit, že kromě vnitřního prostředí na tělo působí také různorodé vnější síly. Jsou to především síly gravitační a smykové.

Pokud se podíváte na svou posturu a uvědomíte si přibližný tvar jednotlivých kostí a kloubů, dokážete si jistě uvědomit, jestli se nacházíte tzv. v osovém zatížení. Osové zatížení je stav, kdy jsou jednotlivé segmenty v jedné rovině nad sebou. V této situaci nemusí svalově vazivový aparát vyvíjet takové úsilí k tomu, aby např. ve stoji byla zajištěna napřímená poloha a došlo tak k rovnoměrnému zatížení pohybového aparátu.


Obr. č. 1. A - rovnoměrné osové zatížení, B - mírně nerovnoměrné osové zatížení, C - velmi nerovnoměrné osové zatížení

Další důležitý pojem, který bychom měli znát, pokud se chceme pohybovat správně, efektivně a bez bolesti je kloubní centrace. Je to stav, kdy se kloubní hlavice nachází v co největším kontaktu s kloubním pouzdrem, a umožňuje tak efektivní přenos sil na další segmenty. Centrovaný kloub se může nacházet v jakékoliv fyziologickém rozsahu a současně může být centrovaný, jinými slovy to neznamená, že centrovaný kloub je pouze ve stoji, či jiné statické pozici. Tento stav lehce poznáme tak, že svaly okolo kloubu jsou v mírném tonu a jejich napětí je vyvážené. 

Pohyb v decentrované pozici v delším časovém horizontu s sebou nese téměř vždy vznik patologických stavů na podpůrně pohybovém aparátu. Prof. Pavel Kolář tento jev často přirovnává k analogii kapek padajících na beton. Pokud jich spadne pár, nic se nestane, ale pokud je tento stav dlouhodobý, i beton praskne. Podobně tomu je i s pohybem. Proto při volbě cviků vycházíme z aktuálních dispozic našich svěřenců.

Měli bychom si uvědomit, že kromě znalosti obecné biomechaniky, musíme vzít v potaz i to, že každý člověk je svým rozsahem a kloubním tvarem unikátní. I přes tento fakt, jsou v lidském těle klouby, které jsou svým tvarem a funkcí určeny spíše k volném rozsahu, zatímco jiné jsou spíše určeny k tomu, aby byly pevné a stabilní. Proto pro usnadnění práce využíváme tzv. “Joint by joint approach” Garyho Cooka a Michaela Boyla, tedy přístup, ve kterém se zohledňuje struktura a funkce jednotlivých kloubů.

V situaci, kdy jeden kloub, fyziologicky určený k tomu, aby byl mobilní, mobilní není, začne tělo kompenzovat při daném pohybu jinými částmi, ne k tomuto určenými. V praxi tyto stavy mohou vyústit v přetížením určitých oblastí, často ve spojení s chronickou bolestí, či úrazovými stavy. Proto podle metodologie ComplexCore, volíme korektivní cviky, které respektují rozsah a kvalitu pohybu. Pojďme si přenést tento přístup kloub po kloubu.

Celý článek

Autor: CZ BASKETBALL
Reklama
Detail článku - Kooperativa