Kolínský snajpr Vocetka: Černí koně? To už pro nás neplatí

Až v pátek týmový autobus přirazí k pardubické hale Dašická, bude se snažit vyskočit z něj jako první, aby byl v čele týmu i při vstupu do šatny. Zvlášť na domácích zápasech tenhle rituál dodržuje pravidelně, už proto, že je z rodu dochvilných. A na největším turnaji kolínských dějin to nebude jiné. Křídelník Geosanu Michal Vocetka i celý klub cítí, že před ním stojí šance na dosud největší úspěch. Už proto, že všechny ostatní účastníky pohárového Hyundai Final 4 v letošní sezoně Medvědi porazili. A pardubickou Beksu, soupeře pro páteční semifinále (od 20:00), složili dokonce ve dvou posledních měřeních sil.

 

„Doufám, že bychom mohli být černým koněm Final 4. Na druhou stranu, poslední dobou jsme se hodně zvedli a asi už to na pozici černého koně vyloženě není. Bude to vyrovnané a vyhrát může kdokoli,“ přemýšlí basketbalista nad obsazením podniku, jehož první semifinálovou dvojici tvoří Děčín s Opavou.

 

Medvědi nemohou jít na Beksu v lepším čase – před Vánocemi ji v nízkobodovém souboji porazili právě na Dašické, a minulý týden ji vyřídili obratem snů – ač ještě v polovině třetí čtvrtky ztráceli 42-58, díky trojkové bilanci 14/11 v posledních 14 minutách triumfovali 97-89!

 

„Návod ale na Pardubice díky tomu nemáme, oba zápasy byly absolutně jiné. U nich se hrálo o každý bod, na velmi nízké skóre. Doma to zase po poločase vypadalo na ručník z naší strany. Jenže se to otočilo o 180 stupňů, měli jsme hodně velké štěstí na spoustu úspěšných střel a v euforii a laufu jsme to pak už dokázali vyhrát,“ těší 28letého forwarda.

 

Ani trochu jej pak nezaskočí otázka, zda už podobnou trojkovou smršť a obrat jako s Beksou zažil. „V minulé sezoně nás porazil Jindřichův Hradec, i když jsme nad ním doma ještě na začátku poslední čtvrtiny vedli o 23. Nevím, jestli k tomu došlo trojkami soupeře, ale podobné to bylo,“ vzpomene na čtvrtinu ztracenou 13-38 po čtyřech trojkách Lions, na jejichž obratu snů se podílel i Lamb Autrey, který proti Medvědům stál v dresu soupeře i minulou středu.

 

A opět se chtěl na domácí celek vytáhnout. 20 bodů mu vysázel už do poločasu. Ale potom jako když utne – nepřidal ani jediný. „V první půlce si z nás dělal „dobrý den“, nebyli jsme schopní ho zastavit. Pak jsme ale změnili obranu, kde nemohl využívat clony na míč, a už se do zakončení tolik nedostával,“ popisuje Vocetka zónovou variantu, s níž americký najížděč může počítat i v pátek.

 

Kolín má i jednu velkou zbraň do vyrovnaných koncovek, neboť ve svém středu ukrývá 7 hráčů na úrovni 80procentní či vyšší úspěšnosti šestek. Patří mezi ně i Vocetka, který právě z trestné čáry zavřel sérií 8/8 nedávný zápas v Ústí, když jeho aktuální bilance činí 37/33.

 

„Šestky člověk buď dává, nebo ne, a na mě to zrovna v Ústí vyšlo. Jindy to zase bude někdo jiný, na tyhle situace nejsem určený jen já. Psychicky jsme odolní a zároveň i natolik zkušení, že ty šestky bychom měli dávat za jakékoli situace,“ nedělá Vocetka z této výhody velkou vědu.

 

Dvoumetrový rodák z hlavního města strávil většinu dospělé kariéry v USK, kde plnil roli doprovodného hráče a jeho bodové průměry se pohybovaly na spíš nižší, jednociferné úrovni. V letošní sezoně, své druhé kolínské, ale jakoby rozevřel křídla – už 10krát skóroval dvojciferně, na hřišti tráví 25 minut a vedle skvělých šestek má i 45procentní trojky (98/44).

 

„Moje role se oproti působení v USK změnila. Už se dostávám víc do zakončení, což jsem poslední sezony v USK moc nezažíval. Navíc se změnilo i pár věcí v mém osobním životě, možná jsem se trochu zklidnil a to všechno má kladný vliv. Za ta čísla jsem rád, a pokud je zlepším, budu ještě radši,“ říká forward, který zároveň oceňuje nečitelnost svého týmu. „Kdokoli z nás může v zápase uletět na 20 bodů.“

 

Medvědi od 9. prosince drží v lize bilanci 8-5 a perou se už o šesté místo. Hodně se o to přičiňuje nenápadný a na pozici 4 nijak vysoký power forward Lee Skinner, který tým posílil až na konči října, ale svými univerzálními příspěvky už vyšplhal na pozici druhého nejužitečnějšího hráče Geosanu. A podle Vocetky je jeho přínos ještě větší. „Pokud bych měl vybrat někoho jako tmeliče týmu, byl by to vedle Štefana Ličartovského právě on,“ prozrazuje křídlo, jež Skinnera tipuje i na MVP Final 4.

 

Kolínu však přes výsledkové i herní vzedmutí po příchodu zámořských posil Skinnera, Glovera a McEachina stále něco chybí. Porazí Pardubice nebo Opavu a pak padne s Ostravou doma nebo ve Svitavách, vždy po podprůměrném výkonu.

 

„Musíme se ještě vyvarovat výpadků, které zatím máme. Minimálně po dobu jedné čtvrtiny nejsme schopní držet se svého tempa a herního plánu a úplně se zasekneme v obraně i útoku. Někdy to trvá delší, jindy kratší dobu, a hlavní proto je koncentrace po celých 40 minut,“ upozorňuje Vocetka.

 

Kolín ve Final 4 nehledí daleko, chce se soustředit hlavně na první zápas s Pardubicemi. „Zvlášť po těch posledních dvou výhrách víme, že je můžeme porazit. A co bude dál, budeme řešit až v pátek v 10 večer,“ nechce předvídat křídlo.

 

V čem má však jasno ihned, to je význam případného triumfu na turnaji.

 

„Pro Kolín by to byl historicky největší úspěch, když pominu ligový bronz z roku 2012. A pro mě by platilo totéž. Ještě s USK jsem byl v poháru před čtyřmi lety třetí a v dorostu jsem nikdy nevyhrál ani extraligu…“