Doufám, že už Čoudovi strategie docházejí

53 vítězství v řadě. Tak dlouhá byla série úspěchů Nymburka v Českém poháru, odstartovaná utkáním o bronz z roku 2006. V neděli ale tahle šňůra dospěla ke svému konci.

Letošní zranitelnosti o stupeň slabší sestavy ve srovnání s minulými roky si byli vědomi i sami hráči a dorážení opavských vyzyvatelů bylo čím dál neodbytnější. První vzájemný střet sezony skončil u Labe prodloužením a veletěsnou výhrou Nymburských. Ti pak ale stejně těsně padli v Opavě, kde navíc inkasovali stovku. Třetí vzájemný souboj, sotva týden starý, pak mohl před pohárovým FINAL 4 dát díky velkému obratu a silnému druhému poločasu větší sebevědomí Středočechům. Ovšem lounské finále nabídlo docela jiný obrázek. Velmi sebejistí Slezané si i přes oslabení a dílčí propad ve druhé půli došli pro velký triumf, první v poháru po 19 letech a také první od návratu mezi elitu v roce 2008.

„Asi všichni víme, že tahle sezona není výsledkově ideální. A ani naše dominance v Česku už není tak velká. My jsme do FINAL 4 šli s respektem, semifinále jsme zvládli v pohodě, šlo to lehce a víceméně všichni jsme měli dobrý zápas. Ve finále to ale dopadlo naopak. Opava hrála líp, měla spoustu hráčů, kteří měli dobrý den a dávali. Holt už ten rozdíl letos není tak velký, abychom to dokázali urvat, i když ten den hrajeme hůř,” přiznal kapitán Vojtěch Hruban, z jehož hlasu byly znát překonávané zdravotní obtíže.

Podle kouče Aleksandra Sekuliče se jeho tým musí naučit hrát každý zápas už od začátku s nasazením, jaké předvedl ve druhém poločase. „Nejde zabrat, až když jsme minus 18. Taky si ale musíme přiznat, že jsme měli dost problémů se zraněními, někteří hráči nebyli ani zdraví a hrát dvakrát ve dvou dnech bylo náročné. A Opava byla tentokrát lepší,” doplnil slovinský stratég, který na nejméně 10 minut v utkání vytočil osmičku hráčů, zatímco Slezané, hrající bez Gniadka a Dragouna, měli takových borců devět.


Sekulič jako osudovou fázi utkání viděl závěr první půle. „Poslední tři čtyři minuty jsme se úplně rozpadli. Soupeř se tam trefoval, my naopak ne a navíc jsme ztráceli míče, z čehož Opava těžila. My jsme tam bohužel neměli timeout, abychom to zkusili zastavit. Dostali jsme se pak zpátky do zápasu, což ale bylo z minus 18 bodů hrozně těžké. Vezme vám to sílu a nejste úplně koncentrovaní až do konce. Měli jsme v závěru volit i jiná řešení. Ale to je život. Opava odehrála dobrý zápas, trefila neskutečné střely, bojovala a vítězství si zasloužila.“

K týmu měl Sekulič i další kritické poznámky. „Často se stávalo, že jsme získali doskok a oni nám ho sebrali z rukou nebo získali důležitý útočný doskok. Anebo jsme celý útok Opavy dobře bránili a na konci šel míč ven a dostali jsme koše z těžkých střel v posledních vteřinách. Byly to maličkosti, které se nabalovaly, přičemž vůbec nejhorší byly naše ztráty, které rozhodly zápas,” podotkl Sekulič k 16 chybám, z nichž pět neslo podpis rozehrávače Rosse.

13 ztrát zapsal tým už do půle a rezultovaly hned ve 22 bodů Slezanů. To viděl jako kritické číslo i křídelník Hruban. „Hodně těch bodů jsme dostali z trojek. Když se udělá ztráta a z přechodové fáze se inkasuje trojka, tým to dostává hodně dolů a na nás to bylo na konci té první půlky vidět, že jsme měli hlavy trochu dole. Pak jsme se ještě dokázali vrátit a bylo to krásné finále, jen se špatným koncem pro nás. Tolikrát jsme takové zápasy dokázali otočit a byli šťastnější, ale jednou musí každá série skončit. Mrzí nás, že jsme u toho byli právě my, ale tak to je.”

Hruban za vznikem ohromného manka v první půli viděl i výbornou hru Opavy. „Vytvořila si spoustu volných střel a prakticky všechny dala. My se pak snažili vystrčit hlavu z vody, ale nepovedlo se. Takhle se odehrávají vlastně všechny naše zápasy s Opavou v této sezoně. Překvapí nás nějakou obranou, my na ni nemáme žádnou odpověď, oni si udělají náskok a my pak dotahujeme. Dvakrát to zatím vyšlo, dvakrát ne, měli bychom se z toho hlavně poučit,” vyzývá svůj tým kapitán.

Opavský kouč Czudek na střeleckého lídra Polabanů Hardinga nasadil například kombinovaný obranný systém box-and-one, kdy kvartet hráčů brání v zóně ve tvaru čtverce, a poslední obránce nahání klíčovou oporu soupeře. Je to systém, který Opava kdysi úspěšně používala třeba i na pardubického šéfa Levella Sanderse.

„Jerrick nakonec dal 22 bodů se střelbou 14/8, hlavní ale bylo, že nám ta obrana nabourala systém a rytmus útoku. Pokud chcete hrát nějaký systém, je tohle znát. Ale nebylo to jen tohle. Byla tam i jiná varianta zóny, která nás nenechala hrát naše signály, a my se s tím nedokázali vyrovnat. Pak z toho pramenily naše ztráty, protože jsme dělali nestandardní věci, v obraně jsme vzápětí dostávali trojky a poločas byl o 16. Zápas co zápas „Čouda” (Petr Czudek) vytáhne nějakou krásnou taktickou strategii, která na nás platí, tak doufám, že už mu pomalu docházejí,” hořce se usměje Hruban.

Ten nemohl pominout ani velkou formu některých Slezanů, zejména pak MVP FINAL 4 a autora 23 finálových bodů Radima Klečky. „Když jsme se ke konci dostali na bod nebo dva, někdo z Opavy trefil trojku nebo střelu, která nebyla vůbec lehká. Bylo tam hrozně vidět to sebevědomí, že si za tím šli a že chtěli vyhrát. V minulosti jsme tyhle zápasy vyhrávali my, protože soupeř ty těžké střely neproměnil, ale Opava je v tomhle finále dávala, a proto byla pořád nad námi. Byla prostě lepší a nejde jinak, než jí pogratulovat.”

Ač Nymburk díky druhopoločasovému úsilí nakonec vyhrál útočný doskok (19-9, body z druhých šancí 18-12), v situacích, kdy to potřeboval nejvíc, několikrát nikdo z jeho mužů nebyl po minutých střelách ani ve vymezeném území, aby mohl získat odražený míč.

„Doskoky jsme jasně vyhráli, tohle tak, myslím, nebyl problém. Dobrá ale nebyla naše exekuce akcí po útočných doskocích. Když na ně šla Opava, využila to ke skórování, my ale tak efektivní nebyli,” uvedl k tématu kouč Sekulič.

Vojtěch Hruban doplnil: „Je možné, že k tomu docházelo. Opava na útočný doskok spoléhá daleko víc a má na to lepší typy. My taky hráli v docela malé sestavě a už tam byla i únava. Opava hrála v o něco větší rotaci a útočný doskok je hodně o vůli a silách, kterých my už moc neměli, protože jsme jich hodně dali do obrany.”