Český Basketbalista století, Andrej s nebeským hákem, slaví 70

V sobotu 8. února slaví kulaté životní jubileum Jiří Zídek starší. Český basketbalista století oslaví sedmdesátiny.

 

Zase tak moc nescházelo a Jiří Zídek mohl být známý jako...volejbalista! Narodil se sice v Praze ale rodiče dostali zaměstnání v Poběžovicích na Domažlicku a Jiří prožil dětství na venkově s kolem, fotbalem a volejbalem. A taky se pěkně utužil: „Byl jsem nejmladší ze tří sourozenců, tak jsem například musel dvakrát týdně vstávat ve čtyři hodiny a jít vystát frontu na maso."

 

Brzy měřil jako pořádný chlap a kamarádi ho zlákali hrát odbíjenou za Slovan Plzeň. Pod vysokou sítí ale vydržel jen dva roky. Když mu bylo 16, oslovil ho při jízdě tramvají do stavební průmyslovky trenér košíkářských dorostenců Škody Plzeň Miloš Sládek a nevědomky se tak zasloužil o českého Basketbalistu století. „Viděl dlouhého chlapa, tak si řekl, že to zkusí. Pak už to nabralo grády,“ vzpomíná Zídek.

Jiří Zídek začal hrát za dorostence a muže současně, i když první polovinu sezóny bos, protože boty velikosti 14 prostě nebyly. Basketbalově ale strmě stoupal a za rok se dostal do reprezentace!

 

Hned na prvním, i když tehdy ještě „jen“ neoficiálním juniorském Mistrovství Evropy v dubnu 1962 pomohl týmu vedenému Josefem Ezrem získat zlatou medaili. V Bologni dal z 315 bodů československé reprezentace více než třetinu, už tehdy zaujal svou střelbou přes hlavu. Okamžitě ho chtělo získat několik klubů, přetahovanou nad Brnem a Spartou vyhrála nakonec Slávie VŠ Praha, kde se začala utvářet hvězdná evropská sestava: „Tenkrát nebyla taková doba, že by hráči přestupovali z jednoho týmu do druhého. Na VŠ se sešla výborná parta. Jak jsme byli vynikající hráči, zůstali jsme vynikajícími kamarády a stále se jednou měsíčně scházíme.“ O rok později už byl devatenáctiletým nováčkem seniorského výběru pro ME ve Wroclavi, tam ovšem československá reprezentace propadla a skončila desátá, což bylo tehdy nejhorším umístěním v historii.

 

V prvních dvou Zídkových sezónách lize byl v soutěži lepším týmem Spartak ZJŠ Brno, ale tu třetí už se dočkal. Získal titul, byl v nejlepší pětce ligy v premiéře nové ankety a v sezóně 1965/66 si poprvé zahrál Pohár mistrů evropských zemí, dnes známý jako Euroliga. Se spoluhráči došli až do finále, cestou porazili na Letné Real Madrid (Zídek 35+16 bodů) a Simmenthal Milan (39+31bodů). S italským mistrem, za který hrál pozdější dvojnásobný šampión NBA Bill Bradley, se hráči Slávie střetli znovu ve finále soutěže v Bologni. Jiří Zídek dal 22 bodů a byl nejlepším střelcem ze všech, trofej ale získal soupeř. „Potom za mnou přišli skauti z Boston Celtics, že už pro mě mají letenku a několikaletý kontrakt na 600 tisíc dolarů. Dojel jsem až na letiště. Jenomže měl jsem velmi vážný vztah a nedokázal jsem se jen tak sebrat a všechno doma opustit. Tak jsem to zrušil a vrátil se za železnou oponu. Nikdy jsem toho rozhodnutí nelitoval. Byl bych sice ekonomicky někde jinde, ale já jsem tady prožil krásný život. NBA pak naplnil můj prostřední syn Jiří. Čeho jsem se mohl dotknout, dotkl se on." Jako pomyslná útěcha mu zůstaly nominace do týmu výběrů Evropy.

 

Tím ale velká Zídkova finále nekončila. Rok poté nastoupil s reprezentací v posledním utkání Mistrovství Evropy v Helsinkách proti Sovětskému svazu. V prvním turnaji po operaci kolene se rozehrával postupně, ale závěr turnaje byl už skvělý, i když skončil porážkou o 12 bodů: „Dostat se do formy a na ME byla velká námaha a zahrát si v Helsinkách čest. Podařilo se a byl jsem jedním z nejlepších hráčů šampionátu.“ V roce 1968 byl opět nejlepším střelcem finále Poháru vítězů pohárů, které se hrálo venku na původním olympijském stadionu v Aténách. Ani jeho 31 bodů však nestačilo na domácí AEK, podporované neuvěřitelnými 80 tisíci diváků. Až další rok to vyšlo, Slávia VŠ Praha na neutrální půdě ve Vídni porazila ve finále PVP šestinásobné mistry Sovětského svazu Dinamo Tbilisi a získala jediný pohárový triumf v československém mužském basketbalu.

 

Jiří Zídek si zahrál i na olympijských hrách a dvakrát na mistrovství světa: „Olympijské hry pro nás byly smolné. V době, kdy jsme byli v nejlepší formě a možná bychom přivezli 4., 5. místo a třeba i medaili, nás Československý olympijský výbor nevybral, abychom mohli reprezentovat. Dočkali jsme se až o čtyři roky později, v roce 1972. To už byl ale tým za zenitem.“ Na MS Lublani 1970 byl se 120 body v 6 zápasech nejlepším střelcem finálové skupiny (celkově 5.), dal dokonce o 20 bodů víc než legendární domácí pivot Čosič. Po šampionátu v Portoriku 1974 v reprezentaci skončil: „Bylo mi tehdy třicet a asi pořád budu mít pocit, že se s námi v národním mužstvu rozloučili předčasně.“

 

Basketbalista století pověsil kecky na hřebík teprve nedávno, i když je podle svých slov stále pravidelně sundavá: „Ještě před dvěma lety jsem hrál v Praze 2. třídu. V 68 letech jsem skončil. Čas od času si chodím ještě zahrát do Radotína. Tak jednou, dvakrát v týdnu.“

 

 

Jiří Zídek

 

*8. 2.1944 Praha

Výška: 208 cm

Hráčská pozice: pivot

 

Kluby:

Škoda Plzeň 1960 – 1962

Slávia VŠ Praha 1962 – 1969 a 1970 – 1977 jako hráč a 1983 – 1990 jako trenér

Dukla Olomouc 1969/70

Slávia VŠT Košice 1977 – 1979

Stavební fakulta Praha 1979 – 1981

Forssa Alku (Finsko) 1981 – 1983 jako hrající trenér (ø 43 body na zápas !)

Sparta Praha 1991 – 1993

Slavoj Vyšehrad 1993 – 1995

Slavoj Radotín 1995 - 2006

 

Klubové úspěchy:

Vítěz Poháru vítězů pohárů 1969 (později Saporta cup, nyní Eurocup), finalista PVP 1968

finalista Poháru mistrů evropských 1966 (nyní Euroliga), 3. místo PMEZ 1967

6x mistr ČSSR (1965 – 1966, 1969, 1971 – 1972 a 1974), 7x 2. místo, 1x 3.místo, 17 sezón jako hráč

1x 2. místo se Sokolem Vyšehrad (1995) a 1x 3.místo (1988) se Slávií VŠ obojí jako trenér

 

Reprezentace:

257 reprezentačních startů 1963 – 1974

stříbro na Mistrovství Evropy Helsinky 1967, člen All Stars ME s Jiřím Zedníčkem

bronz na Mistrovství Evropy Neapol 1969

účast na OH Mnichov 1972 (8.)

2x účast na MS; MS Lublaň 1970 (6.- nejlepší umístění v historii), MS San Juan 1974 (10.)

6x účast na ME 1963 – 1973 jako hráč, ME 1991 (6.) jako asistent trenéra J. Bobrovského

 

Individuální úspěchy:

Český basketbalista století

Nejlepší basketbalista Československa 1972 jako hráč Dukly Olomouc

10x v řadě člen All Stars ligy (1965 – 1974)

10x nejlepší ligový střelec – celkem 10 838 b.

Rekordman ČR v počtu bodů v lig. utkání – 68 za Duklu Olomouc (Tesla Žižkov – Dukla 121 : 131)

Státní vyznamenání a tituly : Mistr sportu, Zasloužilý mistr sportu

Člen Síně slávy České basketbalové federace od 2013

Kandidát Síně slávy FIBA od 2007

 

 

Autorem textu je Jakub Bažant