Bývalý lev Whitfield: Stále cestuju s českým pasem

V Mlékárně Kunín, jak se kdysi jmenovala novojičínská mocnost basketbalové ligy, a pak zejména v Nymburce strávil na úsvitu třetího milénia celkem čtyři sezony. A kdo ho zažil na hřišti, těžko zapomněl na jeho energický projev a hecování publika, jaké už se dnes prakticky nenosí. Teď už je ale tenhle 185 vysoký bývalý rozehrávač mnohem klidnější. A hrát Maurice Whitfield chodí jen neškodné zápasy pro chlapíky se čtyřmi křížky na krku, aby se udržel v kondici.

V Mlékárně Kunín, jak se kdysi jmenovala novojičínská mocnost basketbalové ligy, a pak zejména v Nymburce strávil na úsvitu třetího milénia celkem čtyři sezony. A kdo ho zažil na hřišti, těžko zapomněl na jeho energický projev a hecování publika, jaké už se dnes prakticky nenosí. Teď už je ale tenhle 185 vysoký bývalý rozehrávač mnohem klidnější. A hrát Maurice Whitfield chodí jen neškodné zápasy pro chlapíky se čtyřmi křížky na krku, aby se udržel v kondici.

 

Jeho hlavní životní náplní už nějaký čas je především podnikání. ”V rodné Filadelfii nakupuju starší domy, renovuju je a potom prodávám. A v létě mám i menší byznys se zmrzlinou a různými mraženými výrobky,” vypočítává své aktivity za pár dnů 48letý Američan, jenž před patnácti lety vlastnil i český pas.

 

”A pořád ho mám,” ukáže nyní již neplatný doklad na kameru při natáčení videa pro nymburský klub.

 

Jak k němu svého času jeden z nejvýraznějších mužů ligy přišel?

 

”To je ze všech zážitků z Česka můj vůbec nejspeciálnější moment - když jsem se dostal do národního týmu,” připomene nabytí občanství pod vrchem Říp, jež mu umožnilo reprezentovat se lví skvadrou na EuroBasketu 2007 a zahrát si třeba proti hvězdnému Dirku Nowitzkimu.

 

”I když už expiroval, pořád si svůj český pas nechávám a beru si ho na cesty, kdybych náhodou potkal nějakého českého fanouška, který by na mě zakřičel mojí přezdívkou ”Honzo”,” zakření se ex-reprezentační dirigent, který ovšem nezapomněl ani na slova vděku.

 

”Chtěl bych poděkovat České federaci za všechnu podporu a náklonnost, jakou jsem v Česku cítil. A taky bych chtěl obrovsky pozdravit všechny fanoušky, hlavně ty v Novém Jičíně a Nymburce, kteří mi chybějí, protože jsem se díky nim měl v Česku úžasně. A stále mám v uších všechny ty bubenické rytmy a skandování mého jména. Toho jsem si moc vážil.”

 

Po čtyřech letech v Česku se třemi tituly s Nymburkem (2004, 2005, 2006) Whitfield pokračoval na štace do ruského Permu, řeckého Patrasu nebo španělské Girony.

 

I při cestování po světě a po návratu domů ale nepřestával být v kontaktu s bývalými spoluhráči z české ligy. ”Prakticky se všemi jsem ve spojení přes Facebook. Osobněji jsem nejvíc v kontaktu s Lubošem Bartoněm, se kterým mluvíme o basketu, NBA a současné těžké situaci. On mě zároveň informuje o české lize, takže vím, že Nymburk stále vyhrává tituly a Petr Benda je pořád v týmu,” vykládá Whitfield, který se v tuzemsku naposledy vyskytl poměrně nedávno.

 

Před necelými dvěma lety přijal pozvání do týmu Luboše Bartoně, nyní asistenta ligového Brna, při velké kariérní rozlučce svých bývalých kolegů z reprezentace - Bartoně a Jiřího Welsche.

 

”A mám v plánu přijet i letos v létě a dát si pár piv a palačinek,” věří první naturalizovaný Američan v národním týmu, že současný koronavirový krunýř díky rozsáhlé vakcinaci do rozbřesku léta výrazněji povolí.

 

Autor:
Reklama
Detail článku - Kooperativa